- LHC Buchlovice 1397, JPRL 6A16/10, 6A2, 6B16/10, 6B3, 6B2, 6B1

- Katastrální území 606588 Bohuslavice u Kyjova, parcela 1617/103 „část“

- Lokalita je součástí evropsky významné lokality Chřiby a je navržena na KÚ Brno na územní ochranu s názvem „Lenivá hora“, bezzásahový režim, kde by byla po vzájemné dohodě prováděna pouze managementová opatření ve prospěch ochrany přírody (např. zvyšování biologické rozmanitosti) a nutná opatření k zajištění bezpečnosti osob a majetku.

Jedná se o zachovalý lesní komplex starých porostů květnatých bučin, karpatských dubohabřin a také acidofilních doubrav, které jsou cenné z hlediska biodiverzity. V podrostu se nacházejí teplomilné druhy rostlin, vyskytuje se zde celá řada ohrožených a zákonem chráněných druhů mykorhizních a lignokolních hub. Lokalita je významná také z pohledu dutinových hnízdičů a celé řady druhů saproxylofágního hmyzu. Porost je víceetážový, nejstarší etáž má udávané staří okolo 150 let. Na lokalitě je velké množství biotopových stromů a mrtvého dřeva ponechaného k rozpadu.

Na lokalitě je potenciální výskyt následujících druhů:

Houby: hřib královský (Boletus regius), hřib nachový (B. rhodoxanthus), hřib růžovník (B. fuscoroseus), hřib rudonachový (B. rhodopurpureus), ryzec jablečný (Lactarius evosmus), šťavnatka holubinková (Hygrophorus russula) aj.

Rostliny k ochraně: kosatec různobarvý (Iris variegata), ostřice nízká (Carex humilis), kakost krvavý (Geranium sanguineum), bělozářka větevnatá (Anthericum ramosum), řebříček panonský (Achillea pannonica), sněženka podsněžník (Galanthus nivalis), lilie zlatohlavá (Lilium martagon), hvězdnatec čemeřicový (Hacquetia epipactis) aj.

Bezobratlí: drabčíci, krasci, lesák rumělkový, střevlíci.

Obratlovci: holub doupňák, jestřáb obecný, lejsek malý, netopýři. čáp černý (Ciconia nigra), strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos leucotos) a strakapoud prostřední (D. medius).

Území je součástí pohoří Chřiby a představuje jeho jihozápadní část. V dané lokalitě se dochovala původní dřevinná skladba, typická zejména pro karpatské dubohabřiny a květnaté bučiny. V roce 2024 byl majetek v oblasti Lenivé hory převeden do vlastnictví České republiky s právem hospodařit pro Lesy ČR. Území bylo vzhledem ke svému charakteru a vysoké biodiverzitě navrženo ke smluvní ochraně ze strany KrÚ Jihomoravského kraje. O této ochraně se v současnosti jedná, nicméně již nyní je plocha o rozloze přibližně 25 ha ponechána v bezzásahovém režimu.

Území plánujeme ponechat v bezzásahovém režimu samovolnému vývoji s cílem rozvoje biodiverzity. Opatření budeme provádět pouze po vzájemné dohodě s příslušným orgánem ochrany přírody. Jedná se o managementová opatření ve prospěch ochrany přírody (např. zvyšování biologické rozmanitosti) a nutná opatření k zajištění bezpečnosti osob a majetku v blízkosti komunikace, popř. opatření v zájmu ochrany lesa. Plánovaná péče se bude řídit dohodou uzavřenou s orgánem ochrany přírody.

• LHC Horní Blatná, Dílec 840 F, 7,69 ha

• Katastrální území Hřebečná, parcela - 1621/1; 1625; 1627/3; 1627/1; 1627/5

Jedná se o samostatně umístěný dílec lesa obklopený otevřenými, vlhkými loukami a horskými pastvinami alpinského charakteru v nadmořské výšce zhruba cca 1000 m, asi 1 km od obce Hřebečná v západní části Krušných hor. Lokalita je tvořena věkově i výškově diferencovanými smrkovými porosty, zčásti vřesovišti a rašeliništěm s výskytem mnoha štol, které jsou pozůstatkem po historické hornické činnosti. Celý areál je biotopem tetřívka obecného.

Přítomnost tetřívka je vázána na otevřené plochy, rozvolněné lesní porosty s diverzifikovaným bylinným patrem. Ostrov obnovy přírody u Hřebečné byl vybrán jako stanoviště takto vhodného charakteru vycházející z biologických nároků tetřívka. V okolí lesního komplexu se nachází otevřená krajina, která slouží tetřívčím kohoutkům jako tokaniště. Na tyto podmáčené louky a pastviny navazuje pásmo rozvolněného lesního porostu s křovinnou vegetací a částečně i kosodřevinou. Tímto pásem je de facto lemován celý střed biotopu tetřívka. Rozvolněný lesní porost, solitérně rostoucí stromy a skupinky keřů přechází do různověkého a výškově diferencovaného smrkového porostu s vtroušeným jeřábem ptačím.

Oblast Krušných hor, včetně Hřebečné, byla v dávné minulosti pokryta smíšenými lesy s převahou buku, jedle a smrku. Tyto lesy byly postupně přeměněny v období středověku v důsledku masivní těžby dřeva, zejména kvůli jeho potřebě při dolování cínu a dalších kovů. V 19. století byly lesy v této oblasti z velké části znovu zalesněny, převážně smrkem. V současné době jsou snahy o obnovu lesních ekosystémů, které zahrnují návrat k přirozenějším druhovým skladbám, revitalizaci původních biotopů a zlepšení biodiverzity.

Lesnické hospodaření přizpůsobíme biotopu tetřívka obecného. Budeme zde pěstovat rozvolněný les, umělou výsadbou vnášet plodonosné dřeviny, jako např. jeřáb ptačí, který poskytne vhodný zdroj potravy v podzimním období.

V okrajích otevřené plochy a navazujícího lesa doplníme skladbu o břízu bělokorou či břízu pýřitou. Pupeny těchto dřevin tetřívci konzumují v zimním období. Výsadba bříz vhodně doplní rozmanitost stanoviště. Pro zajištění potravy v co nejkratším čase budeme tyto výsadby realizovat formou odrostků, či poloodrostků. Navrhovanými opatřeními bychom chtěli zlepšit životní podmínky nejenom tetřívkovi obecnému, ale i dalším druhům živočichů od bezobratlých až po savce, kteří obývají lesní ekosystémy Krušných hor.