- LHC 1567 Křivoklát, oddělení a dílec 420C a 420G

- Katastrální území Račice nad Berounkou, parcela p. č. 276/1 (část)

- Lokalita v Lesnickém parku Křivoklátsko, 2. zóně CHKO Křivoklátsko, část v ochranném pásmu PR Červený kříž

Většinu území tvoří porosty do 70 let věku. Z listnatých dřevin plošně převládá dub zimní a habr obecný, které jsou zastoupeny v porostních skupinách všech věkových stupňů. Dále v porostech najdeme jako dřeviny vedlejší, přimíšené či vtroušené buk lesní, jeřáb břek, dub letní, javory klen a mléč, lípu srdčitou a zástupce olší. Z jehličnatých druhů jsou v druhové skladbě porostů zastoupeny – borovice lesní, modřín opadavý a smrk ztepilý. Mladé porosty do 40 let jsou obvykle uměle založené plochy s převahou borovice lesní a dubu. Středně staré porosty jsou povětšinou směsí listnatých dřevin s dominancí dubu zimního. Porosty byly založeny přirozeně nebo případnou podsíjí pod dnes již neexistující borové porosty. Část rozpadajícího se porostu 17. věkového stupně (dub zimní, habr obecný) v severní části území nese znaky nízkého lesa. Lesní porosty při jižním okraji jsou zahrnuty do ochranného pásma Přírodní rezervace Červený kříž a tvoří je biotopy přírodní (údolní jasanovo-olšové luhy, hercynské dubohabřiny) i nepřírodní, silně ovlivněné člověkem (lesní porosty se zastoupením nepůvodních jehl. dřevin, paseky s podrostem původního lesa).

Převod vybraných lesních porostů do tvaru středního lesa vychází z historického kontextu hospodaření v regionu. Celé Křivoklátsko bylo od konce středověku velice intenzivně hospodářsky využíváno. Vlivem konfigurace terénu, stanovištních podmínek a v neposlední řadě i množstvím zvěře zde nedošlo k velkoplošnému odlesňování a přeměně lesa na zemědělskou půdu. Hospodaření v lese se odvíjelo od možností manipulace s dřevní hmotou, svahovostí terénu a také stanovištních podmínek, které určovaly druhovou skladbu porostů. Zhruba 400 let se zde využíval tvar nízkého lesa, jehož znaky společně s historickými milířišti byly v křivoklátských lesích nalezeny. Vznik současných porostů je poplatný jejich věku a způsobu hospodaření v dané době. V rámci grantové služby Lesů ČR byly řešeny výzkumné projekty, které se tradičním (pařezinovým) a současným lesnickým hospodářstvím v rámci Lesnického parku Křivoklátsko zabývaly, a to včetně myšlenky převodu konkrétních lesních porostů na tvar lesa nízkého nebo středního. V rámci projektu vznikl na předmětném území demonstrační objekt, kde byly vytvořeny výzkumné plochy s prvky středního lesa (výmladková spodní etáž s ponechanými výstavky dubu zimního). Hospodaření ve středním lese je specifický a velmi intenzivní způsob obhospodařování.

Na vybraném území budeme postupně v porostech ve věku 41–60 let zavádět prvky středního lesa. Jednotlivý prvek bude mít čtvercový tvar o hraně přibližně 40 metrů. Výstavková etáž vznikne tak, že při každé seči nízkého lesa bude vybráno zhruba 50 kvalitních jedinců dubu, případně jiného listnáče (semenného původu nebo nejkval. výmladků) na 1 hektar. Tito jedinci budou ponecháni v porostech do věku 120–150 let, tedy zhruba po dobu 3 obnovních cyklů nízkého lesa. Pokud dojde v průběhu této doby k poškození nebo uschnutí vybraných jedinců, budou ponechány na místě do fyzického rozpadu. V mýtném věku se počítá s těžbou těch jedinců, kteří si zachovají adekvátní kvalitu. Mladší porosty budou začleněny do obnovy až v době, kdy dojdou do fáze středního věku. V borových porostech mohou být součástí ponechaných jedinců i kvalitní borovice. Starý dubový porost 420C17 bude ponechaný bez zásahu s případným zajištěním ochrany proti zvěři pro podporu odrůstání nárostů.

- LHC Vimperk JPRL 138D17/03b, 138D03a

- Katastrální území Černá Lada, parcela 428/3

- Biologicky cenná lokalita, 2. zóna CHKO Šumava

Jedná se o velmi starou bučinu s přimíšenými mohutnými jedinci jedle bělokoré, smrku ztepilého a javoru klenu. Plocha je druhově bohatá, s výskytem mechorostů a hub, je zde také poměrně bohaté společenstvo střevlíkovitých brouků a brouků vázaných na tlející dřevo. Z hlediska mykoflóry je oblast mimořádně zajímavá, najdeme tu vysoké zastoupení mykorhizních druhů vázaných na buk.

‍

Dřevinná skladba: v hlavní úrovni směs buku (55%), smrku (30%), jedle (10%) a klenu (5%). V podúrovni je obnoven převážně buk. Obnova jedle a smrku je potlačena bukem. Jedná se o tloušťkově silně diferencovaný porost, evidentně spontánně vzniklý. Nejstarší stromy jsou 190 let staré, mezi nimi dominuje buk; na ploše je jich téměř 120.

Současná podoba porostu vznikla v třech vlnách - první je ve věkovém rozpětí 160-190 let a dominují v ní jehličnany; druhá je cca 130-140 let stará se zastoupením všech tří hlavních dřevin; třetí má cca 20-40 let a je výsledkem přirozeného rozvolňování mýtně zralého porostu.

V porostu se již desetiletí nedělají žádné úmyslné zásahy, zpracovává se pouze nahodilá těžba (kůrovec).

Cílem péče je skupinově až jednotlivě smíšený porost buku, smrku, jedle a klenu. S ohledem na velikost porostu je důležitý individuální přístup ke stromům, žádné plošné paušalizující zásahy.

Budeme zde realizovat managamentové zásahy na podporu druhů, bez běžného lesnického hospodaření. Zásahy budeme primárně cílit na zachování vitality starých stromů.