- LHC Prachatice JPRL 744C11, 744C05

- Katastrální území Záluží u Vodňan, parcela 646/2

- krajinotvorný prvek

- LBC Záluží

Jalovec obecný je původní, světlomilný keř až menší strom. Jedná se o významný krajinný a ekologický prvek, poskytujícím útočiště a potravu celé řadě druhů bezobratlých, ptáků i drobných savců. V současnosti je jeho populace v České republice na ústupu zejména v důsledku zarůstání nelesních stanovišť, ukončení pastvy a sukcesních změn prostředí. V Červeném seznamu cévnatých rostlin ČR je jalovec obecný zařazen mezi ohrožené taxony (kategorie C3), ačkoliv zákonem chráněn není.

Samostatně umístěný dílec lesa na vrcholu kopce obklopený loukami se nachází asi 1 km od obce Záluží. Jedná se o rozvolněnou, převážně březovou kmenovinu s příměsí borovice, smrku, buku, třešně ptačí, dubu, s bohatým keřovým patrem a významným výskytem jalovce. Na ploše se nachází skalní výchozy a balvanité podloží. Jalovce zde roste několik desítek kusů, na ně je vázán výskyt řady vzácných druhů hub a hmyzu. V současnosti je zde aplikován jednotlivý až skupinový výběr pro podporu a rozvoj přirozeného zmlazení a pro větší diverzifikaci věkové a prostorové struktury porostu.

Zálužský kámen je výrazný skalní útvar v lesích jihozápadně od Zálužského vrchu, přibližně na půl cesty mezi Zálužím u Bavorova a hradem Helfenburk. Leží na hřebeni nad Zálužím, v nadmořské výšce kolem 640 m.

Lesy historicky patřily k panství Helfenburk, které bylo v držení rodu Bavorů a následně Rožmberků. V 19. a 20. století docházelo k zavedení smrkových hospodářských porostů, ale přímo u kamene se původní charakter lesa z velké části zachoval. Protože šlo o kamenité svahy, k úplnému mýcení zde nedocházelo — lesní kontinuita je zde velmi vysoká.

‍

V místech s výskytem jalovce obecného budeme odstraňovat náletové dřeviny a prosvětlovat porosty s roztroušeným výskytem jalovců. Cílem plánované péče je výběrným způsobem udržovat rozvolněný zápoj pro zachování, podporu vitality a zajištění dostatku světla pro další generace jalovce. Lesní porost by měl mít mozaikovitý charakter s prosvětlenými místy a nižší hustotou dřevin, které lépe odpovídají přirozeným podmínkám stanoviště.

- LHC Kladská, JPRL 726J2, 7526J4a, 726J4b, 726J4c, 726J5, 726J10,726J117, 726J118, 726J119, 726J120, 726J121, 726J122, 726J903, 726J904, 726K04a, 726K4b, 726K4c, 726K7, 726K123, 726K124, 726K125, 726K905

- Katastrální území Rájov u Mariánských Lázní, parcely 707/1 (část), 712, 715/1, 717, 748/2, 755/2, 759, 763, 764/2, 766, 773

- Lokalita je součástí CHKO Slavkovský les

‍

Na biotopu se vyskytují vzácné rostlinné a živočišné druhy jako jsou zdrojovka hladkosemenná potoční, rdest alpský, ostřice blešní, hvozdík lesní, prha arnika, ropucha obecná, skokan zelený, skokan krátkonohý, střevle potoční, čolek obecný, čolek horský, čolek velký, ještěrka živorodá, bekasina otavní, skřivan lesní. Celou lokalitou protéká Mlýnský potok. Rostlinné druhy mají příznivé podmínky pro svůj vývoj. Jedinci jsou vitální a zdraví. Živočišné druhy jsou pozorovány opakovaně v různém množství a v různém ročním období. Louky a tůně jsou v dobrém nepoškozeném stavu, lesní porosty jsou stabilní. Mlýnský potok s přirozeně se vinoucím korytem.

Lokalita je na okraji lesního komplexu, celkem mimo zájmovou oblast zdejších návštěvníků. Je zde klid umožňující přirozené fungování biotopu. Živočišné druhy nejsou nikterak rušeny, mohou se zdárně vyvíjet. Bezlesí se prolínají se solitérními smrky, s mladšími olšinami, vrbami a mladšími smrčinami. Po celé ploše se nacházejí menší lesní tůňky, jejichž stav je velmi dobrý a stabilní. Část mladších olšin je přeštíhlená, ohnutá a prolámaná. Smrčiny jsou poškozené zvěří. Okrajová jižní část je využívána k intenzivnímu lovu zvěře (krmeliště). V současnosti zde nejsou plánované žádné větší zásahy lesnického charakteru, pouze u prořezávek slabší výchovný zásah. Mlýnský potok má přirozený charakter. Lokalita je hojně navštěvována spárkatou zvěří, především sičí (jelen sika), jelení (jelen evropský) a černou (prase divoké). Z pohledu ochrany přírody je celá lokalita zahrnuta v druhé zóně CHKO Slavkovský les, není součástí maloplošně chráněného území ani evropsky významné lokality.

Jedná se o lokalitu původních luk, které byly ještě v polovině 20. století obhospodařovány místními sedláky. Poté došlo k upuštění od hospodaření a louky začaly samovolně a pomístně zarůstat, především smrkem. Některé plochy byly uměle zalesněny olší a smrkem. Tyto porostní skupiny mají dnes věk do 50 let, jsou nevychovávané, husté, ale celkově stabilní. V posledních 10 letech zde byly vybudovány lesní tůňky na podporu vodních živočichů.

V lokalitě plánujeme udržet funkčnost lesních tůněk, pečovat o jejich stav a nezasahovat do přirozeně se vinoucího koryta Mlýnského potoka. Zajistíme neměnný stav bezlesí, budeme korigovat případné nálety dřevin včasnou drobnou vyřezávkou. U mladších smrkových porostů provedeme postupný, jemný a několikrát se opakující výchovný zásah za účelem celkového zpevnění porostních skupin a upravíme postupně nepříznivý, přeštíhlený stav tak, aby stromy získaly větší stabilitu a odolnost. Nebudeme příliš zasahovat do okrajové jižní až jihozápadní části porostního okraje, abychom nenarušili okrajový plášť. U olšin budeme preferovat samovolný vývoj, kdy příroda sama vybere nejvhodnější jedince do budoucna. Nejvíce rozlámané jedince u umělých výsad lze pořezat a ponechat na místě. Zachováme vysoký podíl zamokřených ploch, v případě nutnosti přistoupíme i k částečnému odlesnění mladších smrkových enkláv v jižní části lokality. Základem je udržení funkčnosti a stabilizace vodního režimu v dané lokalitě. Okraje bezlesí v jižní části, které navazuje na zemědělsky obhospodařované plochy, vyznačíme kůly. Na případném monitoringu vyskytujících se rostlinných a živočišných druhů, vyřezávkách náletů a kosení luk budeme spolupracovat s AOPK, především CHKO Slavkovský les.

‍