- LHC: 1513 Choceň, JPRL 435A, B, 436D, E

- Katastrální území Hněvětice (640034), parcela č. 94, 140/1, Předhradí u Skutče (734241) 941, 942/1, 942/2, 942/3, 943/1, 943/4, 948/1, 948/2, 961, 967, 1794, 1795, 1842, Miřetín (695947) 680, 682,

- Lokalita se nachází na území Přírodního parku Údolí Krounky a Novohradky

V lokalitě se vyskytují přirozená společenstva suťových lesů, dubohabřin a acidofilních bučin s pestrou druhovou skladbou všech stanovištně původních dřevin. Ta jsou zároveň potenciálním přirozeným stanovištěm ohrožených a zvláště chráněných druhů, jako je jako například výr velký (Bubo bubo), čáp černý (Ciconia nigra), mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), holub doupňák (Columba oenas) a některých zástupců netopýrů. Předmětem péče jsou obecně i xylobiontní organismy vázané na listnaté stromy v pokročilé fázi vývoje či rozpadu.

Území se vyznačuje rozmanitými ekosystémy s pestrou geologickou stavbou a zachovalým přírodním prostředím. Lesní porosty tvoří převážně smíšené lesy s velice pestrou druhovou skladbou. V podloží převládají břidlice a droby, které tvoří četné skalní výchozy a kaňony. V údolí řeky Krounky se vyskytují bohatá a vodou dobře zásobená stanoviště s jasany, jilmy, javory kleny a olšemi. Na svazích převládají listnaté a smíšené porosty s dubem zimním, habrem, bukem, smrkem, jedlí a lípou. Na skalních výchozech se nacházejí výsušná stanoviště s reliktní borovicí, břízami a duby. Paleta přítomných druhů dřevin je v lokalitě mimořádně široká a vyskytuje se zde i relativně velké množství mrtvého dřeva. Lesy v rámci ostrova jsou zařazeny do kategorie lesa zvláštního určení – les půdoochranný. Údolí řeky Krounky je také významným hnízdištěm ptáků. Nad údolím se nachází zřícenina hradu Rychmburk, pod nímž vede červená turistická stezka vedoucí podél toku řeky.

V rámci dotčeného území historicky probíhalo běžné lesnické hospodaření, které však mělo převážně extenzivní charakter, neboť bylo výrazně omezeno nedostupností terénu pro mechanizaci. Díky těmto skutečnostem je lokalita velmi dobře zachována. Údolí řeky Krounky a přilehlý hrad Rychnburk jsou oblíbeným turistickým cílem, vliv turismu je patrný zejména v okolí turistické trasy vedoucí údolím řeky.

Hlavním cílem plánované péče je zachování a zlepšení stavu přítomných biotopů suťových lesů, dubohabřin a acidofilních doubrav. V tomto ohledu budeme maximálně podporovat přirozenou druhovou skladbu lesních porostů a co nejpestřejší paletu původních dřevin. Při výchově a obnově budeme přednostně odstraňovat geograficky nepůvodní dřeviny (borovice černá, trnovník akát), dále budeme snižovat zastoupení stanovištně méně vhodných dřevin (SM). Porosty budeme v maximální míře obnovovat přirozeně nebo obnovou kombinovanou. Cílem lesnického hospodaření je členitější prostorová výstavba porostů s diferencovanou horizontální a vertikální strukturou. Tohoto stavu chceme dosáhnout prostřednictvím dlouhé až nepřetržité obnovní doby a vhodnými výchovnými zásahy. Obnovu porostů budeme realizovat primárně prostřednictvím jednotlivého nebo skupinového výběru, dále prostřednictvím maloplošných clonných sečí ve více fázích. Jako východiska obnovy budeme přednostně využívat části s vyšším zastoupením smrku.

V lesních porostech zajistíme dostatečnou přítomnost mrtvého dřeva k zetlení v podobě odumřelých, doupných a biotopových stromů. V maximální míře budeme využívat a podporovat spontánní a autoregulační procesy s důrazem na přítomnost dřevin přirozené dřevinné skladby. V rámci managementu bude část plochy o velikosti 0,2 – 0,5 ha ponechána bez zásahu (biotopová plocha). Vhledem ke zvýšenému pohybu osob v dané lokalitě je třeba jednotlivé managementové zásahy uzpůsobit z hlediska jejich bezpečnosti.

- LHC: 1506 Frýdlant v Čechách, JPRL 336 A, 326 G, 335 A

- GPS: 50.8366733N, 15.2294678E

- Katastrální území: Hejnice (638196), parcela č. 1247/1

- Lokalita se nachází na území III. zóny CHKO Jizerské hory, zároveň je součástí EVL Jizerské smrčiny a Ptačí oblasti Jizerské hory

Tetřívek obecný, jako zvláště chráněný druh ptáka, je zařazený mezi silně ohrožené druhy a zároveň je předmětem ochrany evropsky významných lokalit soustavy Natura 2000. Jeho výskyt je vázán na specifické biotopy s mozaikovitou strukturou, které jsou v současnosti ohroženy sukcesí, fragmentací a rušivými vlivy. Tetřívek vyhledává prostředí s kombinací otevřených ploch a řídkých lesních porostů, které poskytují jak tokaniště, tak úkryt a potravu. Typickými stanovišti jsou horské a podhorské oblasti s výskytem vřesovišť, rašelinišť, pasek a okrajů lesů, řídké lesní porosty s rozvinutým bylinným a keřovým patrem (zejména borůvčí, brusinky, vřes) a otevřené plochy s nízkou vegetací vhodné pro tok. Ochrana a obnova těchto stanovišť je součástí předmětu péče o uvedený druh.

