- LHC Český Rudolec JPRL 253C

- Katastrální území Matějovec, parcela 2132/4, 133, 2132/1 (část)

- Lokalita je součástí přírodního parku Česká Kanada

Rašeliniště Torf představuje typický příklad údolního rašeliniště v široké mělké sníženině v pramenné oblasti bezejmenného toku náležejícího do povodí potoka Dračice. Geologické podloží tvoří hrubozrnný granit moldanubického plutonu překrytý rašelinným ložiskem kvarterního stáří. Uloženiny rašeliny zde lze označit jako rašeliniště smíšeného původu, tzn., že se jedná o přechod mezi vrchovištěm – rašeliništěm syceným srážkovou vodou z vyvěrajících pramenů nebo drobných toků. Z klimatického hlediska se jedná o chladnou oblast s relativně vysokými srážkovými úhrny.

‍

V minulých letech došlo k odstranění vegetačního krytu z plochy o velikosti 1 ha, na obtokové strouze se zbudovalo 9 přehrázek. Vybudované hrázky zaručují částečné lokální zvýšení hladiny spodní vody, zpomalení degradace narušených ploch a snížení odtoku vody z rašeliniště. Došlo také k odtěžení odumřelé vrstvy rašeliny k hladině podzemní vody ve střední části rašeliniště, což má vytvořit plochu pro spontánní obnovu rašelinotvorných procesů. Dále byla vybudována vodní nádrž o výměře 0,25 ha v západní části lokality pod vlastním rašeliništěm, díky níž by se měl zadržením maximálního množství srážkových vod zvýšit celkový objem vody zadržovaný v rašeliništi.

Pokud zhodnotíme současný stav z pohledu rostlinných společenstev, tak se nám na lokalitě stále zachovala vegetace přechodových rašelinišť. Nacházíme zde poměrně rozsáhlé, otevřené, trvale zvodnělé porosty rašelinišť s dominantními rašeliníky a s bohatou populací ohrožené rosnatky okrouhlolisté (Drosera rotundifolia) v bylinném patře. Právě masožravá rosnatka okrouhlolistá je typickým příkladem konkurenčně slabého, světlomilného druhu, který je schopen přežívat jen na otevřených, zvodnělých plochách rašelinišť s nízkým zápojem bylinného patra.

Druhy brouků, svědčící o značné biologické hodnotě této lokality, byly nalezeny ve skupinách způsobem svého života přímo vázaných na vodní prostředí, jako jsou potápníci a vodomilové. Například z osmi druhů potápníků rodu Hydroporus, které zde byly zatím zjištěny, patří mezi nejvzácnější druhy Hydroporus obscurus. Jedná se o potápníka velikosti pšeničného zrnka, který žije především na rašeliništích a rašelinných mokřadech v horských oblastech. Rašeliniště Torf je dosud jedinou známou lokalitou tohoto druhu na Dačicku.

Také v dalších skupinách hmyzu byly na této lokalitě nalezeny některé pozoruhodné druhy, zejména mezi vážkami. Vyskytuje se zde například šídlo sítinové (Aeshna juncea), obývající kyselé vody s nízkým pH, nejčastěji na rašeliništích.

V kontextu současné krajiny představuje rašeliniště Torf zajímavou lokalitu dokumentující dávnou i relativně blízkou historii krajiny v centru České Kanady. Ukazuje se zde, jak hospodářské využití a přírodní fenomény prostředí společně ovlivnily charakter území, které je v současnosti přírodovědně i kulturně cenné a zajímavé. Rašeliniště bylo součástí rozsáhlého lesního komplexu a v katastru nemovitostí bylo dokonce specifikováno jako samostatný pozemek, což je patrné např. na pozemkových mapách z roku 1830 a 1874. Pokud byla tímto způsobem lokalita v rámci jednoho majetku vyčleněna, musela se svým charakterem odlišovat od zbytku rozsáhlého lesa. Je pravděpodobné, že na tomto pozemku pro jeho silné zamokření les nikdy nerostl. Bezlesí v místě rašeliniště je patrné např. na císařských otiscích již z roku 1764.

Rašeliniště se zde tvořilo ve vlhkém a chladném klimatu poledových dob a jeho stáří může být až několik tisíc let. V ploché sníženině se postupně vytvořily vrstvy rašelinného humolitu o mocnosti dosahující místy přes 2 metry, v průměru však okolo 100 – 150 cm. Vznik rašeliniště byl podmíněn výskyty, četných pramenů a častými záplavami území.

Management zaměříme na provádění opatření ve prospěch rašeliniště. Veškerá opatření byla, jsou a budou prováděna s cílem obnovit podmínky, které by na lokalitě existovaly, pokud by nebyla odvodněná.

