- LHC Kácov, oddělení a dílec: 579 A, B, C, D

- Katastrální území Nakvasovice, pozemek č. 3182

- Nadmořská výška cca 600 m

Fragmenty stanovišť a biotopů s potenciálem rozvoje hydrologického a biologického významu po revitalizačních zásazích.

Jde převážně o smrkové porosty stáří 10–40 let, po kalamitách. Porosty jsou aktuálně velmi husté (vzniklé povětšinou z přirozené obnovy), jsou silně poškozené loupáním vysoké zvěře a odvodněné hustou sítí odvodňovacích příkopů. Část lokality byla postižena gradací kůrovce se vznikem velkoplošných holin. Lokalitou procházející Stupnický potok je z minulosti regulovaný.

V minulosti šlo zřejmě o rašelinný les s pestrou nabídkou stanovišť, včetně přirozeného vodního toku a mokřadů. Coby náhorní prameniště lokalita zadržovala velké množství vody. Po intenzivním odvodnění porostů a regulaci Stupnického potoka došlo k degradaci přírodního prostředí a k narušení hydrické funkce. Stejnověká smrková monokultura je nestabilní, poškozená tlakem zvěře. Lokalita si zachovává potenciál (stále přítomnost rašeliníku, výskyt dalších druhů vodou ovlivněného lesa) a je vhodná pro účelná revitalizační opatření, při zachování hospodářské funkce.

Probíhá zde kombinace revitalizačních (vodní režim) a stabilizačních (lesnických) opatření, a to ve spolupráci Správy toků pro oblast povodí Vltavy a Lesního závodu Konopiště. Principiálně jde o řízené zvýšení hladiny spodní vody přehrazením vybraných příkopů, a to tak, aby nebylo vyloučeno hospodaření a přístupnost porostů, ovšem s cílem zadržování vody a obnovy biotopu rašelinné smrčiny. Dále plánujeme a realizujeme silné stabilizační probírky s variabilní intenzitou. Chráněny jsou přirozeně vznikající (mikro)biotopy, například vývraty a světliny na mokřinách.

Správa toků LČR v rámci projektu Operačního programu Životní prostředí (OPŽP) zajišťuje revitalizaci Stupnického potoka v délce cca 200 m a revitalizaci odvodňovacích kanálů. Celkem je projektováno přibližně 50 přehrážek na potoku, 340 dřevěných přehrážek na kanálech a 90 přehrážek ze zhutněné zeminy. Jelikož se jedná o hospodářské lesy, bude péče o ně pokračovat a páteřní vyvážecí linky zůstanou i po obnově vodního režimu zachovány.

Před zahájením stavebních úprav a revitalizace jsme provedli probírku s proměnlivou intenzitou zásahu. Cílem bylo alespoň částečně rozrůznit stejnověkou mladou smrčinu tloušťkově i výškově. Vyznačení zásahů jsme tedy zároveň soustředili na místa přístupná malému harvestoru. Výsledkem by měl být diferencovaný porost s převahou smrku, kde se na prosvětlených místech přirozeně zmlazuje bříza, olše, jeřáb či krušina. Vhodné by bylo do porostu vnášet jedli bělokorou, případně jilmy a olši šedou z důvodu příznivého vlivu jejich opadu na společenstva měkkýšů. Žádoucí jsou rovněž trvalé světliny a vodou ovlivněná bezlesí včetně biologicky hodnotných struktur (mrtvé dřevo, vývraty, tůňky). Vylučujeme využití herbicidů na zamokřených plochách z důvodu citlivosti vodních organismů na tyto přípravky, s omezením a do budoucna úplným vyloučením těchto přípravků v celém areálu ostrova.

‍

Správa toků pro oblast povodí Vltavy

ČSOP Vlašim

‍

- JPRL 358A, 358B, 359C, 359B, 357A a 357C

- Katastrální území Hrdlořezy u Suchdola nad Lužnicí

- Chráněná oblast přirozené akumulace vod Třeboňská pánev

- Územní systém ekologické stability – Nadregionální biocentrum Červené blato

Jedná se o ochranný les založený na rekultivované ploše po těžbě rašeliny. Lokalita se nachází v blízkosti národní přírodní rezervace Červené blato, převážně v rámci 3. zóny CHKO Třeboňsko, přičemž menší okrajové části zasahují do 2. zóny ochrany. Území se vyznačuje vysokou hladinou podzemní vody, která místy dosahuje téměř k povrchu terénu. Půdní profil je tvořen převážně slatinným a rašelinovým glejem. V rámci rekultivačních opatření došlo k umělé výsadbě vybraných dřevin, konkrétně borovice lesní jedle bělokoré a olše lepkavé.

