- LHC Planá 1451, JPRL 106H901

- Katastrální území Halže, parcela 552 (část)

- Lokalita je součástí III. zóny CHKO Český les

Lesním porostům dominují listnáče, především olšiny, vrby, topoly, břízy, buky, javory. Větší zastoupení mají i keře, zejména lísky; z jehličnanů absolutně převažují smrky. Většina stromových a keřových jedinců se zde přirozeně vyvíjí již od svého vzniku bez většího zásahu člověka. Podstatná část dřevin má zdravý a nepoškozený charakter. Část stromů se po svém dožití nebo poškození již rozpadá nebo má sníženou životaschopnost. Vyskytují se zde i četné vodní toky a prameniště. Především se v lokalitě jedná o olšiny s jarním aspektem kvetoucích rostlin, jako příklad lze uvést orsej jarní, blatouch bahenní, devětsil lékařský, zdrojovku potoční, prstnatec májový, mochnu bahenní a četné další. Na sousedící přírodní památce (PP) Niva Bílého potoka botanici našli více jak 150 druhů rostlin, z nichž mnohé zasahují i sem. Z pestrého výčtu živočichů lze uvést například hnědáska jitrocelového a bekasinu otavní. Rostlinné druhy zde mají příznivé podmínky pro svůj vývoj; jedinci jsou vitální, v hojném počtu a zdraví. Živočišné druhy jsou v lokalitě pozorovány opakovaně v různém množství a v různém ročním období. Vodotečemi protéká dostatek vody a jsou ve stabilizovaném stavu.

Lokalita svou východní částí navazuje na S, Z a JZ okraj PP Niva Bílého potoka, zasahuje tedy do jejího ochranného pásma; na východě je ohraničena asfaltovou silnicí spojující obce Žďár a Halže. Po ploše je větší množství starých kamenných snosů a zídek. Protéká zde několik menších vodních toků, z nichž hlavní je Bílý potok. Na zemi leží velké množství popadaného dříví ponechaného k přirozenému rozpadu, jedná se především o vyvrácené a zlomené listnáče. V jižní a středové části je velmi pestrá směsice různých listnatých dřevin a keřů, jako jsou javory, břízy, topoly, jeřáby, buky, vrby, olše, lísky. V severní části naopak převažují smrky v kombinaci s listnáči, většinou olšemi. Větší část lokality je silně zamokřená a podmáčená, nevedou zde žádné cesty ani pěšiny. Z pohledu ochrany přírody je celá lokalita zahrnuta v třetí zóně CHKO Český les.

V polovině 20. století zde ještě byly květnaté louky uprostřed lesních komplexů. Louky měly spíše vlhký charakter a byly využívány k pastvě a sušení sena. Po vylidnění zdejší oblasti přestaly být jakkoli hospodářsky využívané. Dostatek vody, nepřístupnost, celkem slušná živnost, to vše napomohlo k brzkému přirozenému vzniku lesních společenstev na místě bývalých luk. Různé druhy dřevin začaly obsazovat pro ně nejvhodnější stanoviště a staly se zde dominujícím druhem. Zároveň ale nedošlo k úplnému vytlačení dalších druhů a vznikla pestrá směsice, která se dochovala až do dnešních dní. Vlivem stáří nebo klimatických vlivů je zde poměrně velké množství rozpadajících se stromů, které obohacují zdejší půdu a navracejí ji živiny. Jedná se o ideální prostředí pro pestrou škálu rostlin a živočichů. Přirozené procesy zde probíhají již několik desetiletí bez většího zásahu člověka.

V současnosti je celá lokalita zahrnuta v LHP jako parcela, která nepodléhá ochraně pozemků určených k plnění funkcí lesa. Nejsou zde tedy žádné popisy lesních porostů ani plánované zásahy v nich. Vše probíhá přirozeně bez větších zásahů prováděných člověkem, či spíše lesníky. Při okrajové části, v těsném sousedství asfaltové silnice, se v několika málo případech provádí kácení stromů ohrožujících bezpečnost osob pohybujících se na zmíněné komunikaci. Plánujeme ponechat tento stav a nijak nezasahovat do přirozených přírodních procesů. Pouze budeme odstraňovat jednotlivé stromy, které by ohrožovaly bezpečnost osob a jejich majetku. Důležité je zachovat funkční vodní režim s vysokou hladinou spodní vody. Nijak tedy nebudeme nezasahovat do vodního režimu. V případě, že by došlo k přeměně parcely na PUPFL, v popsaných lesních porostech při obnově LHP by nebyly navržené žádné těžební ani pěstební úkony. Vše ponecháme přirozenému vývoji. Pouze by byl popsán a zdokumentován stav a složení lesních porostů.  

