- LHC Prostějov, části JPRL 811A, 811B, 811C, 811E, 811D, 812A, 812B  

- Katastrální území Opatovice u Hranic, pozemek p.č. 684/1.

- Nadmořská výška 300-350 m n. m.

- 49.5130700N, 17.7282150E

Jádrem lokality jsou předmýtní porosty, případně jejich fragmenty v aluviu vodního toku, mělké tůně, podmáčené světliny a břehy s aktivními svahovými pohyby. Na tyto vodou obohacené stanoviště navazují okolní porosty s rozmanitou dřevinou skladbou a postkalamitní plochy po umělé obnově v růstové fázi kultur, mlazin a tyčovin. V tůních se vyskytují vedle běžných druhů obojživelníků silně ohrožený skokan štíhlý, v bezprostředním okolí potoka se na světlinách vyskytuje prstnatec Fuchsův. Oblast je z lokálního hlediska důležitá pro vodní režim a mikroklima.

V oblasti můžeme pozorovat střídání porostů různorodého charakteru z pohledu věkové a druhové struktury či zápoje. Na bezprostřední nivu toku v šířce od několika metrů po desítky metrů níže po toku navazují krátké svahy potenciálně ohrožené svahovými sesuvy. V části „u rybníčku“ jde o plošně významnější aktivní sesuvnou plochu o výměře řádově 1000 m2.

Koryto potoka je v horní části převážně přírodní bez regulace. Přes lesní cestu je tok převeden propustem a ve střední části se nachází částečně protržená hráz, v zádržném prostoru značně zanesená. Spodní část toku je charakteristická rozšířením potoční užlabiny, tok zde spontánně meandruje a vytváří prostředí vhodné pro druhy vázané na stálé či periodické podmáčení. Na vzdálenosti od toku závisí i aktuální dřevinná skladba porostů. V zamokřených částech je olše doprovázená jasany, výše od toku se již uplatňují ostatní dřeviny (dub, javor klen, buk, lípa a další listnáče případně i jehličnany).

Lesy v lokalitě byly v minulosti intenzivně lesnicky obhospodařovány. V druhé dekádě tohoto století došlo po kůrovcové kalamitě k rozsáhlým nahodilým těžbám jehličnatých porostů. Skupiny listnáčů vázané na koryta a břehy drobných vodních toků a mokřin tak dnes představují fragmenty vzrostlého lesa mezi plochami postiženými kalamitou.

Specifický management těžební a pěstební budeme aplikovat zejména v korytě potoka, v jeho bezprostřední blízkosti a na březích po obou stranách. Při těžební činnosti budeme přednostně, v podmáčených lokalitách pak výhradně, používat šetrné přibližovací technologie bez pojezdu těžké techniky. Při zpracování nahodilých těžeb listnatých dřevin budeme část hmoty podél vodního toku ponechávat v porostu k zetlení naležato a tam, kde to bezpečnost návštěvníků lesa umožní, i stojící souše. Dále od břehů bude probíhat zpracování nahodilé těžby v běžném režimu. Plochy po sesuvech budeme po jejich stabilizaci postupně dolesňovat. Na místech trvale ovlivněných vodou předpokládáme využití olše a jasanu (SLT 3U, 3L), výše na březích zejména jedle, která v aktuální dřevinné skladbě téměř chybí. Předpokládáme doplnění i dalšími druhy pro zvýšení biodiverzity (jilm, třešeň). Vzhledem ke zvýšenému tlaku zvěře a jejímu častému výskytu v okolí vodoteče bude u některých dřevin nutná intenzivní ochrana výsadeb (individuální ochrany či maloplošné oplocenky). Úmyslné těžby budeme provádět bez holosečí. V předmýtních zásazích předpokládáme vyšší intenzitu zejména v lokalitách s výskytem orchidejí, a to pro udržení optimálního světelného režimu. Vzhledem k podmáčení chceme těžbu provádět přednostně při trvalém promrznutí, potěžební úpravy realizovat bezprostředně po ukončení činností.

