LHC Nepomuk:

• 216A11 – 1,65 ha, věk 107 let, HS 406e, SLT 1Z, zakm: 7, zast.: AK 55, BO 25, BOC 10, DBZ 10

• 216A14a – 0,83 ha, věk 137 let, HS 401e, SLT 1Z, zakm: 6, zast.: BO 50, BOC 20, DBZ 20, MD 10

• 216A14b – 0,38 ha, věk 137 let, HS 406e, SLT 1Z, zakm: 6, zast.: DBZ 40, TR 30, AK 10, HB 10, JS 10

• 216A14c – 2,27 ha, věk 141 let, HS 406e, SLT 3C, zakm: 8, zast.: AK 40, BO 30, DBZ 10, BOC 10, MD 5, JS 5

• 216B02d – 0,15 ha, věk 19 let, HS 406e, SLT 2C, zakm.: 9, zast.: DBZ 60, JS 40

• 216B11a – 6,08 ha, věk 107 let, HS 401e, SLT 3C, zakm.: 8, zast.: SM 35, BO 20, AK 15, BOC 15, DBZ 5, MD 5, DG 3, JD 2

• 216B11b – 2,94 ha, věk 107 let, HS 406e, SLT 3C, zakm.: 8, zast.: AK 65, BO 15, BOC 10, MD 5, DBZ 5

• 216C11 – 4,46 ha, věk 114 let, HS 406e, SLT 2C, zakm.: 7, zast.: AK 50, BO 15, SM 10, BOC 10, DBZ 10, JS 5

• katastrální území Hradiště u Blovic, parcela č. 681, k.ú. Vlčice u Blovic, parcela č. 1065 – část

Lokalita Smeredovské stráně se nachází v Plzeňském kraji a je součástí k.ú. Hradiště a Vlčice u Blovic. Oblast je charakteristická svou členitou krajinou, kde se prudké svahy nad řekou Úslavou vyznačují smíšenými lesními porosty se zastoupením akátu, borovice a dubu zimního. Řeka Úslava zde vytváří údolí, které je ekologicky významné díky rozmanité vegetaci a fauně. Strmé svahy jsou obtížně přístupné, což přispívá k zachování přirozeného ekosystému. Smíšená kmenovina na prudké nepřístupné stráni nad řekou Úslavou není hospodářsky využívána. Jedná se o věkově i růstově rozrůzněnou smíšenou kmenovinu, často zakrslého růstu, která plní významnou půdoochrannou funkci na suťovitém, místy skalnatém prudkém svahu nad řekou Úslavou. Dílec 216 C je součástí ÚSES LBC Vlčice, což zdůrazňuje jeho ekologický význam v rámci krajinného systému. V porostech je patrné snížené zakmenění, to vede k postupnému prosychání a odumírání jednotlivých stromů. Tento proces ovlivňuje strukturu lesního ekosystému, ale zároveň přispívá k podpoře přirozené sukcese a obnovy lesního společenstva.

Ekologická hodnota této lokality spočívá v zachování přirozených ekosystémů s vysokou biodiverzitou, poskytujících útočiště mnoha druhům rostlin a živočichů. Porosty na svazích nad řekou hrají klíčovou roli při regulaci odtoku vody, čímž pomáhají stabilizovat hydrologickou rovnováhu a minimalizovat riziko eroze a záplav. Navíc představují důležitý krajinotvorný prvek, který podporuje ekologickou stabilitu regionu.

