- LS Znojmo JPRL 523 E 13, 523 D 13

- Katastrální území Kravsko, číslo parcely 572, 573/1, 575/2 (část), 625/1 (část), 73

- Lokalita navazuje na přírodní krajinářský park s rybníkem kolem zámku v Kravsku. Porosty vede stezka LČR. Lokalita je součástí přírodního parku Jevišovka.

Páchník hnědý je silně ohrožený druh brouka z čeledi vrubounovití, který se vyskytuje lokálně na téměř celém území ČR (s výjimkou horských oblastí). Páchník hnědý preferuje lokality s vysokým počtem alejí a solitérních stromů. Vyskytuje se především na dvou typech stanovišť, které byly v minulosti specifickým způsobem obhospodařovány. Prvním typem jsou vrbovny a pastevní lesy; druhým staré parky, obory, aleje či hráze rybníků.

Páchník hnědý je typickým saproxylofágním druhem osidlujícím trouchnivějící stromové dutiny stojících, živých stromů. Mrtvé a ležící stromy neudrží stabilní mikroklima, a proto jsou pro páchníka nevhodné. Preferuje větší a střední dutiny s vchodem výše na kmeni. Larvy mají víceletý vývoj v dutinách listnatých stromů. Imaga se objevují od května do září, aktivní jsou večer a v noci. Létat jsou brouci schopni pouze na velmi krátké vzdálenosti, dutinu však opouštějí jen výjimečně.

Lesní porosty s převahou dubu zimního mají charakter parku. Věk porostů je dle LHP 139 let a v současné době jsou mnohé stromy již různě poškozené a odumírají. Z tohoto hlediska jsou proto perspektivní pro řadu zvláště chráněných druhů brouků a dalších druhů vázaných na odumřelé dřevo a staré stromy.  Pro zachování populace páchníka a ostatních ohrožených druhů na této lokalitě bude do budoucna klíčová obnova porostů a tím zajištění následné generace vhodných stromů.

Lokalita je součástí přírodního parku Jevišovka, který zde byl vyhlášen v roce 1977 za účelem zachování krajinného rázu. Park se rozprostírá podél řeky Jevišovky a více než polovina území je zalesněná. V některých místech les svou skladbou odpovídá původním porostům s habrem, dubem, javorem a lípou. Dle archeologických nálezů bylo území osídlené už v dobách paleolitu a má i dnes celou řadu historických památek.

V roce 1190 se Kravsko stalo součástí hospodářské základny premonstrátského kláštera v Louce u Znojma. Po zrušení kláštera statek Kravsko v roce 1784 koupil hrabě Jan Václav Ugarte a přestavěl ho na barokní zámek.  Lokalita s názvem Anglická zahrada přímo navazuje na zámecký areál. Byla založena v táhlém lesním údolí na místě vypuštěného rybníka Žabka na počátku 19. století lesníkem Josefem Renettem. V dochované hrázi bývalého rybníka jsou patrné dva klenuté kamenné mosty z roku 1805 a potok pod lesní strání, který byl přeložen do umělého koryta kolem poloviny 19. století.

V roce 2024 byl v této lokalitě v rámci monitoringu evropsky významných druhů pro Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR zaznamenán výskyt velmi významné populace zvláště chráněných druhů brouků pro region Znojemska. V roce 2024 proběhla za účasti pracovníka Krajského úřadu Jihomoravského kraje a biologického dozoru zajištěného entomologem nahodilá těžba v rámci zajištění veřejného zdraví a bezpečnosti.

S přihlédnutím ke zdravotnímu stavu stromů, vzhledem k věku porostů a skutečnosti, že se ve vybrané lokalitě nachází hojně navštěvovaná naučná stezka, je zde zapotřebí aktivní lesnický management ve prospěch páchníka hnědého. Pro stávající porosty navrhneme ve spolupráci s entomology nejvhodnější způsob obnovy, který bude spočívat v uvolňování přirozené obnovy živných dřevin a ve výsadbě listnáčů přirozené druhové skladby, které v horizontu 20–150 let nahradí současné obsazené stromy. K obnově využijeme přirozených mezer, ale i skupinek již existujících nárostů nebo kombinovaného obnovního postupu, který zajistí obnovu slunných i stín snášejících dřevin. Rychlou náhradou za dožívající stromy bude na vhodných místech výsadba vrb, která při pravidelném ořezu umožní vznik dutin už u mladých jedinců.

Z důvodu výskytu zvláště chráněných druhů živočichů je třeba navrhované postupy pro zlepšení podmínek pro jejich přežití konzultovat s orgánem ochrany přírody a získat výjimku zasahovat do jejich přirozeného vývoje.

