- LHC 1449 Klášterec, oddělení, dílec, porostní skupiny 211D14, 212B14, 215A14 a bezlesí 211D104, 215A101, 215A102 a 215A103

- Katastrální území Kovářská, parcela p. č. 768/1 (část)

- Lokalita na území vyhlášené Ptačí oblasti Novodomské rašeliniště-Kovářská (rok vyhlášení 2005), CHOPAV Krušné hory, EVL Klínovecké Krušnohoří (rok vyhlášení 2009)

Vlivem dlouhodobých procesů a charakterem prostředí došlo ke vzniku vrcholového rašeliniště s přechodovým lesem. Na tomto rašeliništi se nachází flóra typicky rašelinných druhů jako rašeliník, suchopýr pochvatý, klikva bahenní, šícha černá, rosnatka okrouhlolistá, brusnice borůvka i brusnice brusinka. Ze dřevin je zde zastoupena borovice kleč, kleč rašelinná, smrk ztepilý a vtroušeně jeřáb ptačí. Z fauny se zde objevuje mimo běžné druhy savců, ptáků a obojživelníků i chráněný tetřívek obecný, kterému toto prostředí vyhovuje.

Rašeliniště je tvořeno jak vrchovišti bez stromového patra, tak přechodovým lesem k rašelinné smrčině s různým zápojem lesních porostů. Značně je zde rozšířena borovice kosodřevina, která v některých místech tvoří neprostupné porosty. Západní část byla historicky odvodněna tvorbou melioračních kanálů, které se postupně opět zanáší.

Většina krušnohorských rašelinišť vznikla po konci doby ledové. Některé z těchto rašelinišť byly poškozeny v důsledku těžby rašeliny, která se používala k topení, stavebním a zahradnickým účelům. Ve 20. století se těžba rozšířila i pro průmyslové účely a zemědělství. V některých rašeliništích Krušných hor měla mocnost rašeliny až 12 m. Předmětné rašeliniště Brennbrücke není tak rozlehlé, aby zde probíhala těžba rašeliny, a tak zde vývoj probíhal zcela spontánně. Významný vliv na lokalitu měly imise v druhé polovině minulého století, kdy došlo k odumření starých smrkových porostů. Po odsíření elektráren dochází postupně k přirozené obnově rašelinných smrčin, která vzhledem k charakteru stanoviště bude probíhat ještě velmi dlouho.

Cílem péče je udržet a zlepšovat stav rašeliniště jako celku. K tomu přispěje i revitalizace rašeliniště tvorbou přehrážek v melioračních kanálech. Zvýší se tak retenční schopnost rašeliniště, zadrží se voda v krajině a zpomalí její povrchový odtok. Ve vhodných lesních porostech upřednostníme smrk ztepilý, který je hlavní dřevinou stanovišť acidofilních smrčin.

• LS J. Hradec, JPRL 240G1a, 240G1b, 240G1c, 240G1d, 240G2a, 240G2b

• Katastrální území Dolní Lhota u Stráže nad Nežárkou, č.p. 722, 718/2

• Na této lokalitě došlo k rekultivaci ploch po těžbě rašeliny, vyskytují se zde dřeviny borovice lesní, bříza bílá a rašeliništní borovice blatka

• Plocha je součástí ptačí oblasti Třeboňsko

Jedná se o rašelinný les s porosty břízy, borovice a případně i olše v lokalitě po průmyslové těžbě rašeliny. Bylinné patro je tvořeno rojovníkem bahenním (Rhododendron tomentosum), vřesy, brusnicí atd.

Na předmětném území rašeliniště bylo provedeno zalesnění borovicí lesní (Pinus sylvestris), borovicí blatkou (Pinus rotundata), olší lepkavou (Alnus glutinosa), zároveň se zde přirozeně zmlazuje bříza bílá (Betula pendula var. carelica). V současné době se zde nachází porostní skupiny především prvního a druhého věkového stupně těchto dřevin. Plocha je protkána sítí odvodňovacích kanálů, které snižují hladinu podzemní vody, což je třeba pro rozvoj stromového patra. V bylinném patře se vyskytují druhy rodu brusnice (Vaccinium). Oblast sousedí s přírodní rezervací Losí blato u Mirochova. Je zde předpoklad rozšíření druhů vyskytujících se v rezervaci: například žluťáska borůvkového (Colias palaeno), který je vázaný na konkrétní druh brusnice – vlochyni bahenní (Vaccinium uliginosum). Dále zde byly zaznamenány výskyty několika zvláště chráněných druhů ptáků, příkladem je lelek lesní (Caprimulgus europaeus), kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum), sýc rousný (Aegolius funereus), skřivan lesní (Lullula arborea) a dudek chocholatý (Upupa epops).

Na této lokalitě historicky probíhala těžba rašeliny. V rámci toho byly lesní pozemky dočasně odňaty z pozemků určených k plnění lesa (PUPFLu) a následně byly po postupném dokončení těžby rašeliny a rekultivaci do PUPFLu opět zařazeny. Lesní správa Jindřichův Hradec na nich provedla zalesnění výše uvedenými dřevinami, část plochy byla ponechána sukcesnímu vývoji. Poslední předání rekultivované plochy po těžbě rašeliny proběhlo někdy kolem roku 2014, od roku 2015 jsou veškeré pozemky opět v péči Lesů ČR.

Na uvedené lokalitě budeme provádět pouze nezbytné lesnické práce, zejména výchovné zásahy mladých porostů. Ty budu mít za následek zlepšení kvality, stability a biodiverzity porostních skupin a celkového stavu biotopu. Zachováme přirozený vodní režim, nebudeme zde používat intenzivní technologie ani biocidy. Naší snahou bude zachování současného rázu území v této podobě pro možnost pozorování vývoje zrekultivovaných rašelinišť po opětovném zalesnění.

Cílem je zachování stávajícího stavu lokality a její částečné ponechání přirozenému vývoji za použití co nejmenších lesnických zásahů.