- LHC, JPRL LHC Přimda, 221 C04b, část 01, 06, 10, 221B část 06, 08, 10, 11, 220 A12, část 01, 04, 05a, 06, 08, 09

- Katastrální území Česká Ves u Lesné, parcely č. 455, 456/5, 437/5, 536, 456/2, část 456/4, 464/1

Huťský rybník a okolní lesní porosty u Staré Knížecí Huti v okrese Tachov představují unikátní přírodní oblast, která vyžaduje pečlivý přístup k ochraně a správě tohoto území. Tento rybník je důležitým vodním biotopem, který slouží jako útočiště pro různé druhy vodních živočichů, ptáků a obojživelníků, např. skokana hnědého, skokana zeleného, čolka obecného a horského, vážku ploskou, nebo z vodních ptáků potápku malou. Okolní lesní porosty pak poskytují zázemí pro suchozemské organismy, včetně vzácných druhů rostlin a živočichů. Mezi typické rostlinné zástupce patří třeba prstnatec májový, hořec hořepník, či vachta trojlistá. Z chráněných druhů živočichů např. plšík lískový a z ptáků vedle mnoha dravců i puštík obecný, který využívá zdejší lesní prostředí k hnízdění.

Do ostrova obnovy přírody je zahrnut i Huťský rybník s bohatou vodní vegetací a výskytem mnoha druhů vážek, jako např. šídla sítinového. Zrašeliněný okraj této vodní plochy postupně přechází v podmáčenou louku, na které roste děhel lesní, suchopýr úzkolistý, nebo třeba vrbina obecná. V mělkých pobřežních okrajích rybníka se na jaře kvůli rozmnožování shromažďují stovky žab, jako skokan hnědý, zelený, ropucha obecná a další. Jedná se o místo hnízdění potápky malé. V posledních 9 letech zde probíhá management činností zaměřený především na kosení a odklizení biomasy na slatiništi. Tento pravidelný zásah zamezuje sukcesi na dané ploše o velikosti cca 1 ha a podporuje rozvoj zvláště chráněných druhů.

Dříve obhospodařované louky zůstaly po odsunu německého obyvatelstva po roce 1947 bez jakékoliv péče, takže postupně docházelo k jejich degradaci. V současné době jsou udržovány kosením, aby došlo by k zániku biotopů mnoha rostlin a na nich vázaných živočichů.

Lesnické hospodaření přizpůsobíme výše uvedenému předmětu ochrany. Vhodně rozšíříme kosené plochy; zachováme současný stav lesa. V porostech nacházejících se v blízkosti rybníka zachováme extenzivní lesnické hospodaření. Těžební zásahy budeme volit tak, aby nebyl narušen vodní režim podmáčených ploch, protože lokalita je vhodná k zadržování a akumulaci vody v krajině a ochraně přirozené vodní flóry a fauny. Budeme podporovat intenzivnější výchovné zásahy, porosty postupně prosvětlovat v několika fázích a vytvářet tak optimální světelné podmínky i ve spodních patrech lesa pro rozvoj bylinného a keřového patra. Cílenými zásahy zvýšíme biodiverzitu a vytvoříme optimální životní podmínky pro různé druhy rostlin a živočichů.

- LHC Klokočka, JPRL 229 D, 229 E

- k.ú. Bílá Hlína – p.p.č. 127, 128, 135/1, 136/1, 137, 138, 139, 140, 162/1

- CHOPAV Severočeská křída

- lokalita se nenachází na území CHKO, MZCHÚ ani soustavy Natura 2000

Pastevní les v oboře Klokočka je rozvolněný les s velkým množstvím senescentních (starých a odumírajících) stromů s travním podrostem, sloužící jako pastevní plocha pro zvěř. Svým vzhledem připomíná park. Senescentní stromy vytvářejí pestrou škálu mikrostanovišť pro saproxylické organismy a v podobě dutin poskytují prostor pro doupné druhy živočichů. Jsou tak ideálním biotopem pro široké spektrum organismů.

Páchník hnědý (Osmoderma barnabita) je velký zavalitý hnědý brouk dorůstající kolem 3 cm, jehož jméno upozorňuje na charakteristický zápach starých vydělaných kůží, který vydává. Svým vývojem je vázán na stromové dutiny, v nichž se jeho larvy, jejichž vývoj je tří- a víceletý, živí trouchem, který vzniká rozkladem způsobeným červenou hnilobou dřeva. Dospělí brouci se objevují od května do září. Jsou schopní se po dlouhou dobu množit v jediné dutině, dokud nedojde k jejímu zániku. Dutinu opouštějí výjimečně, létat jsou schopni pouze na velmi krátké vzdálenosti. K rozmnožování mohou využít dutiny ve většině listnatých stromů, včetně ovocných, stromy by ale měly být živé. Ohrožení druhu spočívá především v odstraňování starých stromů jak osídlených, tak k osídlení vhodných.

