- LHC: 1422 Broumov, JPRL 791A, B,

- Katastrální území Dolní Vernéřovice (661350), parcela č. 525/3, 526/1, 537/1, 539/1, 539/2, 539/3, 600/1, 830

- Lokalita je součástí 3. zóny CHKO Broumovsko

Jedná se o ekosystém rákosin eutrofních stojatých vod a vegetace vysokých ostřic s reprezentativním výskytem typických druhů živočichů i rostlin. Hlavním předmětem je ochrana biotopů kriticky a silně ohrožených zvláště chráněných druhů rostlin, kterými je přeslička různobarvá a prstnatec pleťový. Z dalších ohrožených druhů rostlin je to například kruštík tmavočervený a tolije bahenní. Vedlejším předmětem ochrany je ochrana pestré palety druhů chráněných obojživelníků, plazů a vzácného blanokřídlého hmyzu, mezi které patří například čolek velký, ještěrka živorodá a několik druhů vážek.

Jedná se o jedinečný biotop na lesnickém revíru Hronov, který tvoří plocha bezlesí v podobě bývalého odkaliště dolu na měděnou rudu a přilehlé lesní porosty. Centrální plocha odkaliště je tvořena bezlesím, na kterém jsou realizovány managementové zásahy v podobě kosení a odvozu biomasy. Na tuto plochu navazují porosty náletových dřevin, náletové dřeviny jsou průběžně likvidovány či redukovány, tak aby nedocházelo k postupnému zarůstání centrální plochy. Uvedené zásahy se pozitivně projevují na početnosti orchidejí, zejména prstnatce pleťového, u něhož se zvedla z několika kusů na stovky jedinců. V tůních se dále zvyšuje počet čolků velkých, tedy obojživelníků, kteří zde původně nebyli odbornou veřejností zaznamenáni. Na kosených a vyřezávaných plochách se nadále daří silně ohrožené rostlině toliji bahenní. V lokalitě je evidováno několik raritních druhů blanokřídlého hmyzu. Aktuálně se jedná o nejvýznamnější lokalitu blanokřídlých živočichů v celém Broumovském výběžku, zároveň jde i o jednu z botanicky nejcennějších lokalit Broumovska.  

V okolí centrálního bezlesí probíhá standardní lesnické hospodaření, v dřevinné skladbě původně dominoval smrk ztepilý.  Smrkové porosty v lokalitě jsou však značně poznamenány kůrovcovou kalamitou, díky které je jejich obnova urychlena. V současné době se zde již vyskytuje velké množství mladých porostů s pestrou druhovou skladbou.

V lokalitě historicky probíhala těžba mědi v období od druhé poloviny 19. století až do roku 1955. Jednalo se o důl Bohumír, který je v současné době zpřístupněn veřejnosti. Součástí důlní činnosti byla i odkaliště, která sloužila jako úložiště odpadních materiálů z důlní činnosti. Po ukončení důlní činnosti byla původně využívaná odkaliště ponechána svému osudu, neproběhla zde tedy žádná rekultivace. Z těchto důvodu zde došlo ke spontánní sukcesi, díky které se lokalita stala biologicky velmi cennou. V současné době zde probíhá řízený managment, jehož cílem je zachování příznivého stavu vzácných druhů v lokalitě. Jednotlivé managementové zásahy v lokalitě realizuje ZO ČSOP JARO Jaroměř za souhlasu LČR, s. p.

Péči v lokalitě primárně zaměříme na zachování nebo zlepšení příznivého stavu přítomných biotopů. Navrhovaná opatření spočívají v kosení kořenových výmladků křovinořezem a kosení trávobylinných společenstev s následným odklizením biomasy.  Dále budeme provádět likvidaci zbytků nežádoucích náletových dřevin a údržbu zimovišť pro obojživelníky, plazy, ježky a další živočichy. V případě potřeby je žádoucí provádět narušování půdního povrchu, hloubení nových a údržbu stávajících tůní. V okolních porostech, kde doposud probíhalo běžné lesnické hospodaření, se budeme snažit o postupnou přeměnu na lesy s pestrou druhovou skladbou. V rámci výchovných a těžebních zásahů budeme podporovat pestrou horizontální a vertikální strukturu.