- LHC Děčín, JPRL 764C

- k.ú. Babětín – p.p.č. 170/1, 307/2, 307/3, 415/1, 416/2

- k.ú. Lesná u Děčína – p.p.č. 356/1, 367/3, 369/3

- CHKO České středohoří – II. zóna

- EVL Porta Bohemica

Hercynské dubohabřiny představují lesy s převahou habru obecného, dubu zimního a letního s častou příměsí lípy srdčité na živinami bohatých, zpravidla hlubokých půdách tvořených kyselými i bazickými horninami. V keřovém patře se vyskytují např. svída krvavá (Cornus sanguinea), líska obecná (Corylus avellana) a zimolez obecný (Lonicera xylosteum), v bylinném patře jsou zastoupeny mezofilní lesní druhy jako např. sasanka hajní (Anemone nemorosa), jaterník podléška (Hepatica nobilis), jestřábník zední (Hieracium murorum), hrachor jarní (Lathyrus vernus), strdivka nicí (Melica nutans), Lipnice hajní (Poa nemoralis) a další.

Suťové lesy tvoří druhově bohaté porosty s rychlerostoucími dřevinami jako jsou javor klen, javor mléč, jasan ztepilý, lípa srdčitá, lípa velkolistá a jilm drsný. Bohatě vyvinuté bývá i keřové patro s Corylus avellana, Ribes uva-scripta, Sambucus nigra, Sambucus racemosa a dalšími. V bylinném patře se vyskytují druhy přesahující z bučin, dubohabřin, údolních jasanovo-olšových luhů. Typické je zastoupení nitrofilních druhů. Podloží je obvykle tvořeno tvrdými horninami, půdy obsahují velký podíl skeletu, ale současně jsou bohaté živinami. Suťové lesy tvoří většinou maloplošné porosty.

zdroj: AOPK - Katalog biotopů České republiky

Ostrov je tvořen druhově pestrými smíšenými, převážně listnatými porosty na prudkém, místy skalnatém JZ svahu. Porosty jsou zařazeny do kategorie lesa ochranného – lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích. V druhové skladbě převažuje buk, dub zimní a habr. Dalšími zastoupenými dřevinami jsou jasan, osika, lípa, javor klen, javor babyka, třešeň ptačí a různé keře. Vyskytující se smrk je převážně uhynulý. Porosty se přirozeně zmlazují. Nachází se zde i geograficky nepůvodní borovice černá. Nejvíce zastoupeným souborem lesních typů je bohatá dubová bučina, následovaná bazickou zakrslou bukovou doubravou.  

Na většině plochy je vymapován přírodní biotop hercynské dubohabřiny, na části se vyskytuje také biotop suťových lesů, který tvoří evropské přírodní stanoviště lesů svazu Tilio-Acerion na svazích sutích a v roklích. Toto stanoviště je jedním z předmětů ochrany evropsky významné lokality Porta Bohemica, na jejímž území se ostrov přírody nachází.

Na území ostrova nebo v jeho těsné blízkosti byly podle údajů z nálezové databáze ochrany přírody zaznamenány zvláště chráněné druhy příp. druhy červeného seznamu jako lilie zlatohlavá, tařice skalní pravá a hlístník hnízdák.

Vzhledem k dlouhodobé blízkosti lidských sídel (zmínky o Babětíně se v historických pramenech objevují zhruba od poloviny 16. století) lze předpokládat, že v minulosti byly porosty obhospodařovány jako nízké nebo střední lesy, v nichž byl habr využíván jako palivo a přirozeně se obnovoval z pařezových výmladků. Známky výmladkového hospodaření jsou v lokalitě zřetelné dodnes.

V posledních letech se v území hospodaří omezeně, je zpracovávaná nahodilá těžba, proběhlo zalesnění holiny z nahodilé těžby dubem, prováděla se ochrana proti zvěři a prořezávka mladých lesních porostů.

Cílem plánovaného managementu je zachování přírodních biotopů hercynské dubohabřiny a suťové lesy.  Za účelem dosažení tohoto cíle budeme postupovat následovně:

V porostech majících charakter suťových lesů v severní části omezíme naše zásahy na nezbytné minimum, tedy zejména na zpracování nahodilé těžby z důvodu bezpečnosti. V porostech budeme ponechávat dostatečné množství mrtvého dřeva a v případě nutnosti budeme využívat šetrné technologie tak, aby nebyla narušena ochranná funkce lesa. Pro obnovu porostů bude využita přirozená obnova, pokud by se pro zachování lesa ukázalo nezbytné využít umělou obnovu, použijeme dřeviny přirozené druhové skladby.

Na zbytku území budeme hospodařit v duchu zásad trvale udržitelného hospodaření, v maximální míře budeme využívat přirozenou obnovu, pro případné zalesnění použijeme výhradně listnaté dřeviny přirozené druhové skladby. Vzhledem k těžko přístupnému terénu a ochranné funkci lesa budeme porosty obnovovat pomocí náseků za použití lanovkové technologie, která minimalizuje poškození půdy. Při obnově vytěžíme geograficky nepůvodní borovici černou. I v tomto území budeme ponechávat dostatečné množství mrtvého dřeva.