- LHC: 1478 Rychnov, JPRL 831C, F, G

- GPS: 50.3181475N, 15.9593714E

- Katastrální území Nový Ples (707848), parcela č. 296, 297, 298, 299, 300, 301/1, 302/1, 302/2, 302/3, 303/1, 303/2, 303/3, 304, 312, 313, 314,

- Lokalita není součástí CHKO ani MZCHÚ

Jedná se o ekosystém vlhkých doubrav, jasanovo-olšových luhů a rákosin s reprezentativním výskytem typických druhů dřevin i rostlin. Hlavním předmětem je ochrana biotopů kriticky a silně ohrožených zvláště chráněných druhů živočichů, jako je skokan skřehotavý, skokan zelený, rosnička zelená, žluva hajní, čolek obecný, kteří zde mají potvrzený či potenciální výskyt.

Jedinečný biotop na revíru Nový Ples tvoří rybníky Dolní Nový Ples a Horní Nový ples a lesní porosty v jejich okolí. Lokalita je ideální hnízdním prostředím pro vodní ptactvo, litorální pásy jsou pak vhodným biotopem pro obojživelníky. Území mezi rybníky je tvořené měkkým luhem olše s topolem a vtroušeným jilmem, dochází zde k periodickému zaplavování (jaro, podzim). Okolní porosty tvoří převážně vlhké doubravy, ve kterých je zastoupena široká paleta dřevin původní druhové skladby, ale i dřeviny nepůvodní (dub červený, jedle obrovská, douglaska tisolistá apod.).  Porosty v okolí rybníků jsou obhospodařovány spíše extenzivněji, proto je jejich druhová skladba blízká té přirozené. Ve vzdálenějších částech naopak probíhalo standardní lesnické hospodaření, zde často v dřevinné skladbě převládá borovice lesní.  Na přítomných kanálech se nachází množství živočišných i rostlinných druhů vázaných na vodní prostředí, např. kosatec žlutý, blatouch bahenní, obojživelníci jako čolci, skokani a vodní ptactvo jako labuť velká, lyska černá, kachna divoká, husa velká.

V rámci dotčeného území doposud probíhalo běžné lesnické hospodaření, v okolí rybníků však mělo spíše extenzivní charakter, neboť vodou ovlivněné lokality byly problematické z hlediska těžební technologie. I díky tomu je lokalita velmi dobře zachována a biologicky cenná. V minulosti zde probíhala spolupráce s orgány ochrany přírody v podobě vybudování tůní nad rybníkem Horní Nový Ples, a to při opravě hrází obou rybníků.

Management zaměříme primárně na zachování nebo zlepšení příznivého stavu přítomných rákosin a přilehlých lesních porostů v podobě olšovo-jasanových luhů a vlhkých doubrav. V rámci obhospodařování lesních porostů budeme podporovat všechny stanovištně původní dřeviny a jejich přirozenou obnovu. Umělá obnova může přicházet v úvahu zejména v případech méně zastoupených druhů dřevin nebo v případech, kdy se nedaří dosáhnout obnovy přirozené. Těžební zásahy budou mít charakter jednotlivého či skupinového výběru nebo clonné seče, tímto by měly být diverzifikovány světelné podmínky v rámci lesních porostů. Cílem těchto zásahů bude dosažení pestré horizontální a vertikální struktury porostů. Zejména v okolí rybníků a výrazně podmáčených lokalit bude žádoucí prosvětlení lesních porostů a porostních okrajů. Zvýšený přísun světla by měl zlepšit životní podmínky přítomných živočichů vázaných podmáčené lokality nebo litorální pásmo. Možnou variantou hospodaření je převod části lesa na les střední. Případné těžební zásahy je žádoucí situovat do období, ve kterém budou mít nejmenší negativní dopad na přítomné zvláště chráněné živočichy. V rámci managementu zvýšíme podíl mrtvého dřeva (stojícího i ležícího), dále doupných a biotopových stromů. V rámci plánovaných zásahů budeme usilovat o postupné snížení zastoupení nepůvodních či stanovištně nevhodných dřevin. Část plochy o velikosti 0,2 – 0,5 ha ponecháme bez zásahu.

- LHC Klokočka, JPRL 229 D, 229 E

- k.ú. Bílá Hlína – p.p.č. 127, 128, 135/1, 136/1, 137, 138, 139, 140, 162/1

- CHOPAV Severočeská křída

- lokalita se nenachází na území CHKO, MZCHÚ ani soustavy Natura 2000

Pastevní les v oboře Klokočka je rozvolněný les s velkým množstvím senescentních (starých a odumírajících) stromů s travním podrostem, sloužící jako pastevní plocha pro zvěř. Svým vzhledem připomíná park. Senescentní stromy vytvářejí pestrou škálu mikrostanovišť pro saproxylické organismy a v podobě dutin poskytují prostor pro doupné druhy živočichů. Jsou tak ideálním biotopem pro široké spektrum organismů.