Hlavním typem vegetace v lokalitě jsou podmáčené, rašelinné a třtinové smrčiny s pomístním zastoupením přechodových rašelinišť. Dále jsou zde zastoupeny nepřírodní biotopy X10 (lesní paseky a holiny) a v omezené míře biotopy X9a (lesní kultury s nepůvodními jehličnatými kulturami), zde může být výrazněji zastoupen smrk pichlavý. Ve dřevinné skladbě jinak výrazně dominuje smrk ztepilý, místy se vyskytuje borovice kleč. Z dalších dřevin je zastoupen buk lesní, jeřáb ptačí a bříza pýřitá. Věkově se jedná převážně o porosty 2 až 4 věkového stupně. V lokalitě existuje několik ploch uměle vytvořených bezlesí a k nim přiléhajících ploch rozvolněných okrajů navazujících na plně zapojené lesní porosty. Tyto plochy byly vytvořeny za účelem podpory místní populace tetřívka obecného v rámci projektu OPŽP „Tvorba a údržba sekundárních biotopů tetřívka obecného (Tetrao tetrix) v Jizerských horách“.  V současnosti dochází k částečnému zarůstání ploch bezlesí zmlazujícím se smrkem ztepilým a také zapojování rozvolněných porostních okrajů. Části porostů, které jsou výrazněji ovlivněny vodou, mají rovněž rozvolněný zápoj a tvoří významný biotop pro tetřívka obecného. Obecně je lokalita méně turisticky exponovaná než některé okolní lokality, což je důležitý faktor pro přežívání populací tetřívka.

Zvýšení početnosti tetřívka obecného (Tetrao tetrix) v 80. a 90. letech 20. století bylo výsledkem radikální změny přírodního prostředí na náhorní plošině Jizerských hor, kdy po rozpadu lesních ekosystémů došlo k masívnímu odlesnění. Na širokou nabídku sekundárních biotopů tetřívek reagoval velmi rychle. Výsledkem zarůstání pokalamitních ploch je od roku 1999 doložen trvalý pokles početnosti druhu. Původní primární biotopy (v současnosti intenzivně obhospodařované louky v podhůří a turisticky extrémně navštěvovaná rašeliniště na náhorní plošině jsou pro tetřívka prakticky nevyužitelné). V předmětné lokalitě byl proto v letech 2014 – 2015 realizován projekt OPŽP Tvorba a údržba sekundárních biotopů tetřívka obecného (Tetrao tetrix) v Jizerských horách. Cílem projektu bylo udržet stávající a vytvořit mozaiku nových sekundárních biotopů nezbytných pro udržení životaschopné populace druhu. Jednalo se o jedno z 12 tetřívčích center, která byla součástí uvedeného projektu. V rámci ostrova obnovy přírody se nachází původní tetřívčí centrum názvem Pavlova cesta. Péče o ostrov obnovy přírody bude částečně navazovat na zmíněný projekt OPŽP.

Cílem projektu je zachování mozaiky vhodných sekundárních biotopů tetřívka obecného v oblastech současného výskytu, tj. v nejklidovějších částech Jizerských hor. Uvedená mozaika ploch zvýší možnost přežití původního druhu v turisticky extrémně navštěvovaného pohoří. V rámci plánované péče budeme udržovat stávající stav přítomných ploch bezlesí. To bude v některých případech obnášet výřez smrku, který má tendenci se na uvedených plochách spontánně zmlazovat; na uvedených plochách mohou být ponechány jednotlivé solitérní stromy. Dalším managementovým zásahem bude udržování výrazně rozvolněných porostních okrajů u ploch bezlesí, rozvolněný charakter je žádoucí udržovat i u zbytku lesních porostů v rámci plánovaných výchovných zásahů. Dále budeme realizovat péči o stávající výsadby přítomných jedinců vhodných dřevin jako je jeřáb ptačí a bříza karpatská s ohledem na jejich zdárné odrůstání. Popřípadě mohou být realizovány další výsadby těchto dřevin pro zpestření druhové skladby a zlepšení potravní nabídky pro tetřívka. Veškeré činnosti budeme realizovat tak, aby byl minimalizován negativní vliv na předmět ochrany. Pokud bude pro konkrétní realizovanou činnost třeba rozhodnutí nebo souhlas příslušného orgánu ochrany přírody a krajiny, budeme příslušnou činnost realizovat až po jeho udělení.