- LHC Kácov, oddělení a dílec: 579 A, B, C, D

- Katastrální území Nakvasovice, pozemek č. 3182

- Nadmořská výška cca 600 m

Fragmenty stanovišť a biotopů s potenciálem rozvoje hydrologického a biologického významu po revitalizačních zásazích.

Jde převážně o smrkové porosty stáří 10–40 let, po kalamitách. Porosty jsou aktuálně velmi husté (vzniklé povětšinou z přirozené obnovy), jsou silně poškozené loupáním vysoké zvěře a odvodněné hustou sítí odvodňovacích příkopů. Část lokality byla postižena gradací kůrovce se vznikem velkoplošných holin. Lokalitou procházející Stupnický potok je z minulosti regulovaný.

V minulosti šlo zřejmě o rašelinný les s pestrou nabídkou stanovišť, včetně přirozeného vodního toku a mokřadů. Coby náhorní prameniště lokalita zadržovala velké množství vody. Po intenzivním odvodnění porostů a regulaci Stupnického potoka došlo k degradaci přírodního prostředí a k narušení hydrické funkce. Stejnověká smrková monokultura je nestabilní, poškozená tlakem zvěře. Lokalita si zachovává potenciál (stále přítomnost rašeliníku, výskyt dalších druhů vodou ovlivněného lesa) a je vhodná pro účelná revitalizační opatření, při zachování hospodářské funkce.

Probíhá zde kombinace revitalizačních (vodní režim) a stabilizačních (lesnických) opatření, a to ve spolupráci Správy toků pro oblast povodí Vltavy a Lesního závodu Konopiště. Principiálně jde o řízené zvýšení hladiny spodní vody přehrazením vybraných příkopů, a to tak, aby nebylo vyloučeno hospodaření a přístupnost porostů, ovšem s cílem zadržování vody a obnovy biotopu rašelinné smrčiny. Dále plánujeme a realizujeme silné stabilizační probírky s variabilní intenzitou. Chráněny jsou přirozeně vznikající (mikro)biotopy, například vývraty a světliny na mokřinách.

Správa toků LČR v rámci projektu Operačního programu Životní prostředí (OPŽP) zajišťuje revitalizaci Stupnického potoka v délce cca 200 m a revitalizaci odvodňovacích kanálů. Celkem je projektováno přibližně 50 přehrážek na potoku, 340 dřevěných přehrážek na kanálech a 90 přehrážek ze zhutněné zeminy. Jelikož se jedná o hospodářské lesy, bude péče o ně pokračovat a páteřní vyvážecí linky zůstanou i po obnově vodního režimu zachovány.

Před zahájením stavebních úprav a revitalizace jsme provedli probírku s proměnlivou intenzitou zásahu. Cílem bylo alespoň částečně rozrůznit stejnověkou mladou smrčinu tloušťkově i výškově. Vyznačení zásahů jsme tedy zároveň soustředili na místa přístupná malému harvestoru. Výsledkem by měl být diferencovaný porost s převahou smrku, kde se na prosvětlených místech přirozeně zmlazuje bříza, olše, jeřáb či krušina. Vhodné by bylo do porostu vnášet jedli bělokorou, případně jilmy a olši šedou z důvodu příznivého vlivu jejich opadu na společenstva měkkýšů. Žádoucí jsou rovněž trvalé světliny a vodou ovlivněná bezlesí včetně biologicky hodnotných struktur (mrtvé dřevo, vývraty, tůňky). Vylučujeme využití herbicidů na zamokřených plochách z důvodu citlivosti vodních organismů na tyto přípravky, s omezením a do budoucna úplným vyloučením těchto přípravků v celém areálu ostrova.

‍

Správa toků pro oblast povodí Vltavy

ČSOP Vlašim

‍