- LHC Bučovice (od r. 2026 LHC Ždánický les), JPRL 343A13, 343A5, 343A9, 343B9, 343B1

- Katastrální území Bohuslavice u Kyjova, parcela 1561/60 (část)

Komplex lesních porostů se nachází na západně až jihozápadně orientovaných svazích pravého úbočí údolí s protékající Kyjovkou (Stupavou). Jde o listnaté porosty s převahou dubu zimního, habru, lípy, jednotlivého modřínu.

Dřevinná skladba je ovlivněna stanovištěm a expozicí terénu vůči světovým stranám. Ve výše položené části jihovýchodně exponovaných svahů se nachází i teplomilné dřeviny – typicky v podrostu nalézáme dřín (Cornus mas), dub šípák (Quercus pubescens) či jeřáb břek (Sorbus torminalis) s řadou teplomilných druhů bylin v podrostu. Na stanovišti s východní expozicí a na hlubších půdách se jednotlivě vyskytují jedinci buku lesního značných dimenzí. V porostech je vysoké zastoupení dřevní hmoty ponechané přirozenému rozpadu.  V dolní části se nachází i menší mladší výsadba smrku ztepilého.

Lze se domnívat, že lesní porosty byly zřejmě v minulosti obnovovány z části formou výmladkového lesa. V posledních dekádách nebyly v tomto komplexu lesa prováděny obnovní zásahy (obnovní težba). V některých částech nebylo z důvodů nepřístupnosti lokality ani zpracováváno dříví, a tak se zde nachází vyšší množství dřevní hmoty ponechané přirozenému rozpadu.

Lesní porosty budeme obnovovat v rámci modelu maloplošného podrostního hospodářství. V panonských a karpatských dubohabřinách využijeme výběrný způsob hospodaření, podpoříme zastoupení dubu, zajistíme udržování světlých porostů a snížení hustoty zakmenění. Mohutné a staré stromy budeme ponechávat v porostech k dožití a úplnému zetlení, celkově navýšíme množství mrtvého dřeva a zajistíme jeho prostorovou a časovou kontinuitu. Při postupu realizace obnovních těžeb budeme využívat převážně dvoufázovou clonnou seč, kdy se v první etapě uvolní stávající i potencionální výstavkové stromy snížením zakmenění s cílem vzniku generativní přirozené obnovy. Ve druhé etapě po zajištění nárostu se výstavky zcela uvolní dotěžením zbytku stromů mateřského porostu na obnovované ploše. Těžby budeme realizovat přednostně v semenném roce. Výsledný tvar obnoveného prvku bude nepravidelný s členitými okraji, vše ve prospěch biologické diverzity. K ponechání budeme záměrně vybírat mohutné, staré, doupné stromy či zlomy. V max. míře budeme ponechávat jednotlivé výstavkové stromy k dožití a vyšší zásobu odumřelé hmoty – tlejícího dřeva, těžebních zbytků, odumírajících stromů a jejich torz nebo souší. Postupně přeměníme výsadbu smrku na les přirozené dřevinné skladby.

- LHC Králíky, JPRL 657B 15a , 657B 15b

- Katastrální území Žleb, parcely 39,762,44/1, 37, 738, 758/2, 760

- NATURA 2000- Ptačí oblast Králický Sněžník

- Vodopád je na pravé straně komunikace do obce Žleb, cca 800 m za odbočkou ze silnice 312

Jedná se o staré, přírodě blízké lesní porosty s pestrou druhovou skladbou na kamenitých svazích. Najdeme zde společenstva organismů vázaných na vodu a vodou ovlivněné prostředí.

Porosty jsou výrazně vzrůstově diferencovány, místy jsou mezernaté. Rostou na skálách, suťových polích a prudkých svazích koryta Žlebského potoka. Vyskytuje se tu smrk ztepilý, javor klen, olše šedá, bříza bělokorá, jasan ztepilý, buk lesní a modřín opadavý. Roste zde také jedle bělokorá, a to v nadprůměrné kvalitě – fenotypová třída B.  V jihozápadní části plochy je na Žlebském potoce kaskádový vodopád se dvěma stupni o výšce dva a pět metrů, stékající po stěně skalní pukliny.

Podle údajů z „Prvního vojenského mapování“ (2. polovina 18 století) jsou lesní porosty podél vodopádů Žlebského potoka prokazatelně přírodním komplexem, který se přibližně 300 let kontinuálně vyvíjí bez zásadního ovlivnění člověkem. Porosty jsou díky tomu výrazně druhově, věkově i výškově pestré s dobře pozorovatelnou stanovištní diferenciací druhů s ohledem na vodní režim a nadmořskou výšku.

Péči o lesní porosty v lokalitě zaměříme na zachování přírodě blízké druhové skladby. Podpoříme výškovou a druhovou diferenciaci porostů včetně keřového a bylinného patra. Rozhodující pro zachování přirozené obnovy především jedle a javoru bude omezení tlaku spárkaté zvěře. V místě i nadále ponecháme k rozkladu odumřelou dřevní hmotu. Těžební zásahy v porostech omezíme pouze na část v nejbližším okolí komunikace s ohledem na prevenci škod na zdraví a majetku.