Jedná se o ekologicky významnou oblast s členitou krajinou a smíšenými lesními porosty. Prudké svahy spolu s vodním tokem vytvářejí přirozený ekosystém, který je obtížně přístupný, a tedy méně narušený lidskou činností. Současný stav lokality Smederovské stráně vyžaduje ochranu přirozených ekosystémů s různorodou vegetací, která se zde postupně adaptovala na náročné stanovištní podmínky. Smíšené lesní porosty, tvořené především akátem, borovicí a dubem zimním, se přizpůsobily místnímu klimatu a půdnímu složení. Ekologická hodnota této lokality spočívá nejen v její biodiverzitě, ale také v hydrologické funkci. Vegetace na svazích stabilizuje vodní režim, zabraňuje erozi půdy a minimalizuje riziko záplav. Strmý a členitý terén omezuje možnosti hospodářského využití oblasti. Vzhledem k nerentabilní ekonomické náročnosti těžby dřeva se primární péče zaměřuje na ochranu přírodních procesů: přirozený sukcesní vývoj a ponechání odumřelých stromů podporují zmlazování dřevin, růst mechorostů a hub. Rozklad mrtvé dřevní hmoty poskytuje živiny půdě a vytváří základ pro rozmanitost saprofytických organismů, jako jsou bakterie, houby a některé druhy prvoků (např. bičíkovci). V oblasti ostrova budou udržovány pouze turistické stezky a cesty z důvodu bezpečnosti návštěvníků, odstraňování překážek a popř. opatření proti erozi.

Prudké svahy nad řekou Úslavou byly původně pokryty smíšenými lesy, kterým dominovaly listnaté druhy jako dub zimní, habr a buk, které se přirozeně vyskytovaly v této části střední Evropy. Skalnaté a suťovité podloží poskytovalo specifické podmínky pro vegetaci. Vytvořil se tak ekosystém méně ovlivněný lidskou činností. Vzhledem k svahovitému reliéfu krajiny nebyla oblast nikdy plně hospodářsky využívána. V průběhu posledních staletí se zde tak mohla naplno vyvinout sukcesní struktura lesních porostů, kde se střídají borovice, dub zimní a akát, přizpůsobené půdním podmínkám. Absence hospodářského využití umožnila přežití chráněných druhů rostlin i živočichů.

Péči zaměříme na zachování samovolného vývoje porostů, tzn. porosty budou ponechány přirozené sukcesi. Podpoří se tak regenerace lesa a zachování jeho ekologické stability. Tento přístup bude minimalizovat zásahy do přírodního ekosystému a umožní jeho dlouhodobou adaptaci na měnící se podmínky. Nahodilé těžby budeme vzhledem k exponovanosti stanoviště realizovat pouze na místě výskytu kalamitních hmyzích škůdců, především kůrovců. Napadené stromy budou pokáceny a asanovány. Vytěžená dřevní hmota zůstane v porostech k zetlení. Ponecháním mrtvého dřeva vytvoříme nejenom úkryty pro různé druhy živočišných a rostlinných společenstev, ale i substrát pro jejich vývoj. Pouze v přístupnějších částech lokality budeme postupně redukovat akát individuálním výběrem stromů, abychom regulovali jeho zastoupení a podpořili obnovu přirozené druhové skladby lesa.

- LHC: 1506 Frýdlant v Čechách, JPRL 336 A, 326 G, 335 A

- GPS: 50.8366733N, 15.2294678E

- Katastrální území: Hejnice (638196), parcela č. 1247/1

- Lokalita se nachází na území III. zóny CHKO Jizerské hory, zároveň je součástí EVL Jizerské smrčiny a Ptačí oblasti Jizerské hory

Tetřívek obecný, jako zvláště chráněný druh ptáka, je zařazený mezi silně ohrožené druhy a zároveň je předmětem ochrany evropsky významných lokalit soustavy Natura 2000. Jeho výskyt je vázán na specifické biotopy s mozaikovitou strukturou, které jsou v současnosti ohroženy sukcesí, fragmentací a rušivými vlivy. Tetřívek vyhledává prostředí s kombinací otevřených ploch a řídkých lesních porostů, které poskytují jak tokaniště, tak úkryt a potravu. Typickými stanovišti jsou horské a podhorské oblasti s výskytem vřesovišť, rašelinišť, pasek a okrajů lesů, řídké lesní porosty s rozvinutým bylinným a keřovým patrem (zejména borůvčí, brusinky, vřes) a otevřené plochy s nízkou vegetací vhodné pro tok. Ochrana a obnova těchto stanovišť je součástí předmětu péče o uvedený druh.