Lokalita je velmi vhodná pro odborný výzkum a monitoring přirozeně se vyvíjejících lesních porostů na lokalitách původně obhospodařovaných luk. Monitoring zdejších rostlinných a živočišných druhů by nejspíše prokázal velkou pestrost, a to jak rostlinných, tak živočišných druhů. Vhodná je též spolupráce s AOPK CHKO Český les či jinými zájmovými organizacemi. Oblast je navíc velmi dobře dostupná pro veřejnost i odborníky.

• LHC 1469 Plasy

• k.ú. Čistá u Rakovníka    dílec     602A        p.p.č. 2703

• k.ú. Strachovice   dílec      611A        p.p.č. 91

                                                    dílec      611F        p.p.č. 91

                                                    dílec      611F        p.p.č. 112/1

                                                    dílec      611F        p.p.č. 112/2

                                                  dílec      612D        p.p.č. 91

‍

‍

Lesy zahrnují smíšené skupinovité porosty smrku, borovice, klenu, břízy, osiky a olše rostoucí na skalních výchozech, svazích. Staré stromy a souše poskytují vhodné podmínky pro hnízdění ptáků, například datla černého a strakapoudů. Jedná se o les ochranný, stabilizující svahy a předcházející erozním procesům, se zachovalými přirozenými ekosystémy, vysokou biodiverzitou a ekologickou stabilitou.

Podél přítoku Jasanového potoka se nachází trvale zavodněné pozemky. V tomto prostředí se daří vlhkomilným dřevinám, jako jsou olše, vrba, dub a jasan, a rostlinným druhům, např. děhel lesní či kopřiva dvoudomá. Oblast je významným biotopem raka říčního a bobra evropského.

Toto území je cenné z hlediska ochrany přírody díky své rozmanité skladbě ekosystémů a přítomnosti chráněných druhů. Lesy tvořené směsí smrku, borovice, klenu, břízy, osiky a olší poskytují pestrou škálu biotopů. Díky své druhové rozmanitosti zajišťují ekologickou stabilitu, regulují mikroklima a přispívají k zadržování vody v krajině. Poskytují stabilní prostředí pro mnoho druhů rostlin a živočichů. Kamenité plochy a skalní výchozy omezují možnosti lesnického hospodaření. Svahy s kamenitým podložím a skalnatými výchozy tvoří přirozené ochranné lesy, které pomáhají stabilizovat terén a zamezovat erozním procesům. V těchto místech se často vyskytují specifické skalní rostliny a druhy přizpůsobené extrémnějším podmínkám. Celkově se jedná o vyvážené území s přirozenými ekosystémy, vysokou biodiverzitou a ekologickou funkcí krajiny. Na části je území s archeologickými nálezy, tzv. Kočkův mlýn.

Historický vývoj tohoto ekosystému je ovlivněn jak přírodními procesy, tak činností člověka. Původní krajina prošla geologickými změnami, které formovaly její reliéf. Skalní výchozy a kamenité plochy vznikly v důsledku erozních procesů a pohybů zemské kůry. Postupně se vyvíjely lesní ekosystémy a měnila se druhová skladba dřevin a rostlin v závislosti na klimatických podmínkách. Protékající vodní tok měl vliv na utváření půdních podmínek potoční nivy, což umožnilo vznik lesa lužního charakteru. Přítomnost Kočkova mlýna je dokladem, že zde dlouhodobě docházelo k zemědělským, lesnickým a řemeslným aktivitám, které ovlivnily druhovou skladbu stromů a krajinný ráz lokality.

Cílem v této lokalitě bude výškově rozrůznit lesní porosty – postupně do nich budeme vnášet vhodné směsí dřevin, které mají odlišné růstové vlastnosti a výškové úrovně (např. vysoké stromy, jako jsou duby a buky, se středně vysokými stromy, jako jsou habry a javory) a zachovávat keřové patro. Výchovné zásahy budeme provádět s větší intenzitou, aby byly porosty prosvětlovány postupně v několika fázích a vytvářely tak optimální světelné podmínky i ve spodních patrech lesa. Těmito cílenými zásahy zvýšíme biodiverzitu a vytvoříme příznivé životní podmínky pro různé druhy rostlin, dřevin a živočichů.

Využívání produkčních i mimoprodukčních funkcí lesa v takto rozmanitém území bude vyžadovat individuální citlivý přístup respektující ekologické podmínky, reliéf terénu i růstové nároky dřevin smíšeného lesa. Nepřístupné nebo hůře přístupné části území ponecháme samovolnému vývoji bez zásahu člověka. V terénně přístupnějších podmínkách budeme realizovat těžbu výběrným nebo skupinovitým způsobem, což podpoří přirozenou obnovu. Do lesnického plánování a vlastního hospodaření integrujeme i ochranu historické funkce lokality Kočkův mlýn.