- LHC Kladská, JPRL 326D7a, 326D7c, 326D7d, 326D113, 326D114

- Katastrální území Prameny, parcely 1080/5 (část), 1080/6, 1080/7 (část), 1093, 1129/1, 1129/2, 1133

- Lokalita je součástí CHKO Slavkovský les a evropsky významné lokality Úpolínová louka - Křížky

Na mokřadním biotopu se vyskytují následující vzácné rostlinné a živočišné druhů: klikva bahenní, prha arnika, úpolín nejvyšší, prstnatec Fuchsův, prstnatec májový, všivec lesní, ještěrka živorodá, skřivan lesní, káně lesní. Jedná se o zamokřené louky s bulty (vyvýšenými místy), mechorosty, lišejníky, ostřicemi a vrbami. Rostlinné druhy zde mají optimální podmínky pro svůj růst. Jedinci jsou vitální a nepoškození. Živočišné druhy jsou pozorovány opakovaně v různém množství a v různém ročním období.

Lokalita plynule navazuje na zamokřené louky uvnitř národní přírodní památky (NPP) Úpolínová louka. Rozvolněné lesní porosty tvoří především smrky. Mnohé z nich mají solitérní charakter s hluboce nasazenými korunami; větve jsou husté, silné a zdravé. Volná místa mezi smrky vyplňují výrazně zamokřené plochy mající místy charakter neobhospodařovaných luk. Smrky jsou různě vysoké, se zpravidla dobře rostlým kmenem a s odpovídající tloušťkou, nejsou přeštíhlené a mají odpovídající těžiště a pevnost. Jsou tedy celkem odolné proti vyvracování či pádům z důvodů nepříznivých klimatických podmínek, jako je bořivý vítr a ledová námraza. Mezi smrky lze spatřit jednotlivé nebo po několika seskupené vrby. Bezlesí v jižní části lokality je místy porostlé křovinami, jinak má charakter neobdělávaných luk. Na západě lokality lze nalézt několik mělčích příkopů či odvodňovacích stružek, které ale nijak výrazně negativně nemění vodní režim dané lokality. Na několika místech lze nalézt původní snosy kamenů. Z pohledu ochrany přírody je celá lokalita zahrnuta v druhé a třetí zóně CHKO Slavkovský les. Částečně zasahuje do ochranného pásma NPP Úpolínová louka a je celá v překryvu s evropsky významnou lokalitou Úpolínová louka – Křížky.

Jedná se o lokalitu původních luk, které byly ještě v první polovině 20. století zemědělsky obhospodařovány. Nejpravděpodobnějším využitím byla pastva, kosení a následné sušení sena nebo pěstování lnu, žita a brambor. Po ukončení druhé světové války a po odsunu německy mluvícího obyvatelstva již lokalita nebyla obhospodařována. Následně se stala součástí vojenského výcvikového prostoru Prameny. Louky začaly postupně, samovolně a pomístně zarůstat, především smrkem. Po ukončení činnosti vojenského výcvikového prostoru Prameny se o danou lokalitu měly starat Státní statky Sokolov. Na malém prostoru, především v západní části, byl proveden pokus s odvodněním, který nebyl příliš úspěšný.  Některé menší plochy na mírně vyvýšených místech byly uměle zalesněny olší a smrkem. Tyto porostní skupiny mají dnes věk 60 až 80 let, z těchto výsadeb se dochovaly pouze malé části se smrkem. Prakticky celou dobu od svého vzniku až do dnešních časů byly nevychovávané. Díky rozvolněnému charakteru a samovolnému vývoji jsou stávající jedinci celkem stabilní a vitální.

Cílem péče v této oblasti bude zachování mokřadního biotopu a udržení řídkého lesa s kombinací podmáčených luk jako vhodného biotopu pro mokřadní druhy rostlin a živočichů. Budeme usilovat o zachování či zlepšení stávajícího vodní režimu. Případné těžební zásahy omezíme pouze na zpracování větší kalamity, kdy by mohlo dojít k rozmnožení hmyzích škůdců v této lokalitě, ale i do sousedících porostů. Jinak vše ponecháme ve stavu, kdy veškeré procesy budou probíhat samovolně a bez zásahu člověka. Na případném monitoringu vyskytujících se rostlinných a živočišných druhů, vyřezávkách náletů a kosení luk plánujeme spolupracovat s AOPK, především CHKO Slavkovský les.

- LHC Králíky, JPRL 657B 15a , 657B 15b

- Katastrální území Žleb, parcely 39,762,44/1, 37, 738, 758/2, 760

- NATURA 2000- Ptačí oblast Králický Sněžník

- Vodopád je na pravé straně komunikace do obce Žleb, cca 800 m za odbočkou ze silnice 312

Jedná se o staré, přírodě blízké lesní porosty s pestrou druhovou skladbou na kamenitých svazích. Najdeme zde společenstva organismů vázaných na vodu a vodou ovlivněné prostředí.

Porosty jsou výrazně vzrůstově diferencovány, místy jsou mezernaté. Rostou na skálách, suťových polích a prudkých svazích koryta Žlebského potoka. Vyskytuje se tu smrk ztepilý, javor klen, olše šedá, bříza bělokorá, jasan ztepilý, buk lesní a modřín opadavý. Roste zde také jedle bělokorá, a to v nadprůměrné kvalitě – fenotypová třída B.  V jihozápadní části plochy je na Žlebském potoce kaskádový vodopád se dvěma stupni o výšce dva a pět metrů, stékající po stěně skalní pukliny.

Podle údajů z „Prvního vojenského mapování“ (2. polovina 18 století) jsou lesní porosty podél vodopádů Žlebského potoka prokazatelně přírodním komplexem, který se přibližně 300 let kontinuálně vyvíjí bez zásadního ovlivnění člověkem. Porosty jsou díky tomu výrazně druhově, věkově i výškově pestré s dobře pozorovatelnou stanovištní diferenciací druhů s ohledem na vodní režim a nadmořskou výšku.

Péči o lesní porosty v lokalitě zaměříme na zachování přírodě blízké druhové skladby. Podpoříme výškovou a druhovou diferenciaci porostů včetně keřového a bylinného patra. Rozhodující pro zachování přirozené obnovy především jedle a javoru bude omezení tlaku spárkaté zvěře. V místě i nadále ponecháme k rozkladu odumřelou dřevní hmotu. Těžební zásahy v porostech omezíme pouze na část v nejbližším okolí komunikace s ohledem na prevenci škod na zdraví a majetku.