LHC Nepomuk:

• 216A11 – 1,65 ha, věk 107 let, HS 406e, SLT 1Z, zakm: 7, zast.: AK 55, BO 25, BOC 10, DBZ 10

• 216A14a – 0,83 ha, věk 137 let, HS 401e, SLT 1Z, zakm: 6, zast.: BO 50, BOC 20, DBZ 20, MD 10

• 216A14b – 0,38 ha, věk 137 let, HS 406e, SLT 1Z, zakm: 6, zast.: DBZ 40, TR 30, AK 10, HB 10, JS 10

• 216A14c – 2,27 ha, věk 141 let, HS 406e, SLT 3C, zakm: 8, zast.: AK 40, BO 30, DBZ 10, BOC 10, MD 5, JS 5

• 216B02d – 0,15 ha, věk 19 let, HS 406e, SLT 2C, zakm.: 9, zast.: DBZ 60, JS 40

• 216B11a – 6,08 ha, věk 107 let, HS 401e, SLT 3C, zakm.: 8, zast.: SM 35, BO 20, AK 15, BOC 15, DBZ 5, MD 5, DG 3, JD 2

• 216B11b – 2,94 ha, věk 107 let, HS 406e, SLT 3C, zakm.: 8, zast.: AK 65, BO 15, BOC 10, MD 5, DBZ 5

• 216C11 – 4,46 ha, věk 114 let, HS 406e, SLT 2C, zakm.: 7, zast.: AK 50, BO 15, SM 10, BOC 10, DBZ 10, JS 5

• katastrální území Hradiště u Blovic, parcela č. 681, k.ú. Vlčice u Blovic, parcela č. 1065 – část

Lokalita Smeredovské stráně se nachází v Plzeňském kraji a je součástí k.ú. Hradiště a Vlčice u Blovic. Oblast je charakteristická svou členitou krajinou, kde se prudké svahy nad řekou Úslavou vyznačují smíšenými lesními porosty se zastoupením akátu, borovice a dubu zimního. Řeka Úslava zde vytváří údolí, které je ekologicky významné díky rozmanité vegetaci a fauně. Strmé svahy jsou obtížně přístupné, což přispívá k zachování přirozeného ekosystému. Smíšená kmenovina na prudké nepřístupné stráni nad řekou Úslavou není hospodářsky využívána. Jedná se o věkově i růstově rozrůzněnou smíšenou kmenovinu, často zakrslého růstu, která plní významnou půdoochrannou funkci na suťovitém, místy skalnatém prudkém svahu nad řekou Úslavou. Dílec 216 C je součástí ÚSES LBC Vlčice, což zdůrazňuje jeho ekologický význam v rámci krajinného systému. V porostech je patrné snížené zakmenění, to vede k postupnému prosychání a odumírání jednotlivých stromů. Tento proces ovlivňuje strukturu lesního ekosystému, ale zároveň přispívá k podpoře přirozené sukcese a obnovy lesního společenstva.

Ekologická hodnota této lokality spočívá v zachování přirozených ekosystémů s vysokou biodiverzitou, poskytujících útočiště mnoha druhům rostlin a živočichů. Porosty na svazích nad řekou hrají klíčovou roli při regulaci odtoku vody, čímž pomáhají stabilizovat hydrologickou rovnováhu a minimalizovat riziko eroze a záplav. Navíc představují důležitý krajinotvorný prvek, který podporuje ekologickou stabilitu regionu.

Jedná se o ekologicky významnou oblast s členitou krajinou a smíšenými lesními porosty. Prudké svahy spolu s vodním tokem vytvářejí přirozený ekosystém, který je obtížně přístupný, a tedy méně narušený lidskou činností. Současný stav lokality Smederovské stráně vyžaduje ochranu přirozených ekosystémů s různorodou vegetací, která se zde postupně adaptovala na náročné stanovištní podmínky. Smíšené lesní porosty, tvořené především akátem, borovicí a dubem zimním, se přizpůsobily místnímu klimatu a půdnímu složení. Ekologická hodnota této lokality spočívá nejen v její biodiverzitě, ale také v hydrologické funkci. Vegetace na svazích stabilizuje vodní režim, zabraňuje erozi půdy a minimalizuje riziko záplav. Strmý a členitý terén omezuje možnosti hospodářského využití oblasti. Vzhledem k nerentabilní ekonomické náročnosti těžby dřeva se primární péče zaměřuje na ochranu přírodních procesů: přirozený sukcesní vývoj a ponechání odumřelých stromů podporují zmlazování dřevin, růst mechorostů a hub. Rozklad mrtvé dřevní hmoty poskytuje živiny půdě a vytváří základ pro rozmanitost saprofytických organismů, jako jsou bakterie, houby a některé druhy prvoků (např. bičíkovci). V oblasti ostrova budou udržovány pouze turistické stezky a cesty z důvodu bezpečnosti návštěvníků, odstraňování překážek a popř. opatření proti erozi.

