- LHC, JPRL LHC Přimda, 221 C04b, část 01, 06, 10, 221B část 06, 08, 10, 11, 220 A12, část 01, 04, 05a, 06, 08, 09

- Katastrální území Česká Ves u Lesné, parcely č. 455, 456/5, 437/5, 536, 456/2, část 456/4, 464/1

Huťský rybník a okolní lesní porosty u Staré Knížecí Huti v okrese Tachov představují unikátní přírodní oblast, která vyžaduje pečlivý přístup k ochraně a správě tohoto území. Tento rybník je důležitým vodním biotopem, který slouží jako útočiště pro různé druhy vodních živočichů, ptáků a obojživelníků, např. skokana hnědého, skokana zeleného, čolka obecného a horského, vážku ploskou, nebo z vodních ptáků potápku malou. Okolní lesní porosty pak poskytují zázemí pro suchozemské organismy, včetně vzácných druhů rostlin a živočichů. Mezi typické rostlinné zástupce patří třeba prstnatec májový, hořec hořepník, či vachta trojlistá. Z chráněných druhů živočichů např. plšík lískový a z ptáků vedle mnoha dravců i puštík obecný, který využívá zdejší lesní prostředí k hnízdění.

Do ostrova obnovy přírody je zahrnut i Huťský rybník s bohatou vodní vegetací a výskytem mnoha druhů vážek, jako např. šídla sítinového. Zrašeliněný okraj této vodní plochy postupně přechází v podmáčenou louku, na které roste děhel lesní, suchopýr úzkolistý, nebo třeba vrbina obecná. V mělkých pobřežních okrajích rybníka se na jaře kvůli rozmnožování shromažďují stovky žab, jako skokan hnědý, zelený, ropucha obecná a další. Jedná se o místo hnízdění potápky malé. V posledních 9 letech zde probíhá management činností zaměřený především na kosení a odklizení biomasy na slatiništi. Tento pravidelný zásah zamezuje sukcesi na dané ploše o velikosti cca 1 ha a podporuje rozvoj zvláště chráněných druhů.

Dříve obhospodařované louky zůstaly po odsunu německého obyvatelstva po roce 1947 bez jakékoliv péče, takže postupně docházelo k jejich degradaci. V současné době jsou udržovány kosením, aby došlo by k zániku biotopů mnoha rostlin a na nich vázaných živočichů.

Lesnické hospodaření přizpůsobíme výše uvedenému předmětu ochrany. Vhodně rozšíříme kosené plochy; zachováme současný stav lesa. V porostech nacházejících se v blízkosti rybníka zachováme extenzivní lesnické hospodaření. Těžební zásahy budeme volit tak, aby nebyl narušen vodní režim podmáčených ploch, protože lokalita je vhodná k zadržování a akumulaci vody v krajině a ochraně přirozené vodní flóry a fauny. Budeme podporovat intenzivnější výchovné zásahy, porosty postupně prosvětlovat v několika fázích a vytvářet tak optimální světelné podmínky i ve spodních patrech lesa pro rozvoj bylinného a keřového patra. Cílenými zásahy zvýšíme biodiverzitu a vytvoříme optimální životní podmínky pro různé druhy rostlin a živočichů.

- LHC Prostějov, části JPRL 811A, 811B, 811C, 811E, 811D, 812A, 812B  

- Katastrální území Opatovice u Hranic, pozemek p.č. 684/1.

- Nadmořská výška 300-350 m n. m.

- 49.5130700N, 17.7282150E

Jádrem lokality jsou předmýtní porosty, případně jejich fragmenty v aluviu vodního toku, mělké tůně, podmáčené světliny a břehy s aktivními svahovými pohyby. Na tyto vodou obohacené stanoviště navazují okolní porosty s rozmanitou dřevinou skladbou a postkalamitní plochy po umělé obnově v růstové fázi kultur, mlazin a tyčovin. V tůních se vyskytují vedle běžných druhů obojživelníků silně ohrožený skokan štíhlý, v bezprostředním okolí potoka se na světlinách vyskytuje prstnatec Fuchsův. Oblast je z lokálního hlediska důležitá pro vodní režim a mikroklima.

V oblasti můžeme pozorovat střídání porostů různorodého charakteru z pohledu věkové a druhové struktury či zápoje. Na bezprostřední nivu toku v šířce od několika metrů po desítky metrů níže po toku navazují krátké svahy potenciálně ohrožené svahovými sesuvy. V části „u rybníčku“ jde o plošně významnější aktivní sesuvnou plochu o výměře řádově 1000 m2.

Koryto potoka je v horní části převážně přírodní bez regulace. Přes lesní cestu je tok převeden propustem a ve střední části se nachází částečně protržená hráz, v zádržném prostoru značně zanesená. Spodní část toku je charakteristická rozšířením potoční užlabiny, tok zde spontánně meandruje a vytváří prostředí vhodné pro druhy vázané na stálé či periodické podmáčení. Na vzdálenosti od toku závisí i aktuální dřevinná skladba porostů. V zamokřených částech je olše doprovázená jasany, výše od toku se již uplatňují ostatní dřeviny (dub, javor klen, buk, lípa a další listnáče případně i jehličnany).

Lesy v lokalitě byly v minulosti intenzivně lesnicky obhospodařovány. V druhé dekádě tohoto století došlo po kůrovcové kalamitě k rozsáhlým nahodilým těžbám jehličnatých porostů. Skupiny listnáčů vázané na koryta a břehy drobných vodních toků a mokřin tak dnes představují fragmenty vzrostlého lesa mezi plochami postiženými kalamitou.

Specifický management těžební a pěstební budeme aplikovat zejména v korytě potoka, v jeho bezprostřední blízkosti a na březích po obou stranách. Při těžební činnosti budeme přednostně, v podmáčených lokalitách pak výhradně, používat šetrné přibližovací technologie bez pojezdu těžké techniky. Při zpracování nahodilých těžeb listnatých dřevin budeme část hmoty podél vodního toku ponechávat v porostu k zetlení naležato a tam, kde to bezpečnost návštěvníků lesa umožní, i stojící souše. Dále od břehů bude probíhat zpracování nahodilé těžby v běžném režimu. Plochy po sesuvech budeme po jejich stabilizaci postupně dolesňovat. Na místech trvale ovlivněných vodou předpokládáme využití olše a jasanu (SLT 3U, 3L), výše na březích zejména jedle, která v aktuální dřevinné skladbě téměř chybí. Předpokládáme doplnění i dalšími druhy pro zvýšení biodiverzity (jilm, třešeň). Vzhledem ke zvýšenému tlaku zvěře a jejímu častému výskytu v okolí vodoteče bude u některých dřevin nutná intenzivní ochrana výsadeb (individuální ochrany či maloplošné oplocenky). Úmyslné těžby budeme provádět bez holosečí. V předmýtních zásazích předpokládáme vyšší intenzitu zejména v lokalitách s výskytem orchidejí, a to pro udržení optimálního světelného režimu. Vzhledem k podmáčení chceme těžbu provádět přednostně při trvalém promrznutí, potěžební úpravy realizovat bezprostředně po ukončení činností.

V horizontu několika let dále provedeme jednoduché technické úpravy na vodním toku. Předpokládáme vybudování soustavy drobných tůní zejména ve spodní části lokality. V souvislosti se zvýšeným výskytem mrtvého dříví v korytě a jeho bezprostředním okolí zřídíme ve střední části toku jednoduchou dřevěnou přehrážku k záchytu plavenin. Vzhledem k náchylnosti lokality ke svahovým pohybům nepředpokládáme budování nových hrází či umělé rozšiřování koryta.