- LHC Bučovice (od r. 2026 LHC Ždánický les), JPRL 201C8, 201C4 část, 201C4a, 201B2, 201B3, 201B6, 201B5, 201A10 část, 201C16 část, 201C3, 201C1, 201C0, 201C4, 201C1b

- Katastrální území Archlebov, parcela 5498, 5499, 5497 část

Na lokalitě se vyskytuje zřejmě jedna z posledních mikropopulací cikády viničné (Tibicina haematodes) v České republice. Dubový vrch u Archlebova je jedinou současně známou lokalitou výskytu cikády viničné u nás (Malenovský I. 2016). Dle platné legislativy na ochranu přírody je u nás tento druh řazen do kategorie kriticky ohrožený druh. Areál výskytu tohoto druhu zahrnuje jižní Evropu, u nás se nachází na severním okraji. Výskyt cikády viničné je v České republice spolehlivě udáván pouze z jižních svahů Ždánického lesa na jihovýchodní Moravě, a to konkrétně z okolí obcí Archlebov a Lovčice (okres Hodonín), přičemž nejstarší publikované údaje odtud pocházejí z konce 19. století (Klvaňa 1900 in Malenovský I. 2016).

Cikáda viničná se projevuje typickým zvukovým projevem samce, který se skládá ze souvislých monotónně cvrčivých zvuků s kratšími pauzami. Odtud nepochybně vznikla dvě trefná lidová jména pro cikádu viničnou: „crčák/cvrčák“ (používáno obyvateli Archlebova). Dospělí samci jsou v Archlebově aktivní od začátku druhé dekády června do začátku třetí dekády července. V této době se samci se zdržují téměř výhradně v korunách vysokých stromů (zpravidla okolo 15–20 m nad zemí), nejčastěji dubu zimního. Proto je třeba zachovat stávající dubové porosty. Porostní okraj je důležitým biotopem druhu, neboť zde dochází pod zemí k vývoji larev na osluněných místech v dosahu kořenů dřevin, tj. v horní části svahů vinic, jejich rozhraní s lesem a křovinatou mezí či na okraji lesa s pasekami a bývalými úhory.

Populace cikády viničné na Dubovém vrchu u Archlebova obývá prostor o rozloze přibližně 14 ha na svahu s jihovýchodní až jihozápadní expozicí v nadmořské výšce 325–370 m. Vyskytuje se na něm poměrně pestrá kombinace různých biotopů – šetrně obhospodařovaných vinic (v režimu ekologické a integrované produkce), zahrádek a úhorů na bývalých drobných zemědělských políčkách zarůstajících suchomilnou travní vegetací, hustě zarostlých křovinatých mezí na místě bývalých ovocných sadů a v porotním okraji lesa panonské dubohabřiny včetně paseky různého stáří.

Lesní ekosystém je tvořen komplexem porostních skupin. Nejstarší porosty v severozápadní části s převahou dubu mají dnes 160 let a začínají se postupně rozpadat. Původně homogenní komplex dubového porostu byl již předešlých desetiletích postupně rozpracován obnovní těžbou. Dnes se zde nachází věkově a druhově pestrá mozaika lesních porostů.

K udržení výskytu druhu u Archlebova je pravděpodobně důležité pokračovat v šetrném obhospodařování zemědělských pozemků a navazujícího lesa. Znamená to vyloučit používání insekticidů, herbicidů a umělých hnojiv a dalších intenzivních zemědělských a lesnických zásahů do biotopů tohoto druhu. Je žádoucí maximálně prodloužit obnovní dobu lesních porostů tvořících porostní okraj. V navazujících lesních porostech plánujeme při výsadbě používat stanovištně vhodné domácí druhy dřevin a vyloučit použití jehličnanů (borovice, modřín, smrk). Pozitivní vliv může přinést mírné postupné prosvětlení částí stávajících porostů, proto jsme již v roce 2024 prosvětlili porostní skupinu 201C8. Důležité je rovněž zachování, případně podpoření rozvoje plášťů křovin s původní druhovou skladbou (trnka, ptačí zob, babyka apod.) na okrajích vinic, lesa a pasek. Za účelem realizace specifického managementu je vhodná změna kategorizace lesních porostů na les zvláštního určení (lesy potřebné pro zachování biologické různorodosti).

