-       LHC Jemčina JPRL 508A09 a 508A17

-       Katastrální území Ratiboř u Jindřichova Hradce

-       lokalita se nachází uprostřed rybníku Holná, 2. zóna CHKO Třeboňsko a ptačí oblast Třeboňsko

-       ostrov je obtížně přístupný, pouze na malých plavidlech a v době výlovu rybníka

Ostrov je tvořen převážně biotopem acidofilních bučin. Na rybníce Holná byl zaznamenán častý výskyt orla mořského, volavky bílé a vydry říční.

Z původně hospodářského lesa se stává les ponechaný přirozenému vývoji. Zpracovává se pouze dříví, u kterého hrozí rozšíření kalamitních škůdců lýkožrouta či klikoroha. Velmi pestrá je i dřevinná skladba porostů. Nejvýznamnějšími druhy jsou jedle bělokorá (Abies alba), javor mléč (Acer platanoides), smrk ztepilý (Picea abies), borovice lesní (Pinus sylvestris), dub letní (Quercus robur), lípa srdčitá (Tilia cordata), bříza bradavičnatá (Betula pendula), buk lesní (Fagus silvatica), olše lepkavá (Alnus glutinosa) a topol osika (Populus tremula). V některých částech ostrova se již tvoří více etážový porost. Kromě již zmíněných druhů vázaných na rybník Holná se na území samotného ostrova vyskytují další chráněné druhy plazů a brouků. Konkrétně se jedná o zmiji obecnou (Vipera berus), užovky a v neposlední řadě i tesaříka obrovského (Cerambyx cerdo).

Ostrov je prakticky nepřístupný. Na ostrov je možné se dopravit pouze po vodě na plavidlech, nebo při výlovu rybníka. Nahodilá těžba se zpracovává jen v nejnutnějších případech.

‍

‍

Ostrov pravděpodobně vznikl při stavbě rybníka odkládáním přebytečného materiálu, který zde byl následně ponechán. V kterém roce konkrétně k tomu došlo není jisté. Buďto to bylo okolo roku 1384, kdy vznikl samotný rybník, anebo v roce 1584, kdy Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan rybník zvětšil a rozšířil hráz.

Ostrov byl využíván také pro parforsní hony, kdy bylo několik jelenů štváno k Holné. Jeleni následně přeplavali na ostrov, kde byli uloveni. Na rybníku probíhalo i plavení dřeva získaného právě z ostrova Naxos.

Naxos, stejně jako velkou část Jemčiny, postihla 26. 7. 1822 větrná kalamita (konkrétně 508A17 je porost vzniklý po této kalamitě). Toto polomové dříví a následné kůrovcové dříví se zpracovávalo do 50. let 19. století. Z celého panství Jemčina bylo zpracováno 500 tisíc m3 dříví. Tato přírodní pohroma ukončila i pořádání parforsních honů na Jemčině, a tedy i ostrově Naxos.

Vzhledem ke špatné dostupnosti se těžby na ostrově prováděly omezeně. V posledních cca 60 letech prakticky neproběhly žádné.

Naším cílem v této oblasti je ponechání ostrova samovolnému vývoji. To bude sloužit jako zajímavá a ojedinělá příležitost pro rozvoj biodiverzity a vývoj ekosystému bez disturbancí vzniklých lidskou činností.

- LHC Ještěd, JPRL 33K

- k.ú. Rynoltice – p.p.č. 1791

- k.ú. Jítrava – p.p.č. 2317

- lokalita se nenachází na území CHKO, MZCHÚ ani soustavy Natura 2000

- CHOPAV Severočeská křída

Kyselé (dubo-bukové) bory na souboru lesních typů OK jsou rozšířeny v oblastech písčitých sedimentů a písčitě zvětrávajících hornin. Jedná se o světlé, druhově chudé porosty s dominantní borovicí lesní a dubem zimním s příměsí břízy bělokoré a jeřábu ptačího.

Zakrslé (dříve reliktní) bory na souboru lesních typů 0Z jsou lesní porosty na silně exponovaných polohách s převažující borovicí lesní, často zakrslého vzrůstu s chudým bylinným patrem.

Květnaté bučiny na souboru lesních typů 3S (svěží dubová BUČINA) a 3A (obohacená kamenitá lipodubová BUČINA) představují listnaté lesy s převládajícím bukem lesním, který může být doprovázen příměsí listnáčů jako jsou javor klen, javor mléč, habr obecný, jasan ztepilý, dub zimní i letní, lípa srdčitá a velkokvětá a jilm horský. V bylinném patře, jehož pokryvnost zpravidla nepřesahuje 30 % se vyskytují mezofilní druhy listnatých lesů např. samorostlík klasnatý (Actea spicata), sveřep Benekenův (Bromus benekenii), ostřice chlupatá (Carex pilosa), kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), pitulník žlutý (Galeobdollon luteum), svízel vonný (Galium odoratum), strdivka jednokvětá (Melica uniflora), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis) a další.

zdroj: Jiří Viewegh – Klasifikace lesních společenstev, AOPK - Katalog biotopů České republiky

Lokalita se nachází v Ralské pahorkatině a je součástí výrazné krajinné dominanty – Pískového návrší (485 m). Jedná se o pískovcový hřbet s četnými pískovcovými skalami. Hřbet je po celé délce proražen puklinami, do nichž v třetihorách proniklo čedičové magma a horké železité roztoky. Na severovýchodním konci hřbetu je několik bývalých pískovcových lomů, v nichž se těžil zpevněný pískovec ještě v roce 1933.

Ostrov je tvořen převážně borovými porosty na prudkém kamenitém návrší s charakterem ochranného lesa. Lokalita je ohrožená erozí. V porostech na souborech lesních typů 3S a 3A je vyšší zastoupení buku s příměsí dalších listnatých dřevin.

Na části lokality je vymapován přírodní biotop L5.1 květnaté bučiny a S1.2 štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin.

Vzhledem k dlouhodobé blízkosti lidských sídel (obec Rynoltice byla založena ve 14. století, první zmínky o Nové Starosti pak pochází z roku 1600) lze předpokládat, že zdejší porosty sloužily jako zdroj stavebního i palivového dříví, k pastvě dobytka a hrabání steliva. Na části lokality probíhala těžba zpevněného pískovce, který byl využíván jako kvalitní stavební kámen. V novodobé historii a v současnosti se v území hospodaří omezeně, je zde zpracovávána nahodilá těžba a v mladých porostech probíhají výchovné zásahy.

Cílem plánovaného managementu je zachování, případně zlepšení stavu stávajících přírodě blízkých lesních společenstev a jejich ochranné funkce na lokalitě ohrožené erozí a podpora biodiverzity. V porostech budeme i nadále hospodařit omezeně, většinu lokality ponecháme bez úmyslných zásahů. V případě nutnosti budeme provádět zdravotní výběr. Za účelem zvýšení biologické rozmanitosti bude v lokalitě ponecháváno mrtvé a odumírající dřevo, které je významnou součástí lesního ekosystému a vytváří nezbytný biotop pro velké množství bezobratlých živočichů, rostlin a hub a obohacuje lesní půdu o živiny. Obnova porostů bude probíhat přirozeně. Pokud by vlivem živelné kalamity vznikla potřeba zalesnění, budou použity výhradně dřeviny přirozené druhové skladby dle konkrétního lesního typu.