- LHC Planá 1451, JPRL 106H901

- Katastrální území Halže, parcela 552 (část)

- Lokalita je součástí III. zóny CHKO Český les

Lesním porostům dominují listnáče, především olšiny, vrby, topoly, břízy, buky, javory. Větší zastoupení mají i keře, zejména lísky; z jehličnanů absolutně převažují smrky. Většina stromových a keřových jedinců se zde přirozeně vyvíjí již od svého vzniku bez většího zásahu člověka. Podstatná část dřevin má zdravý a nepoškozený charakter. Část stromů se po svém dožití nebo poškození již rozpadá nebo má sníženou životaschopnost. Vyskytují se zde i četné vodní toky a prameniště. Především se v lokalitě jedná o olšiny s jarním aspektem kvetoucích rostlin, jako příklad lze uvést orsej jarní, blatouch bahenní, devětsil lékařský, zdrojovku potoční, prstnatec májový, mochnu bahenní a četné další. Na sousedící přírodní památce (PP) Niva Bílého potoka botanici našli více jak 150 druhů rostlin, z nichž mnohé zasahují i sem. Z pestrého výčtu živočichů lze uvést například hnědáska jitrocelového a bekasinu otavní. Rostlinné druhy zde mají příznivé podmínky pro svůj vývoj; jedinci jsou vitální, v hojném počtu a zdraví. Živočišné druhy jsou v lokalitě pozorovány opakovaně v různém množství a v různém ročním období. Vodotečemi protéká dostatek vody a jsou ve stabilizovaném stavu.

Lokalita svou východní částí navazuje na S, Z a JZ okraj PP Niva Bílého potoka, zasahuje tedy do jejího ochranného pásma; na východě je ohraničena asfaltovou silnicí spojující obce Žďár a Halže. Po ploše je větší množství starých kamenných snosů a zídek. Protéká zde několik menších vodních toků, z nichž hlavní je Bílý potok. Na zemi leží velké množství popadaného dříví ponechaného k přirozenému rozpadu, jedná se především o vyvrácené a zlomené listnáče. V jižní a středové části je velmi pestrá směsice různých listnatých dřevin a keřů, jako jsou javory, břízy, topoly, jeřáby, buky, vrby, olše, lísky. V severní části naopak převažují smrky v kombinaci s listnáči, většinou olšemi. Větší část lokality je silně zamokřená a podmáčená, nevedou zde žádné cesty ani pěšiny. Z pohledu ochrany přírody je celá lokalita zahrnuta v třetí zóně CHKO Český les.

V polovině 20. století zde ještě byly květnaté louky uprostřed lesních komplexů. Louky měly spíše vlhký charakter a byly využívány k pastvě a sušení sena. Po vylidnění zdejší oblasti přestaly být jakkoli hospodářsky využívané. Dostatek vody, nepřístupnost, celkem slušná živnost, to vše napomohlo k brzkému přirozenému vzniku lesních společenstev na místě bývalých luk. Různé druhy dřevin začaly obsazovat pro ně nejvhodnější stanoviště a staly se zde dominujícím druhem. Zároveň ale nedošlo k úplnému vytlačení dalších druhů a vznikla pestrá směsice, která se dochovala až do dnešních dní. Vlivem stáří nebo klimatických vlivů je zde poměrně velké množství rozpadajících se stromů, které obohacují zdejší půdu a navracejí ji živiny. Jedná se o ideální prostředí pro pestrou škálu rostlin a živočichů. Přirozené procesy zde probíhají již několik desetiletí bez většího zásahu člověka.

V současnosti je celá lokalita zahrnuta v LHP jako parcela, která nepodléhá ochraně pozemků určených k plnění funkcí lesa. Nejsou zde tedy žádné popisy lesních porostů ani plánované zásahy v nich. Vše probíhá přirozeně bez větších zásahů prováděných člověkem, či spíše lesníky. Při okrajové části, v těsném sousedství asfaltové silnice, se v několika málo případech provádí kácení stromů ohrožujících bezpečnost osob pohybujících se na zmíněné komunikaci. Plánujeme ponechat tento stav a nijak nezasahovat do přirozených přírodních procesů. Pouze budeme odstraňovat jednotlivé stromy, které by ohrožovaly bezpečnost osob a jejich majetku. Důležité je zachovat funkční vodní režim s vysokou hladinou spodní vody. Nijak tedy nebudeme nezasahovat do vodního režimu. V případě, že by došlo k přeměně parcely na PUPFL, v popsaných lesních porostech při obnově LHP by nebyly navržené žádné těžební ani pěstební úkony. Vše ponecháme přirozenému vývoji. Pouze by byl popsán a zdokumentován stav a složení lesních porostů.  

