- JPRL 358A, 358B, 359C, 359B, 357A a 357C

- Katastrální území Hrdlořezy u Suchdola nad Lužnicí

- Chráněná oblast přirozené akumulace vod Třeboňská pánev

- Územní systém ekologické stability – Nadregionální biocentrum Červené blato

Jedná se o ochranný les založený na rekultivované ploše po těžbě rašeliny. Lokalita se nachází v blízkosti národní přírodní rezervace Červené blato, převážně v rámci 3. zóny CHKO Třeboňsko, přičemž menší okrajové části zasahují do 2. zóny ochrany. Území se vyznačuje vysokou hladinou podzemní vody, která místy dosahuje téměř k povrchu terénu. Půdní profil je tvořen převážně slatinným a rašelinovým glejem. V rámci rekultivačních opatření došlo k umělé výsadbě vybraných dřevin, konkrétně borovice lesní jedle bělokoré a olše lepkavé.

Les ochranný tvoří rekultivovaná oblast po těžbě rašeliny, kde byla ponechána rašelinová vrstva v rozsahu 30–50 cm na povrchu terénu. Lesy ČR zde postupně (při respektování oprávněných zájmů Správy CHKO Třeboň) realizují biologickou rekultivaci po ukončení těžby. Podstatná část byla uměle zalesněna borovicí lesní (Pinus sylvestris), jedlí bělokorou (Abies alba) a olší lepkavou (Alnus glutinosa), s nálety břízy bradavičnaté (Betula pendulaI), topolu osiky (Populus tremula), jeřábu ptačího (Sorbus aucuparia) a smrku ztepilého (Picea abies). Některé plochy byly ponechány přirozené sukcesi. Na posledních předaných plochách byly správou toků vybudovány drobné tůně, dotované vodou z hlavního kanálu a přerušena síť odvodňovacích kanálů, kdy neplánovaně došlo, k zaplavení a následnému úhynu přilehlých nově založených lesních kultur. Tyto plochy byly rovněž ponechány přirozené sukcesi.

Na předmětné lokalitě je dokumentován opětovný výskyt rojovníku bahenního (Rhododendron tomentosum), vlochyně bahenní (Vaccinium uliginosum), borovice blatky (Pinus uncinata subsp. uliginosa) a ptačince dlouholistého (Stellaria longifolia) včetně mechového patra s rašeliníky. Lokalita je významným biotopem pro řadu ptačích druhů, např. čejku chocholatou (Vanellus vanellus), jeřába popelavého (Grus grus), vodouše kropenatého (Tringa ochropus) a čápa černého (Ciconia nigra). Pravidelně ji využívají také rys ostrovid (Lynx lynx) a vlk obecný (Canis lupus).

V původně neobhospodařované části lesních porostů panství Třeboň na blatech byla koncem 18. století rozhodnutím majitelů (kníže Schwarzenberg) a na jihu navazujícího panství Nové Hrady (hrabě Buqoy) vybudován rozsáhlý odvodňovací systém. Po poklesu hladiny spodní vody se lesní porosty dopravně zpřístupnily a umožnily tak hospodářské využívání. Po změně státního zřízení a následném přechodu majetku do vlastnictví státu přešlo hospodaření na předmětných pozemcích pod správu státních organizací lesního hospodářství

V sedmdesátých letech 20. století zde bylo rozhodnuto o odlesnění a vytěžení rašeliny. Realizace tohoto záměru dramaticky změnila stanovištní poměry oblasti, pokles hladiny spodní vody a radikální proměnu rostlinné a živočišné složky. Po ukončení těžby probíhá biologická rekultivace v režii Lesů ČR.

V mladých lesních porostech a kulturách založených na ploše bývalé těžebny budeme v přehoustlých skupinách redukovat počet jedinců dílčími výchovnými zásahy se současnou likvidací geograficky nepůvodních dřevin. Jinak je budeme ponechávat samovolnému vývoji.

Na lokalitě a v její bezprostřední blízkosti se nachází dostatečný počet stanovištně vhodných dřevin, které poslouží jako přirozený semenný zdroj pro spontánní obnovu lesa. Umělou obnovu lesa nebudeme provádět, vyjma možného doplnění sadebním materiálem borovice blatky.

Do vybudovaných drobných tůní a zaslepených odvodňovacích kanálů se postupně vrací obojživelníci a okolní nezalesněné plochy se specifickým bylinným porostem poskytují rovněž potravní možnosti mnohým druhům ptáků a drobných savců. Oblast je vhodná i pro reintrodukci, dříve hojných kurovitých – tetřeva hlušce a tetřívka obecného.

Lesní správa bude i nadále udržovat stávající lesní cesty pro zpřístupnění lokality.

- LHC: 1434 Hořice, JPRL 114A

- Katastrální území Karlovice (663328), parcela č. 1268/6

- Lokalita se nachází na území 2. zóny odstupňované ochrany přírody CHKO Český ráj

Ekosystém jasanové-olšiny a mokřadu s reprezentativním výskytem typických druhů dřevin i rostlin. Hlavním předmětem je ochrana biotopů zvláště chráněných druhů rostlin (potočnice lékařská, potočník vzpřímený) a živočichů (bekasina otavní, chřástal vodní, linduška luční), kteří se zde mají potvrzený či potenciální výskyt.

V současné době se jedná o zapojený porost s převahou olše lepkavé, její příměs tvoří olše šedá, bříza a jasan. Ve spodní etáži se nachází hustý podrost keřů. Střední a severní část plochy je výrazněji prořídlá nebo má charakter bezlesí. Plocha je silně zamokřená, místy s charakterem bažinaté olšiny nebo rákosiny. Míra zamokření je značně proměnlivá s ohledem na roční období a množství srážek v příslušném roce. Na ploše je vysoké zastoupení periodických i trvalých menších vodních ploch (tůní, tůněk), které jsou ideální biotopem pro vývoj obojživelníků.

V rámci dotčeného území doposud probíhalo běžné lesnické hospodaření, které však mělo spíše extenzivní charakter. Plocha je vzhledem k charakteru sousedních pozemků (zemědělské pozemky, komunikace) málo dostupná a s ohledem na její výrazné ovlivnění vodu problematická z hlediska těžební technologie.

Management zaměříme primárně na zachování ekosystému olšového luhu. V rámci stávajícího porostu naplánujeme těžební zásahy v podobě jednotlivého výběru jedinců horního stromového patra, jehož cílem bude prosvětlení porostních okrajů. Zvýšený přísun světla do porostu by měl zlepšit životní podmínky chráněných druhů rostlin a živočichů. V rámci managementu zde bude naším cílem zvýšení podílu mrtvého dřeva (stojícího i ležícího), dále doupných a biotopových stromů. V rámci plánovaných zásahů se budeme snažit o eliminaci stanovištně nevhodné olše šedé. Dalším opatřením bude případná eliminace invazních druhů rostlin. Část plochy o velikosti 0,2 – 0,5 ha ponecháme bez zásahu.