V přiléhajících porostních skupinách, tzn. v celém dílci 253 C budeme provádět pěstební a těžební činnosti pro podporu biodiverzity, stability a diferenciace lesních porostů. Jedná se zejména o vyloučení holosečného hospodaření, maximálního využití přirozené obnovy kombinací maloplošných clonných sečí a výběrů po ploše, výchovy lesních porostů zaměřené na diferenciaci jak prostorovou, věkovou a druhovou (strukturní probírky) atd. Nedílným opatřením bude i ponechávání dostatečného množství hnědé hmoty v porostech pro podporu organismů vázaných na odumřelé dřevo.

- LHC Cvikov, JPRL 114C

- Katastrální území Cvikov, parcela 3477/1 (část)

- CHKO Lužické hory – II. zóna

- CHOPAV Severočeská křída

Přirozené ekosystémy kyselých bučiny jsou rozšířeny na zvlněných plošinách, svazích a hřebenech ve vyšších pahorkatinách a vrchovinách na středně hlubokých, čerstvě vlhkých převážně oligotrofních kambizemích (hnědá lesní půda chudá na živiny). Přirozené ekosystémy kyselých jedlin jsou rozšířeny na zvlněných plošinách a spodních částech mírných svahů ve vrchovinách a předhůří na (písčito)hlinitých, vespod jílovitohlinitých půdách. Téměř výhradně se jedná o pseudogleje.

Převážná část plochy byla zasažena kůrovcovou kalamitou. Na kalamitních holinách probíhá přirozená i umělá obnova borovice, buku, smrku, jeřábu ptačího, břízy, modřínu a topolu osiky, po ploše se také vyskytují různověké nárosty buku, smrku, břízy a jeřábu. Na více než 0,5 ha plochy byla ponechána suchá kůrovcová žebra k samovolnému rozpadu. Postupně tlející mrtvé dřevo umožňuje zvýšení biodiverzity ekosystému a existenci organismů na mrtvé dřevo vázaných. V průběhu platnosti předchozího LHP byla ve východní části lokality provedena výsadba jedle bělokoré, která je před škodami zvěří chráněna oplocenkou. Lokalitou protéká Kohoutí potok a vyskytují se zde podmáčená stanoviště s potenciálem k vybudování tůní jako opatření pro podporu biodiverzity a retenční schopnosti krajiny.

V těsné blízkosti lokality se nachází archeologická lokalita „Cvikov – zaniklá vesnice“ s pozůstatkem sídliště a reliktem hráze zaniklého rybníka z vrcholného až pozdního středověku. Další archeologický záznam pak dokumentuje areál těžby železné rudy z období přechodu pozdního středověku a novověku. Z toho lze dovodit, že ovlivnění zdejších lesů lidskou činností započalo již před několika stoletími.  

S ohledem na dopravní dostupnost lokality a blízkost lidských sídel plnily tyto lesy dlouhodobě zejména funkci hospodářskou. Tomu byla podřízena i druhová skladba, v níž převažoval smrk. Obdobně jako v celé ČR, postihla zdejší porosty ve dvacátých letech minulého století mnišková kalamita, po níž zde byly opětovně založeny stejnověké porosty s převahou smrku. Ty v předchozích letech nedokázaly odolat gradaci kůrovce a došlo tak ke vzniku rozsáhlých kalamitních holin.

Za účelem snižování škod zvěří byla v jižní části lokality v roce 2012 vybudována přezimovací obůrka pro jelení zvěř. Z důvodu výskytu vlka, který do obůrky zaskakoval, a také z důvodu snížení stavů zvěře a malých záchytů však byla v roce 2023 zrušena.

Hlavním cílem naší péče o tuto lokalitu je vytvoření stabilního, druhově rozmanitého a prostorově strukturovaného lesa odpovídajícího stanovištním podmínkám, který bude plnit produkční i mimoprodukční funkce lesa a bude vhodným biotopem pro velkou řadu organismů včetně chráněných či jinak cenných druhů rostlin, živočichů a hub. Dalším cílem naší péče je zachování vodního režimu a zvýšení retenční schopnosti lokality.

Péče o lokalitu za účelem naplnění těchto cílů:

• podpora a upřednostňování přirozené obnovy stanovištně vhodných dřevin,

• vnášení chybějících dřevin přirozené druhové skladby, zejména JD,

• vybudování 3 tůní za účelem vytvoření biotopů pro organismy vázané na tůně a mokřady,

• využívání šetrných technologií, zejména s cílem minimalizace negativní ovlivnění vodního režimu,

• omezení používání chemických přípravků,

• ponechávání dostatečného množství mrtvého dřeva k zetlení,

• důsledná ochrana dutinových stromů,

• udržování nízkých stavů zvěře.

Dále prověřujeme možnost vybudování rybníka v jižní části lokality, kde se v minulosti nacházely 2 lesní nádrže vzniklé přehrazením vodního toku.