Les ochranný tvoří rekultivovaná oblast po těžbě rašeliny, kde byla ponechána rašelinová vrstva v rozsahu 30–50 cm na povrchu terénu. Lesy ČR zde postupně (při respektování oprávněných zájmů Správy CHKO Třeboň) realizují biologickou rekultivaci po ukončení těžby. Podstatná část byla uměle zalesněna borovicí lesní (Pinus sylvestris), jedlí bělokorou (Abies alba) a olší lepkavou (Alnus glutinosa), s nálety břízy bradavičnaté (Betula pendulaI), topolu osiky (Populus tremula), jeřábu ptačího (Sorbus aucuparia) a smrku ztepilého (Picea abies). Některé plochy byly ponechány přirozené sukcesi. Na posledních předaných plochách byly správou toků vybudovány drobné tůně, dotované vodou z hlavního kanálu a přerušena síť odvodňovacích kanálů, kdy neplánovaně došlo, k zaplavení a následnému úhynu přilehlých nově založených lesních kultur. Tyto plochy byly rovněž ponechány přirozené sukcesi.

Na předmětné lokalitě je dokumentován opětovný výskyt rojovníku bahenního (Rhododendron tomentosum), vlochyně bahenní (Vaccinium uliginosum), borovice blatky (Pinus uncinata subsp. uliginosa) a ptačince dlouholistého (Stellaria longifolia) včetně mechového patra s rašeliníky. Lokalita je významným biotopem pro řadu ptačích druhů, např. čejku chocholatou (Vanellus vanellus), jeřába popelavého (Grus grus), vodouše kropenatého (Tringa ochropus) a čápa černého (Ciconia nigra). Pravidelně ji využívají také rys ostrovid (Lynx lynx) a vlk obecný (Canis lupus).

V původně neobhospodařované části lesních porostů panství Třeboň na blatech byla koncem 18. století rozhodnutím majitelů (kníže Schwarzenberg) a na jihu navazujícího panství Nové Hrady (hrabě Buqoy) vybudován rozsáhlý odvodňovací systém. Po poklesu hladiny spodní vody se lesní porosty dopravně zpřístupnily a umožnily tak hospodářské využívání. Po změně státního zřízení a následném přechodu majetku do vlastnictví státu přešlo hospodaření na předmětných pozemcích pod správu státních organizací lesního hospodářství

V sedmdesátých letech 20. století zde bylo rozhodnuto o odlesnění a vytěžení rašeliny. Realizace tohoto záměru dramaticky změnila stanovištní poměry oblasti, pokles hladiny spodní vody a radikální proměnu rostlinné a živočišné složky. Po ukončení těžby probíhá biologická rekultivace v režii Lesů ČR.

V mladých lesních porostech a kulturách založených na ploše bývalé těžebny budeme v přehoustlých skupinách redukovat počet jedinců dílčími výchovnými zásahy se současnou likvidací geograficky nepůvodních dřevin. Jinak je budeme ponechávat samovolnému vývoji.

Na lokalitě a v její bezprostřední blízkosti se nachází dostatečný počet stanovištně vhodných dřevin, které poslouží jako přirozený semenný zdroj pro spontánní obnovu lesa. Umělou obnovu lesa nebudeme provádět, vyjma možného doplnění sadebním materiálem borovice blatky.

Do vybudovaných drobných tůní a zaslepených odvodňovacích kanálů se postupně vrací obojživelníci a okolní nezalesněné plochy se specifickým bylinným porostem poskytují rovněž potravní možnosti mnohým druhům ptáků a drobných savců. Oblast je vhodná i pro reintrodukci, dříve hojných kurovitých – tetřeva hlušce a tetřívka obecného.

Lesní správa bude i nadále udržovat stávající lesní cesty pro zpřístupnění lokality.