V horizontu několika let dále provedeme jednoduché technické úpravy na vodním toku. Předpokládáme vybudování soustavy drobných tůní zejména ve spodní části lokality. V souvislosti se zvýšeným výskytem mrtvého dříví v korytě a jeho bezprostředním okolí zřídíme ve střední části toku jednoduchou dřevěnou přehrážku k záchytu plavenin. Vzhledem k náchylnosti lokality ke svahovým pohybům nepředpokládáme budování nových hrází či umělé rozšiřování koryta.

-       LHC Kácov, oddělení a dílec: 527 A, 527 B

-       Katastrální území Vlašim, pozemky č. 2482,2483, 2484, 2485, 2489, 2491, 2492, 2493, 2285/1

-       Lokalita navazuje na zámecký park Vlašim a lesní pozemky Města Vlašim s ochranářským managementem vedeným ČSOP Vlašim

‍

Zámecký park Vlašim a na něj navazující formace starých listnatých dřevin (aleje, stromořadí, lesní porosty, hráze rybníků a vrbové mokřiny) představují biotop vzácného saproxylického hmyzu, především páchníka hnědého (Osmoderma barnabita). Proto je důležitá jak kvalita, tak časová a prostorová kontinuita jeho biotopu, který představují stromy s dutinami a tlející dřevo. Z brouků se v území dále vyskytuje např. tesařík piluna (Prionus coriarius), zdobenec zelenavý (Gnorimus nobilis) nebo zlatohlávek zlatý (Cetonia aurata).

Zámecký park Vlašim, navazující stromořadí v okolí a lesní stráň nad pravým břehem potoka Orliny jsou již delší dobu předmětem managementu na podporu biotopu páchníka a jím „zastřešené“ škály druhů. Péče realizovaná lesníky ve spolupráci s ČSOP proto spočívá v ochraně starých stromů, zvláště dubů, lip a vrb a jejich následovníků pro zajištění časové kontinuity biotopu, včetně dosadeb nových stromů.

Pro saproxylický hmyz je podstatné oslunění jím obývaných dřevin a „průchodnost“ porostu, a proto se v rámci lesnického managementu cílové stromy uvolňují, což zároveň prospívá jejich kondici a dlouhověkosti. Spolu s tím se ve vybraných místech vyřezává i nálet, vyjma perspektivních mladých stromků.

V lokalitě se historicky nalézají staré dutinové stromy ve formě samostatně rostoucích stromů i lesoparkových nebo lesních porostů, v minulosti s vyšší mírou rozvolnění. Výskyt těchto druhů dokazuje časovou a prostorovou kontinuitu biotopu.

‍

Péči zaměříme ve prospěch uvolnění, oslunění a prodloužení životnosti sítě vybraných dřevin včetně zajištění jejich následovníků, a to na lesním svahu nad levým břehem potoka Orliny (východní expozice). Půjde o obdobný postup, jaký již probíhá na pozemcích města Vlašim na protilehlé straně Orlinského údolí (západní expozice). Tím dojde k přímému rozšíření a zlepšení parametrů biotopu páchníka hnědého; předmětný ostrov přírody se stane součástí větší krajinné enklávy s ochranářským managementem.

V prvé řadě lesníci spolu s ochranáři vyberou cílové dřeviny (zejména duby). Ty budou zaměřeny pomocí GPS, označeny v terénu a následně uvolňovány kácením utlačujících sousedů či výsekem a výřezem drobnější vegetace. Přednostně budou vybírány stromy mohutné s dutinami, ale i stromy mladší – budoucí biotopoví jedinci. V hustých mladých porostech budou prováděny silnější zásahy na podporu vtroušených či sousedících listnatých dřevin. Cílem je prosvětlený les s kostrou cílových stromů.    

Pokud vzniknou v porostu dostatečně velké volné plochy, upřednostníme zde přirozenou obnovu s preferencí listnáčů.