- LHC Čížová, JPRL 42D a 42E

- Katastrální území Dědovice

- Územní systém ekologické stability – Nadregionální biocentrum Dědovické stráně

- Lokalita se nachází východně od osady Rybárna, jedná se o severní stráň nad řekou Otavou

- Ptačí oblast Údolí Otavy a Vltavy

Jedná se o výrazně svažitý západní svah nad řekou Vltavou, který se vyznačuje členitým, suťovitým terénem a četnými skalními výchozy, definující biotop suťových lesů – lesních porostů, které jsou úzce spjaté s kamenitým podložím a bohatou biologickou rozmanitostí. Území tvoří pestrý komplex přírodě blízkých lesů, které se vyskytují především na svazích, skalnatých stanovištích a mělčích půdách.

Dominují zde středoevropské dubohabrové lesy, známé jako hercynské mezické dubohabřiny, které se vyskytují na středně vlhkých a živinami dobře zásobených půdách. Tyto lesy jsou charakteristické smíšeným porostem dubu zimního (Quercus petraea), habru obecného (Carpinus betulus) a dalších listnatých dřevin a tvoří ekologicky stabilní kostru místní vegetace.

Na strmých svazích, suťových a kamenitých místech se rozvíjejí suťové a skalní lesy, kde převládá javor mléč (Acer platanoides) a lípa srdčitá (Tilia cordata), místy doplněné o udatnu lesní (Aruncus dioicus) a další druhy vázané na chladnější, vlhčí a kamenitá stanoviště. Tyto porosty mají vysokou přírodní hodnotu – slouží jako útočiště pro mnoho specializovaných druhů a významně přispívají ke stabilizaci svahů a omezení eroze.

Na sušších, teplejších a kyselých půdách se nacházejí teplomilné doubravy, přizpůsobené suchu a nižší úrodnosti stanoviště. Tyto porosty často přecházejí do extrémnějších forem acidofilních doubrav, kde převládají druhy náročné na světlo a dobře adaptované na sucho. Tato společenstva mají klíčový význam z hlediska ochrany suchomilné flóry a fauny a představují důležité prvky ekologické diverzity celé oblasti.

Území přímo navazuje na přírodní památku Dědovické stráně a z hlediska charakteru prostředí s ní tvoří přirozený funkční celek. Většina plochy má obdobné stanovištní podmínky i vegetační strukturu, což zvyšuje její přírodní hodnotu a ekologickou kontinuitu s chráněným územím.

Přibližně 80 % plochy tvoří porosty starší 70 let, které svým vzhledem i druhovou skladbou připomínají lesy vzniklé přirozenou obnovou, nikoli standardní hospodářské lesy. Stromy zde dosahují rozmanitých objemů a výšek a často nesplňují parametry produkčně zaměřených porostů. V těchto částech se dochovaly i fragmenty starších porostů, převážně v podobě zbytkových výstavků borovice lesní (Pinus sylvestris), z nichž značná část již odumřela a tvoří cenný substrát pro saproxylické organismy. Zbývajících 20 % území zaujímají mladší porosty ve věku do 30 let, které mají charakter výchovných (prořezávkových až probírkových) lesních porostů.

V místech s vyšší světelností dochází k přirozené obnově dřevin – typicky se zde uplatňuje habr, lípa dub či bříza.

Díky své poloze mimo hlavní rekreační trasy je lokalita málo navštěvovaná, což přispívá k nerušenému vývoji přírodních procesů. Výjimku tvoří pouze vyhlídka na údolí Otavy v západní časti území, které je jediným turistickým lákadlem v území.

Na snímku z leteckého snímkování pořízeného v 50. letech minulého století je patrné snížené zapojení porostu ve východní a centrální části území. V západní části území je viditelně mladší zřejmě jehličnatý porost. To odpovídá i věkovému složení současných porostů. V posledních letech v těchto dílcích neprobíhala těžba, docházelo pouze k odstranění části kmenů z turistických chodníčků. Přírodní rezervace Dědovické stráně, sousedící s tímto územím, byla vyhlášena již v roce 1974, což podtrhuje dlouhodobý zájem o ochranu přírodně cenného prostředí v této oblasti.

Na většině území, zejména v porostech staršího věku, nebudeme zasahovat do přirozeného vývoje a porosty budeme ponechávat samovolnému vývoji. Cílem bude podpořit přirozenou dynamiku ekosystému a zachování přírodní struktury lesa.

V mladších porostních skupinách, kde převládá borovice, budeme postupně upřednostňovat listnaté dřeviny, jako je habr, lípa a dub, aby se dosáhlo podobného druhového složení a charakteru porostů, jaký je na většině území.