Ostrov obnovy přírody se nachází v oboře Klokočka a veškeré porosty jsou zařazeny do lesa zvláštního určení – lesy v uznaných oborách a samostatných bažantnicích. Významnou část ostrova tvoří rozvolněný pastevní les se starými prosychajícími či uschlými stromy, zejména duby, ale i lipami, s velkým množstvím dutin. V dřevěných oplůtkách je chráněna novější výsadba jírovců a dubů. V lokalitě je ponecháno velké množství mrtvého dřeva. Obnova lesa je s ohledem na koncentraci zvěře v oboře značně ztížena.

V roce 2017 byl v nálezové databázi AOPK zaznamenán výskyt silně ohroženého a evropsky významného druhu páchníka hnědého, jeho výskyt zde byl následně potvrzen při mapování v roce 2024 Kromě tohoto druhu je zde prokázán výskyt dalších chráněných, či ochranářsky významných druhů, jako jsou dudek chocholatý (Upupa epops), kovařík (Lacon qerceus) a další – viz tabulka nálezů z nálezové databáze AOPK. Lze předpokládat, že se v lokalitě vyskytují i další saproxylické druhy, např. silně ohrožený kovařík rezavý (Elater ferrugineus) a ohrožený zlatohlávek skvostný (Protaetia speciosissima), které byly nalezeny v blízkém okolí ostrova přírody.

Obora Klokočka byla zřízena v roce 1824 na příkaz Arnošta Filipa z Valdštejna a kromě několika veřejných cest nebyl les přístupný pro veřejnost. V roce 1876 měla obora rozlohu 1716 ha, z toho 1554 ha tvořily staré porosty a 162 ha školky a nově osázené plochy. Pro chov zvěře bylo ponecháno 100 ha, které nebyly osázené dřevinami, zhruba polovinu z toho tvořily louky a pastviny. Dnes má obora, jejímž držitelem jsou Lesy ČR, výměru 826 ha, slouží pro chov dančí zvěře a je pronajata.

Cílem plánovaného managementu je zachování biotopu vhodného pro populaci páchníka hnědého a další saproxylické organismy spočívající v ochraně stávajících senescentních stromů a zajištění kontinuity přítomnosti stromů vhodných k osídlení saproxylickými organismy.

Za tím účelem budou ve stávajícím pastevním lese (JPRL 229E16b/3v/1w a 229D16a/3v/1v) ponechány všechny staré listnaté stromy, jak se stávajícími dutinami, tak ty bez dutin, u nichž lze jejich vznik v budoucnu předpokládat. V pastevním lese bude rovněž ponecháváno mrtvé dřevo. V případě, že by tvořilo překážku při obhospodařování obory (např. pád na komunikaci), dojde pouze k odklizení na vhodné místo.

Bude pokračovat rozptýlená výsadba vhodných druhů dřevin (DB, LP, KS), aby byla zajištěna kontinuita přítomnosti biotopu pro saproxylické a dutinové druhy. Ke sběru osiva lze využít plodící jedince v lokalitě. Porostní skupina 229D16a/3v/1v je uznána jako identifikovaný zdroj reprodukčního materiálu pro lípu srdčitou, porostní skupina 229D16b/8b pak jako identifikovaný zdroj reprodukčního materiálu pro dub zimní.

V porostech navazujících na pastevní les bude pokračovat uvolňování starých jedinců dubů vyskytujících se v těchto porostech. V případě potřeby bude na příslušný orgán státní správy lesů podána žádost o přijetí opatření odchylných od některých ustanovení lesního zákona, a to zejména, pokud by při uvolňování starých jedinců mělo dojít ke snížení zápoje porostní skupiny pod 6 desetin plného zápoje. (Pozn.: Novelou lesního zákona účinnou od 1.1.2026 se namísto snižování zakmenění pod sedm desetin zakazuje snižování zápoje porostní skupiny pod 6 desetin plného zápoje.)

Ve zbytku porostů budeme hospodařit v duchu zásad trvale udržitelného hospodaření, s přihlédnutím k tomu, že převažující funkcí lesa je chov zvěře. Důsledně budou chráněny stávající doupné stromy a v porostech budou ponecháváni netvární jedinci s potenciálem ke vzniku dutin.