• LHC 1469 Plasy

• k.ú. Čistá u Rakovníka    dílec     602A        p.p.č. 2703

• k.ú. Strachovice   dílec      611A        p.p.č. 91

                                                    dílec      611F        p.p.č. 91

                                                    dílec      611F        p.p.č. 112/1

                                                    dílec      611F        p.p.č. 112/2

                                                  dílec      612D        p.p.č. 91

‍

‍

Lesy zahrnují smíšené skupinovité porosty smrku, borovice, klenu, břízy, osiky a olše rostoucí na skalních výchozech, svazích. Staré stromy a souše poskytují vhodné podmínky pro hnízdění ptáků, například datla černého a strakapoudů. Jedná se o les ochranný, stabilizující svahy a předcházející erozním procesům, se zachovalými přirozenými ekosystémy, vysokou biodiverzitou a ekologickou stabilitou.

Podél přítoku Jasanového potoka se nachází trvale zavodněné pozemky. V tomto prostředí se daří vlhkomilným dřevinám, jako jsou olše, vrba, dub a jasan, a rostlinným druhům, např. děhel lesní či kopřiva dvoudomá. Oblast je významným biotopem raka říčního a bobra evropského.

Toto území je cenné z hlediska ochrany přírody díky své rozmanité skladbě ekosystémů a přítomnosti chráněných druhů. Lesy tvořené směsí smrku, borovice, klenu, břízy, osiky a olší poskytují pestrou škálu biotopů. Díky své druhové rozmanitosti zajišťují ekologickou stabilitu, regulují mikroklima a přispívají k zadržování vody v krajině. Poskytují stabilní prostředí pro mnoho druhů rostlin a živočichů. Kamenité plochy a skalní výchozy omezují možnosti lesnického hospodaření. Svahy s kamenitým podložím a skalnatými výchozy tvoří přirozené ochranné lesy, které pomáhají stabilizovat terén a zamezovat erozním procesům. V těchto místech se často vyskytují specifické skalní rostliny a druhy přizpůsobené extrémnějším podmínkám. Celkově se jedná o vyvážené území s přirozenými ekosystémy, vysokou biodiverzitou a ekologickou funkcí krajiny. Na části je území s archeologickými nálezy, tzv. Kočkův mlýn.

Historický vývoj tohoto ekosystému je ovlivněn jak přírodními procesy, tak činností člověka. Původní krajina prošla geologickými změnami, které formovaly její reliéf. Skalní výchozy a kamenité plochy vznikly v důsledku erozních procesů a pohybů zemské kůry. Postupně se vyvíjely lesní ekosystémy a měnila se druhová skladba dřevin a rostlin v závislosti na klimatických podmínkách. Protékající vodní tok měl vliv na utváření půdních podmínek potoční nivy, což umožnilo vznik lesa lužního charakteru. Přítomnost Kočkova mlýna je dokladem, že zde dlouhodobě docházelo k zemědělským, lesnickým a řemeslným aktivitám, které ovlivnily druhovou skladbu stromů a krajinný ráz lokality.

Cílem v této lokalitě bude výškově rozrůznit lesní porosty – postupně do nich budeme vnášet vhodné směsí dřevin, které mají odlišné růstové vlastnosti a výškové úrovně (např. vysoké stromy, jako jsou duby a buky, se středně vysokými stromy, jako jsou habry a javory) a zachovávat keřové patro. Výchovné zásahy budeme provádět s větší intenzitou, aby byly porosty prosvětlovány postupně v několika fázích a vytvářely tak optimální světelné podmínky i ve spodních patrech lesa. Těmito cílenými zásahy zvýšíme biodiverzitu a vytvoříme příznivé životní podmínky pro různé druhy rostlin, dřevin a živočichů.

Využívání produkčních i mimoprodukčních funkcí lesa v takto rozmanitém území bude vyžadovat individuální citlivý přístup respektující ekologické podmínky, reliéf terénu i růstové nároky dřevin smíšeného lesa. Nepřístupné nebo hůře přístupné části území ponecháme samovolnému vývoji bez zásahu člověka. V terénně přístupnějších podmínkách budeme realizovat těžbu výběrným nebo skupinovitým způsobem, což podpoří přirozenou obnovu. Do lesnického plánování a vlastního hospodaření integrujeme i ochranu historické funkce lokality Kočkův mlýn.

- LHC Vimperk JPRL 372B17b/3, 372B15, 372B13a,372B6, 372B4, 372B2.

- Katastrální území Řepešín, parcela 300/2 (část)

- 2. zóna CHKO Šumava, EVL Šumava

- v sousedství přírodní rezervace Čertova stráň

Jedná se o staré smrkové a jedlové porosty se výrazným zmlazením jedle. Na ploše převládají exponovaná stanoviště – skalní výchozy a prudké svahy, které jsou ukončeny úžlabím Boubínského potoka.

Jedná se o věkově i prostorově diferencovaný porost s přirozenou dřevinnou skladbou. Současné lesní porosty jsou z hlediska přirozenosti značně různorodé. Nejstarší stromy dosahují věku 150 až 200 let. V porostech se nacházejí i stromy velkých dimenzí včetně jedinců dožívajících či uschlích v různém stupni rozkladu.

Území se vyznačuje vysokou biologickou rozmanitostí a významnou ekologickou hodnotou i výrazným výškovým rozpětím, kdy nadmořská výška kolísá od cca 750 m n. m. v nejnižších partiích po cca 825 m n. m. v nejvyšších polohách. Je potenciálně vhodným biotopem tetřevovitých.

V polovině 18. století byly svahy údolí zřejmě ještě pokryty původními lesy, porosty na úpatích podél vodních toků však již byly vykáceny. Téměř všechny lesy pak byly vykáceny v letech 1840 až 1880. Nejméně těžbou byly dotčeny nepřístupné části nejstrmějších svahů se skalními výchozy.

V jádrových porostech nebudeme provádět mýtní úmyslné těžby a veškerá odumírající i odumřelá dřevní hmota, včetně sterilních souší, bude ponechávána bez zásahu. Nahodilé těžby budeme realizovat pouze v případě ohrožení osob nebo majetku, případně při nutnosti zabránit vývinu a šíření podkorního hmyzu na smrku ztepilém, přičemž asanovanou dřevní hmotu budeme ponechávat na místě. Aktivní managment bude spočívat především v provádění mírných výchovných zásahů v mladších porostních skupinách ve prospěch  jedlového zmlazení.