Dřevo využitelné pro hospodářské účely bude odtěženo a zpracováno, zatímco zbylou biomasu  ponecháme v lokalitě k přirozenému rozkladu, což podpoří druhy vázané na mrtvé dřevo a s ním související biodiverzitu.

Ve starších porostech budeme provádět pouze zásahy zaměřené na odstranění stromů, které by mohly představovat provozní nebezpečí. Dřevo z těchto zásahů budeme ponechávat na místě k zetlení s cílem udržet ekologické funkce lesa.

- LHC Konopiště, oddělení a dílec: bezlesí č. 402 v rámci dílců 511 N, 513 B, 514 D, 515 E

- Katastrální území Mníšek pod Brdy, pozemky č. 2847/3, 2861/1, 2885, 2882/3

Plochy v ochranných pásmech vedení vysokého napětí, které nejsou ze své povahy využívány k běžnému zemědělskému nebo lesnickému hospodaření, jsou specifickými a pro přírodní rozmanitost naší krajiny velmi významnými stanovišti. Jde o přechodové (ekotonové) plochy, které mohou fungovat jako biotopy pro řadu ohrožených druhů organismů. Liniový charakter elektrovodů tvoří z ploch pod nimi důležitý koridor, který umožňuje propojení metapopulací i migraci řady druhů živočichů a rostlin v krajině. Předmětný elektrovod velmi vysokého napětí V 413 má v uvedeném smyslu velký potenciál, s ohledem na svou šíři, délku a polohu – propojuje regiony Povltaví a Českého krasu.

- Podmáčená místa s charakterem a potenciálem mokřadu v západní části lokality, s perspektivou podpory mokřadní flóry a fauny (např. rašeliníku či obojživelníků).

- Suché trávníky, vřesoviště a obnažený minerální substrát coby vhodná stanoviště pro řadu druhů motýlů, pavouků, samotářských včel a dalších opylovačů, plazů apod.  

- Zakrslé (ořezané) duby a rozvolněné ekotony na styku ochranného pásma elektrovodu a lesa, coby vhodný biotop výše zmíněných bezobratlých a také saproxylického hmyzu.

Dosavadními průzkumy byly v lokalitě potvrzeny tyto druhy organismů:

včely, vosy a pestřenky: pestřenka (Episyrphus balteatus), kutilka (Trypoxylon minus), pestřenka (Sphaerophoria scripta), zednice (Osmia bicornis), pískorypka ryšavá (Andrena fulva), dřevobytka zvonková (Chelostoma campanularum), nomáda obecná (Nomada fucata), zlatěnka dvoubarvá (Chrysis bicolor), zlatuška obecná (Cleptes pallipes), hrabalka pocestní (Anoplius viaticus), z druhů z červeného seznamu nebo regionálně vzácných pak například čmelák proměnlivý (Bombus humilis), nomáda značená (Nomada signata) a zdobnice proměnlivá (Epeolus variegatus).

pavouci: rody Cheiracanthium, Clubiona, Philodromus, Xysticus, z vzácnějších druhů snovačka uťatá (Episinus truncatus)

motýli: okáč strdivkový (Coenonympha arcania), modrásek černolemý (Plebejus argus), ostruháček česvinový (Satyrium ilicis), přástevník kostivalový (Euplagia quadripunctaria)

plazi: ještěrka obecná (Lacerta agilis)

V současnosti se v rámci „ostrova přírody“ nalézají perspektivní stanoviště výše popsaného typu, která byla uchráněna díky konzultacím s energetiky při údržbě ochranného pásma dle energetického zákona a podpořena výsekem části vegetace a odnosem biomasy při společné akci pracovníků LČR (polesí Mníšek), orientačních běžců a dalších místních obyvatel.

V posledních letech se změnil způsob energetickým zákonem uloženého udržování ploch pod elektrovody bez dřevin vyšších než 3 metry; na většině ploch je dnes využívána ze strany energetiků k odstranění vegetace fréza, čímž vznikají znehodnocená, homogenizovaná stanoviště, na kterých se často šíří invazní druhy rostlin. V rámci „ostrova přírody“ bude realizován management pro podporu ohrožených druhů a biotopů. Ten nebude v rozporu s energetickým zákonem (cílem není podporovat pod elektrovodem vysoké dřeviny a zarůstání), ale zohlední a podpoří přírodní potenciál bezlesí (klíčový je způsob péče).

V oblasti plánujeme realizovat zejména tyto činnosti:

- vyloučení frézování při energetické údržbě

- kosení travních porostů

- tvorba a údržba různých typů mokřadů

- specifický management pro udržení konkurenčně slabých společenstev, např. písčin a vřesovišť (strhávání drnu, likvidace biomasy apod.)

- ořez zakrslých dubů

- pastva