Hlavním typem vegetace v lokalitě jsou podmáčené, rašelinné a třtinové smrčiny s pomístním zastoupením přechodových rašelinišť. Dále jsou zde zastoupeny nepřírodní biotopy X10 (lesní paseky a holiny) a v omezené míře biotopy X9a (lesní kultury s nepůvodními jehličnatými kulturami), zde může být výrazněji zastoupen smrk pichlavý. Ve dřevinné skladbě jinak výrazně dominuje smrk ztepilý, místy se vyskytuje borovice kleč. Z dalších dřevin je zastoupen buk lesní, jeřáb ptačí a bříza pýřitá. Věkově se jedná převážně o porosty 2 až 4 věkového stupně. V lokalitě existuje několik ploch uměle vytvořených bezlesí a k nim přiléhajících ploch rozvolněných okrajů navazujících na plně zapojené lesní porosty. Tyto plochy byly vytvořeny za účelem podpory místní populace tetřívka obecného v rámci projektu OPŽP „Tvorba a údržba sekundárních biotopů tetřívka obecného (Tetrao tetrix) v Jizerských horách“.  V současnosti dochází k částečnému zarůstání ploch bezlesí zmlazujícím se smrkem ztepilým a také zapojování rozvolněných porostních okrajů. Části porostů, které jsou výrazněji ovlivněny vodou, mají rovněž rozvolněný zápoj a tvoří významný biotop pro tetřívka obecného. Obecně je lokalita méně turisticky exponovaná než některé okolní lokality, což je důležitý faktor pro přežívání populací tetřívka.

Zvýšení početnosti tetřívka obecného (Tetrao tetrix) v 80. a 90. letech 20. století bylo výsledkem radikální změny přírodního prostředí na náhorní plošině Jizerských hor, kdy po rozpadu lesních ekosystémů došlo k masívnímu odlesnění. Na širokou nabídku sekundárních biotopů tetřívek reagoval velmi rychle. Výsledkem zarůstání pokalamitních ploch je od roku 1999 doložen trvalý pokles početnosti druhu. Původní primární biotopy (v současnosti intenzivně obhospodařované louky v podhůří a turisticky extrémně navštěvovaná rašeliniště na náhorní plošině jsou pro tetřívka prakticky nevyužitelné). V předmětné lokalitě byl proto v letech 2014 – 2015 realizován projekt OPŽP Tvorba a údržba sekundárních biotopů tetřívka obecného (Tetrao tetrix) v Jizerských horách. Cílem projektu bylo udržet stávající a vytvořit mozaiku nových sekundárních biotopů nezbytných pro udržení životaschopné populace druhu. Jednalo se o jedno z 12 tetřívčích center, která byla součástí uvedeného projektu. V rámci ostrova obnovy přírody se nachází původní tetřívčí centrum názvem Pavlova cesta. Péče o ostrov obnovy přírody bude částečně navazovat na zmíněný projekt OPŽP.

Cílem projektu je zachování mozaiky vhodných sekundárních biotopů tetřívka obecného v oblastech současného výskytu, tj. v nejklidovějších částech Jizerských hor. Uvedená mozaika ploch zvýší možnost přežití původního druhu v turisticky extrémně navštěvovaného pohoří. V rámci plánované péče budeme udržovat stávající stav přítomných ploch bezlesí. To bude v některých případech obnášet výřez smrku, který má tendenci se na uvedených plochách spontánně zmlazovat; na uvedených plochách mohou být ponechány jednotlivé solitérní stromy. Dalším managementovým zásahem bude udržování výrazně rozvolněných porostních okrajů u ploch bezlesí, rozvolněný charakter je žádoucí udržovat i u zbytku lesních porostů v rámci plánovaných výchovných zásahů. Dále budeme realizovat péči o stávající výsadby přítomných jedinců vhodných dřevin jako je jeřáb ptačí a bříza karpatská s ohledem na jejich zdárné odrůstání. Popřípadě mohou být realizovány další výsadby těchto dřevin pro zpestření druhové skladby a zlepšení potravní nabídky pro tetřívka. Veškeré činnosti budeme realizovat tak, aby byl minimalizován negativní vliv na předmět ochrany. Pokud bude pro konkrétní realizovanou činnost třeba rozhodnutí nebo souhlas příslušného orgánu ochrany přírody a krajiny, budeme příslušnou činnost realizovat až po jeho udělení.