Lokalita je velmi vhodná pro odborný výzkum a monitoring přirozeně se vyvíjejících lesních porostů na lokalitách původně obhospodařovaných luk. Monitoring zdejších rostlinných a živočišných druhů by nejspíše prokázal velkou pestrost, a to jak rostlinných, tak živočišných druhů. Vhodná je též spolupráce s AOPK CHKO Český les či jinými zájmovými organizacemi. Oblast je navíc velmi dobře dostupná pro veřejnost i odborníky.

- LHC: 1478 Rychnov, JPRL 831C, F, G

- GPS: 50.3181475N, 15.9593714E

- Katastrální území Nový Ples (707848), parcela č. 296, 297, 298, 299, 300, 301/1, 302/1, 302/2, 302/3, 303/1, 303/2, 303/3, 304, 312, 313, 314,

- Lokalita není součástí CHKO ani MZCHÚ

Jedná se o ekosystém vlhkých doubrav, jasanovo-olšových luhů a rákosin s reprezentativním výskytem typických druhů dřevin i rostlin. Hlavním předmětem je ochrana biotopů kriticky a silně ohrožených zvláště chráněných druhů živočichů, jako je skokan skřehotavý, skokan zelený, rosnička zelená, žluva hajní, čolek obecný, kteří zde mají potvrzený či potenciální výskyt.

Jedinečný biotop na revíru Nový Ples tvoří rybníky Dolní Nový Ples a Horní Nový ples a lesní porosty v jejich okolí. Lokalita je ideální hnízdním prostředím pro vodní ptactvo, litorální pásy jsou pak vhodným biotopem pro obojživelníky. Území mezi rybníky je tvořené měkkým luhem olše s topolem a vtroušeným jilmem, dochází zde k periodickému zaplavování (jaro, podzim). Okolní porosty tvoří převážně vlhké doubravy, ve kterých je zastoupena široká paleta dřevin původní druhové skladby, ale i dřeviny nepůvodní (dub červený, jedle obrovská, douglaska tisolistá apod.).  Porosty v okolí rybníků jsou obhospodařovány spíše extenzivněji, proto je jejich druhová skladba blízká té přirozené. Ve vzdálenějších částech naopak probíhalo standardní lesnické hospodaření, zde často v dřevinné skladbě převládá borovice lesní.  Na přítomných kanálech se nachází množství živočišných i rostlinných druhů vázaných na vodní prostředí, např. kosatec žlutý, blatouch bahenní, obojživelníci jako čolci, skokani a vodní ptactvo jako labuť velká, lyska černá, kachna divoká, husa velká.

V rámci dotčeného území doposud probíhalo běžné lesnické hospodaření, v okolí rybníků však mělo spíše extenzivní charakter, neboť vodou ovlivněné lokality byly problematické z hlediska těžební technologie. I díky tomu je lokalita velmi dobře zachována a biologicky cenná. V minulosti zde probíhala spolupráce s orgány ochrany přírody v podobě vybudování tůní nad rybníkem Horní Nový Ples, a to při opravě hrází obou rybníků.

Management zaměříme primárně na zachování nebo zlepšení příznivého stavu přítomných rákosin a přilehlých lesních porostů v podobě olšovo-jasanových luhů a vlhkých doubrav. V rámci obhospodařování lesních porostů budeme podporovat všechny stanovištně původní dřeviny a jejich přirozenou obnovu. Umělá obnova může přicházet v úvahu zejména v případech méně zastoupených druhů dřevin nebo v případech, kdy se nedaří dosáhnout obnovy přirozené. Těžební zásahy budou mít charakter jednotlivého či skupinového výběru nebo clonné seče, tímto by měly být diverzifikovány světelné podmínky v rámci lesních porostů. Cílem těchto zásahů bude dosažení pestré horizontální a vertikální struktury porostů. Zejména v okolí rybníků a výrazně podmáčených lokalit bude žádoucí prosvětlení lesních porostů a porostních okrajů. Zvýšený přísun světla by měl zlepšit životní podmínky přítomných živočichů vázaných podmáčené lokality nebo litorální pásmo. Možnou variantou hospodaření je převod části lesa na les střední. Případné těžební zásahy je žádoucí situovat do období, ve kterém budou mít nejmenší negativní dopad na přítomné zvláště chráněné živočichy. V rámci managementu zvýšíme podíl mrtvého dřeva (stojícího i ležícího), dále doupných a biotopových stromů. V rámci plánovaných zásahů budeme usilovat o postupné snížení zastoupení nepůvodních či stanovištně nevhodných dřevin. Část plochy o velikosti 0,2 – 0,5 ha ponecháme bez zásahu.