Prudké svahy nad řekou Úslavou byly původně pokryty smíšenými lesy, kterým dominovaly listnaté druhy jako dub zimní, habr a buk, které se přirozeně vyskytovaly v této části střední Evropy. Skalnaté a suťovité podloží poskytovalo specifické podmínky pro vegetaci. Vytvořil se tak ekosystém méně ovlivněný lidskou činností. Vzhledem k svahovitému reliéfu krajiny nebyla oblast nikdy plně hospodářsky využívána. V průběhu posledních staletí se zde tak mohla naplno vyvinout sukcesní struktura lesních porostů, kde se střídají borovice, dub zimní a akát, přizpůsobené půdním podmínkám. Absence hospodářského využití umožnila přežití chráněných druhů rostlin i živočichů.

Péči zaměříme na zachování samovolného vývoje porostů, tzn. porosty budou ponechány přirozené sukcesi. Podpoří se tak regenerace lesa a zachování jeho ekologické stability. Tento přístup bude minimalizovat zásahy do přírodního ekosystému a umožní jeho dlouhodobou adaptaci na měnící se podmínky. Nahodilé těžby budeme vzhledem k exponovanosti stanoviště realizovat pouze na místě výskytu kalamitních hmyzích škůdců, především kůrovců. Napadené stromy budou pokáceny a asanovány. Vytěžená dřevní hmota zůstane v porostech k zetlení. Ponecháním mrtvého dřeva vytvoříme nejenom úkryty pro různé druhy živočišných a rostlinných společenstev, ale i substrát pro jejich vývoj. Pouze v přístupnějších částech lokality budeme postupně redukovat akát individuálním výběrem stromů, abychom regulovali jeho zastoupení a podpořili obnovu přirozené druhové skladby lesa.

- LHC Račice, JPRL 402D

- Katastrální území Ochoz u Brna

- Lokalita je součástí CHKO Moravský kras, II. A III.  zóna ochrany přírody, dále je součástí EVL Moravský kras

Sněženka podsněžník roste zejména v humózní a vlhké půdě pod keři nebo mladými stromky na vlhkých loukách nebo v listnatých lesích, zejména lužních lesích, i ve smíšených lesích. Výskyt ve střední Evropě na přirozených stanovištích je již vzácný. Začíná kvést již na konci února a kvete až do března. Množí se cibulkami, které bývají v létě a na podzim několik centimetrů pod zemí, díky čemuž přežívají i teplejší období.

V minulosti patřila sněženka podsněžník mezi nejrozšířenější jarní rostliny v Česku. V současné době ji řadíme mezi vzácné a částečně chráněné druhy, což je následkem především ztráty přirozeného biotopu, vykopávání zahrádkáři a trhání v době květu. České právní předpisy ji řadí do kategorie „Ohrožené. Na většině území ČR se již vyskytuje pouze ostrůvkovitě.

Zájmové území patří do Drahanské vrchoviny, nachází se v II. zóně CHKO Moravský kras, v nadmořské výšce 470 m n. m. Podloží tvoří vápencové sedimenty devonského stáří, pomístně překryté čtvrtohorními sprašovými sedimenty. Lesním typem jsou zde vápencové dubové bučiny. Samotná sněženková lokalita se nachází ve 120letém porostu s převahou jasanu, habru, javoru klenu, v okolí navazují mladé 20leté porosty dubu, jasanu, lípy a buku.

Původní starý porost jasanu byl následkem napadení voskovičkou jasanovou výrazně proředěn. V důsledku toho dochází k pomístnému zarůstání náletovými dřevinami, zejména babykou a habrem. Dalším negativním vlivem byla přítomnost mysliveckého přikrmovacího zařízení. Docházelo tak k eutrofizaci půdy a nadměrnému sešlapu lokality zvěří. V současnosti byla veškerá myslivecká činnost ukončena a myslivecká zařízení odstraněna.

Výskyt sněženky podsněžníku je na této lokalitě vázán na vhodné geologické podloží i dřevinnou skladbou. Půdy bohaté na báze a dusík spolu s příznivým mikroklimatem rozvolněného lesa a vhodné světlostní podmínky dávají předpoklad k dalšímu rozšíření tohoto druhu do sousedních mladších porostů. Pro další podporu výskytu sněženky chceme zachovat současný stav porostu s menšími zásahy pro úpravu druhové skladby. Konkrétně plánujeme eliminovat nárosty javoru babyky a habru pro zachování volnějšího zápoje a dostatku světla. Také chceme podporovat cenné listnáče, zejména je možná individuální dosadba jeřábu břeku, jilmu, příp. třešně ptačí, oskeruše apod. V mladých okolních porostech je třeba provádět výchovné zásahy s důrazem na úpravu vhodné dřevinné skladby a s dostatečnou intenzitou, a to zejména v porostních okrajích.