Páchník hnědý (Osmoderma barnabita) je velký zavalitý hnědý brouk dorůstající kolem 3 cm, jehož jméno upozorňuje na charakteristický zápach starých vydělaných kůží, který vydává. Svým vývojem je vázán na stromové dutiny, v nichž se jeho larvy, jejichž vývoj je tří- a víceletý, živí trouchem, který vzniká rozkladem způsobeným červenou hnilobou dřeva. Dospělí brouci se objevují od května do září. Jsou schopní se po dlouhou dobu množit v jediné dutině, dokud nedojde k jejímu zániku. Dutinu opouštějí výjimečně, létat jsou schopni pouze na velmi krátké vzdálenosti. K rozmnožování mohou využít dutiny ve většině listnatých stromů, včetně ovocných, stromy by ale měly být živé. Ohrožení druhu spočívá především v odstraňování starých stromů jak osídlených, tak k osídlení vhodných.

Ostrov obnovy přírody se nachází v oboře Klokočka a veškeré porosty jsou zařazeny do lesa zvláštního určení – lesy v uznaných oborách a samostatných bažantnicích. Významnou část ostrova tvoří rozvolněný pastevní les se starými prosychajícími či uschlými stromy, zejména duby, ale i lipami, s velkým množstvím dutin. V dřevěných oplůtkách je chráněna novější výsadba jírovců a dubů. V lokalitě je ponecháno velké množství mrtvého dřeva. Obnova lesa je s ohledem na koncentraci zvěře v oboře značně ztížena.

V roce 2017 byl v nálezové databázi AOPK zaznamenán výskyt silně ohroženého a evropsky významného druhu páchníka hnědého, jeho výskyt zde byl následně potvrzen při mapování v roce 2024 Kromě tohoto druhu je zde prokázán výskyt dalších chráněných, či ochranářsky významných druhů, jako jsou dudek chocholatý (Upupa epops), kovařík (Lacon qerceus) a další – viz tabulka nálezů z nálezové databáze AOPK. Lze předpokládat, že se v lokalitě vyskytují i další saproxylické druhy, např. silně ohrožený kovařík rezavý (Elater ferrugineus) a ohrožený zlatohlávek skvostný (Protaetia speciosissima), které byly nalezeny v blízkém okolí ostrova přírody.

Obora Klokočka byla zřízena v roce 1824 na příkaz Arnošta Filipa z Valdštejna a kromě několika veřejných cest nebyl les přístupný pro veřejnost. V roce 1876 měla obora rozlohu 1716 ha, z toho 1554 ha tvořily staré porosty a 162 ha školky a nově osázené plochy. Pro chov zvěře bylo ponecháno 100 ha, které nebyly osázené dřevinami, zhruba polovinu z toho tvořily louky a pastviny. Dnes má obora, jejímž držitelem jsou Lesy ČR, výměru 826 ha, slouží pro chov dančí zvěře a je pronajata.

Cílem plánovaného managementu je zachování biotopu vhodného pro populaci páchníka hnědého a další saproxylické organismy spočívající v ochraně stávajících senescentních stromů a zajištění kontinuity přítomnosti stromů vhodných k osídlení saproxylickými organismy.

Za tím účelem budou ve stávajícím pastevním lese (JPRL 229E16b/3v/1w a 229D16a/3v/1v) ponechány všechny staré listnaté stromy, jak se stávajícími dutinami, tak ty bez dutin, u nichž lze jejich vznik v budoucnu předpokládat. V pastevním lese bude rovněž ponecháváno mrtvé dřevo. V případě, že by tvořilo překážku při obhospodařování obory (např. pád na komunikaci), dojde pouze k odklizení na vhodné místo.

Bude pokračovat rozptýlená výsadba vhodných druhů dřevin (DB, LP, KS), aby byla zajištěna kontinuita přítomnosti biotopu pro saproxylické a dutinové druhy. Ke sběru osiva lze využít plodící jedince v lokalitě. Porostní skupina 229D16a/3v/1v je uznána jako identifikovaný zdroj reprodukčního materiálu pro lípu srdčitou, porostní skupina 229D16b/8b pak jako identifikovaný zdroj reprodukčního materiálu pro dub zimní.

V porostech navazujících na pastevní les bude pokračovat uvolňování starých jedinců dubů vyskytujících se v těchto porostech. V případě potřeby bude na příslušný orgán státní správy lesů podána žádost o přijetí opatření odchylných od některých ustanovení lesního zákona, a to zejména, pokud by při uvolňování starých jedinců mělo dojít ke snížení zápoje porostní skupiny pod 6 desetin plného zápoje. (Pozn.: Novelou lesního zákona účinnou od 1.1.2026 se namísto snižování zakmenění pod sedm desetin zakazuje snižování zápoje porostní skupiny pod 6 desetin plného zápoje.)

Ve zbytku porostů budeme hospodařit v duchu zásad trvale udržitelného hospodaření, s přihlédnutím k tomu, že převažující funkcí lesa je chov zvěře. Důsledně budou chráněny stávající doupné stromy a v porostech budou ponecháváni netvární jedinci s potenciálem ke vzniku dutin.