- LHC Třebíč JPRL 68E a 68 D

- Katastrální území Dukovany, parcela číslo 606/1 (část)

- Ostrov obnovy přírody zde spojuje enklávy PR Dukovanský mlýn, která se rozprostírá na dvou oddělených lokalitách. Ostrovem vede červená turistická trasa, severovýchod lokality lemují cyklotrasy: Energetická, Mlynářská a Pivovarská.

Lokalita spojující enklávy přírodní rezervace (PR) Dukovanský mlýn reprezentuje jedinečnou lesostepní vegetaci na hadcovém podloží nad pravým břehem řeky Jihlavy u vodní nádrže Mohelno. Nadmořská výška lokality je cca 310 – 380 m n. m.  Lokalita je porostlá borovicí lesní (Pinus sylvestris) s příměsí dubu zimního (Quercus petraea).

Z pohledu biotopové ochrany patří lokalita mezi cenná území kraje Vysočina. Cílem je propojení enkláv přírodní rezervace a zachování či zlepšení stanovištních podmínek pro rozšíření druhů z rezervace, mezi rostlinnými jsou to reliktní lýkovec vonný (Daphne cneorum), pěchava vápnomilná (Sesleria caerulea), bažanka vejčitá (Mercurialis ovata),  pomněnka úzkolistá (Myosotis stenophylla), brambořík nachový (Cyclamen purpurascens), lilie zlatohlavá (Lilium martagon), dvojšítek hladkoplodý (Biscutella laevigata), kavyl chlupatý (Stipa dasyphylla), kavyl Ivanův (Stipa pennata), penízek horský (Thlaspi montanum), lněnka alpská (Thesium alpinum) sleziník hadcový (Asplenium cuneifolium) a spousta dalších.

Z živočišných druhů zde nalezneme kudlanku nábožnou (Mantis religiosa), zlatohlávka tmavého (Oxythyrea funesta) okáče medyňkového (Hipparchia fagi) či lesáka rumělkového (Cucujus cinnaberinus).

Porosty jsou složeny převážně z borovice lesní (Pinus sylvestris), v některých částech území v kombinaci s dubem zimním (Quercus petrea).

Sousední lokality jsou chráněny od roku 1983, kdy zde byla vyhlášena PR Dukovanský mlýn (cca ve stávajícím návrhu hranic). Cílem ochrany území bylo zachování biologicky a ochranářsky významných porostů travinobylinných společenstev. V západní části PR došlo k zachování zbytku stepního fragmentu, který je udržován – v posledních letech došlo k vyřezání náletu dřevin. Zbytek území je tvořen zapojenými lesními porosty. Vzhledem k výskytu pastevních druhů rostlin jako je zmíněný lýkovec vonný nebo jalovce se dá předpokládat, že zde probíhala extenzivní pastva.

Mezi lety 2024 a 2025 proběhla ve spolupráci s ochranou přírody na území spojující enklávy PR opatření k redukci expandujících křovin. Mezofilní křoviny byly vyřezány, což zlepšilo podmínky celého biotopu. Došlo k prosvětlení a rozvolnění vybrané části porostní skupiny. Došlo také k asanaci ploch se silnou expanzí ostružiníku – plochy je třeba dále sledovat, případně zásah opakovat.

Management zaměříme na provádění opatření ve prospěch lesostepní vegetace. Stávající otevřené plochy je třeba udržovat proti zarůstání dřevinné vegetace výřezy či plochy sanovat proti nepropustnému ostružiníku. Redukce expandujících mezofilních dřevin v lesním podrostu pomůže rozšíření široké plejády druhů rostlin a živočichů vázaných na světlou teplomilnou lesostepní vegetaci z přilehlé PR, kde se rozvíjí populace kriticky ohroženého lýkovce vonného (Daphne cneorum). Vliv opatření na populaci budeme monitorovat. Vyloučeny jsou intenzivní lesnické technologie. V případě potřeby lokality a po dohodě s orgány ochrany přírody lze do budoucna uvažovat o extenzivní pastvě.

• LHC 1477 Frýdek-Místek

• k.ú. Vyšní Lhoty 788929 – část p. č. 952/1

• PUPFL – dílec 202C        – 10,51 ha

dílec 202D        –    8,11 ha

dílec 202E         – 13,29 ha

dílec 205C        –    1,93 ha

Lokalita se nachází na prudším jihojihozápadním svahu hory Malá Prašivá (707 m n. m.). Porosty jsou v počáteční fázi převodu na nepasečný hospodářský způsob s cílem vytvoření tzv. systému hospodaření Dauerwald (les trvale tvořivý) s využitím výběrných principů hospodaření.

Smíšené lesní porosty s převahou buku a příměsí dalších jehličnatých a listnatých dřevin (jedle, smrk, borovice, modřín, javor klen) jsou prvního a druhého věkového stupně, šestého stupně a starší porosty od 110ti let výše.

Historicky se na těchto prudších svazích nehospodařilo vůbec nebo jen tzv. přícestným hospodařením. Těžební zásahy se týkaly především jehličnanů, buk byl výchovně opomíjen. V decenniích 1981-2000 byla zahájená obnova holosečným způsobem hospodaření ve většině těchto porostů. Vzniklé holiny byly zalesněny převážně smrkem, zčásti bukem. V roce 2006 byla středem dílce 202E vedena trasa lanovky a podél ní vyznačena první clonná seč. V následujících letech byl změně způsob obnovy se zřetelem na přestavbu lesa na více etážový porost s využitím výběrných principů hospodaření. Nevznikají tak holiny a je nastartován proces vzniku silněji věkově diferencovaného podrostu. Jedle v podrostu je již více než pět let intenzívně natírána proti okusu zvěří. V části plochy, bezprostředně kolem potoka Hlisník, byl v roce 2021 po dohodě s CHKO Beskydy zaveden bezzásahový režim.

Péči o lesní porosty budeme provádět těžebními zásahy se zaměřením na les výběrný mimo části ponechané samovolnému vývoji. Nadále budeme realizovat ošetření odrůstajícího přirozeného zmlazení jedle proti okusu, především srnčí zvěří. Ostatní odrůstající zmlazení pod mateřským porostem ponecháme autoredukci.