- LHC Konopiště, oddělení a dílec: bezlesí č. 402 v rámci dílců 511 N, 513 B, 514 D, 515 E

- Katastrální území Mníšek pod Brdy, pozemky č. 2847/3, 2861/1, 2885, 2882/3

Plochy v ochranných pásmech vedení vysokého napětí, které nejsou ze své povahy využívány k běžnému zemědělskému nebo lesnickému hospodaření, jsou specifickými a pro přírodní rozmanitost naší krajiny velmi významnými stanovišti. Jde o přechodové (ekotonové) plochy, které mohou fungovat jako biotopy pro řadu ohrožených druhů organismů. Liniový charakter elektrovodů tvoří z ploch pod nimi důležitý koridor, který umožňuje propojení metapopulací i migraci řady druhů živočichů a rostlin v krajině. Předmětný elektrovod velmi vysokého napětí V 413 má v uvedeném smyslu velký potenciál, s ohledem na svou šíři, délku a polohu – propojuje regiony Povltaví a Českého krasu.

- Podmáčená místa s charakterem a potenciálem mokřadu v západní části lokality, s perspektivou podpory mokřadní flóry a fauny (např. rašeliníku či obojživelníků).

- Suché trávníky, vřesoviště a obnažený minerální substrát coby vhodná stanoviště pro řadu druhů motýlů, pavouků, samotářských včel a dalších opylovačů, plazů apod.  

- Zakrslé (ořezané) duby a rozvolněné ekotony na styku ochranného pásma elektrovodu a lesa, coby vhodný biotop výše zmíněných bezobratlých a také saproxylického hmyzu.

Dosavadními průzkumy byly v lokalitě potvrzeny tyto druhy organismů:

včely, vosy a pestřenky: pestřenka (Episyrphus balteatus), kutilka (Trypoxylon minus), pestřenka (Sphaerophoria scripta), zednice (Osmia bicornis), pískorypka ryšavá (Andrena fulva), dřevobytka zvonková (Chelostoma campanularum), nomáda obecná (Nomada fucata), zlatěnka dvoubarvá (Chrysis bicolor), zlatuška obecná (Cleptes pallipes), hrabalka pocestní (Anoplius viaticus), z druhů z červeného seznamu nebo regionálně vzácných pak například čmelák proměnlivý (Bombus humilis), nomáda značená (Nomada signata) a zdobnice proměnlivá (Epeolus variegatus).

pavouci: rody Cheiracanthium, Clubiona, Philodromus, Xysticus, z vzácnějších druhů snovačka uťatá (Episinus truncatus)

motýli: okáč strdivkový (Coenonympha arcania), modrásek černolemý (Plebejus argus), ostruháček česvinový (Satyrium ilicis), přástevník kostivalový (Euplagia quadripunctaria)

plazi: ještěrka obecná (Lacerta agilis)

V současnosti se v rámci „ostrova přírody“ nalézají perspektivní stanoviště výše popsaného typu, která byla uchráněna díky konzultacím s energetiky při údržbě ochranného pásma dle energetického zákona a podpořena výsekem části vegetace a odnosem biomasy při společné akci pracovníků LČR (polesí Mníšek), orientačních běžců a dalších místních obyvatel.

V posledních letech se změnil způsob energetickým zákonem uloženého udržování ploch pod elektrovody bez dřevin vyšších než 3 metry; na většině ploch je dnes využívána ze strany energetiků k odstranění vegetace fréza, čímž vznikají znehodnocená, homogenizovaná stanoviště, na kterých se často šíří invazní druhy rostlin. V rámci „ostrova přírody“ bude realizován management pro podporu ohrožených druhů a biotopů. Ten nebude v rozporu s energetickým zákonem (cílem není podporovat pod elektrovodem vysoké dřeviny a zarůstání), ale zohlední a podpoří přírodní potenciál bezlesí (klíčový je způsob péče).

V oblasti plánujeme realizovat zejména tyto činnosti:

- vyloučení frézování při energetické údržbě

- kosení travních porostů

- tvorba a údržba různých typů mokřadů

- specifický management pro udržení konkurenčně slabých společenstev, např. písčin a vřesovišť (strhávání drnu, likvidace biomasy apod.)

- ořez zakrslých dubů

- pastva