
bledule jarní (Leucojum vernum)
- LHC Zábřeh, JPRL:708 D 08, 710 D 06, 710 D 07a, 710 C 06
- Katastrální území Tatenice, parcela 2609/2
- severozápadně od obce Hoštejn, od soutoku Březné s Moravskou Sázavou 1,5 km proti proudu
Bledule jarní je vytrvalá, 10–30 cm vysoká bylina s podzemní cibuli. Listy v přízemní růžici a s jedním (vzácně dvěma) květy na konci přímého stvolu. Rozkvétá od února do března v olšinách, lučních nebo lesních prameništích a na vlhkých loukách od nížin do hor, nejčastěji v rozmezí nadmořských výšek 300 až 600 m, ojediněle až do 1 000 m. Jde o ohrožený druh. V ČR patří mezi zvláště chráněné druhy rostlin. Chráněna je ve všech svých podzemních a nadzemních částech, ve všech vývojových stádiích. Chráněn je rovněž její biotop.
Na ploše se vyskytuje druhově pestrý smíšený listnatý les s převahou buku, olše, habru, jasanu a klenu, ve stáří od 50 do 70 let. Porosty jsou světlé, vlhké s mozaikou tůní a mokřin.
Výskyt bledulí v okolí říčky Březná je způsoben především vyloučením této lokality z rekultivací a meliorací, které probíhaly ve druhé polovině minulého století. K zachování přírodního charakteru celého údolí Březné přispělo vyhlášení „stavební uzávěry“ ve 20 letech minulého století.
Negativní vliv na ekosystém celého údolí od Hoštejna až k Drozdovské pile měla hromadná likvidace munice v květnu 1945. Zásoby leteckých pum, dělostřeleckých granátů a patron byly na konci války ukryty v úzkém údolí Březné před bombardéry. Střelivo zde bylo ukládáno po obou stranách cesty, 8. května 1945 byla munice záměrně odpálena. Vybuchla jen její část, zbytek munice se rozletěl do okolí. Stopy války lze v okolních lesích dodnes. Přes to, co se zde odehrálo, je celé údolí je domovem mnoha živočišných a rostlinných druhů.
Zachování a podpoře populace bledulí přizpůsobíme lesnické hospodaření v celém údolí Březné. Obnovu lesa budeme provádět pouze vhodnými dřevinami, v lokalitě budeme i nadále podporovat přirozenou obnovu dřevin. Nebudeme provádět žádné úpravy okolí vodních toků, výstavby rybníků, protipovodňových opatření apod. Vhodným typem veřejné osvěty budou i nadále Lesy ČR, s.p., usilovat o minimalizaci negativního vlivu návštěvníků na místní populaci bledule jarní.
















společenstva květnatých bučin a hercynských dubohabřin s pestrou druhovou skladbou
- LHC: 1434 Hořice, JPRL 260J
- Katastrální území Syřenov (761851), parcela č. 722/1, 2345
- Lokalita se nachází na území EVL Kozlov - Tábor
Zajištění ochrany přirozených společenstev květnatých bučin a dubohabřin s pestrou druhovou skladbou všech stanovištně původních dřevin, které jsou zároveň potenciálním přirozeným stanovištěm ohrožených a zvláště chráněných druhů, jako je například výr velký (Bubo bubo), čáp černý (Ciconia nigra), lejsek malý (Ficedula parva), mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), holub doupňák (Columba oenas) a některých zástupců netopýrů, z rostlin pak například okrotice dlouholisté (Cephalanthera longifolia) a medovníku meduňkolistého (Melittis melissophyllum). Dalším zajímavým pozorovaným druhem byl např. hnilák smrkový (Monotropa hypopitys).
Hlavním typem vegetace v lokalitě jsou květnaté bučiny na čedičovém podloží vrchu Bradlec, společenstva dubohabřin jsou zde zastoupena spíše okrajově. Lesní porosty jsou zde relativně zachovalé s poměrně velkým množstvím mrtvého dřeva a stromů ve stadiu rozpadu. Převažují zde dřeviny přirozené druhové skladby; jedle a lípa jsou zastoupeny v minimální množství. Možným degradačním jevem je výskyt invazního druhu netýkavky malokvěté (Impatiens parviflora), která se v lokalitě vyskytuje, a v důsledku jejího šíření může docházet k potlačování původních druhů. Dalším degradačním jevem je jednotlivá příměs trnovníku akátu v okrajových částech ostrova.
V rámci území doposud probíhalo běžné lesnické hospodaření, které však mělo spíše extenzivní charakter. Z pohledu předmětu ochrany jsou dobře zachovány zejména porosty v hůře přístupných částech na prudkých kamenitých svazích vrcholu Bradlec, na němž se nachází stejnojmenná zřícenina středověkého hradu. Zřícenina je oblíbeným turistickým cílem a na vrcholu Bradlece se spojuje hned několik turistických tras. Dále se zde vyskytuje množství vyšlapaných chodníků.
Péči zaměříme na zachování a zlepšení stavu přítomných květnatých bučin (dubohabřin). V tomto ohledu bude maximálně podporována přirozená druhová skladba lesních porostů, v rámci péče podpoříme především méně zastoupené dřeviny původní druhové skladby jako jsou jedle a lípy, případně i jilm. Při výchově a obnově přednostně odstraníme geograficky nepůvodní či stanovištně nevhodné dřeviny (trnovník akát). Porosty budeme v maximální míře obnovovat přirozeně, nebo obnovou kombinovanou. Cílem lesnického hospodaření je členitější prostorová výstavba porostů s diferencovanou horizontální a vertikální strukturou a pestřejší druhovou skladbou. Tohoto stavu dosáhneme prostřednictvím delší obnovní doby a vhodnými výchovnými zásahy. Obnova porostů bude realizována primárně přirozenou obnovou, prostřednictvím maloplošných clonných sečí, předsunutých clonných kotlíků, vícefázových clonných sečí, případně bude prováděn jednotlivý nebo skupinový výběr (práce se světlem).
V lesních porostech zajistíme dostatečnou přítomnost mrtvého dřeva v podobě odumřelých, doupných a biotopových stromů. V maximální míře budou využívány a podporovány spontánní a autoregulační procesy s důrazem na přítomnost dřevin přirozené dřevinné skladby. V rámci managementu část plochy o velikosti 0,2 – 0,5 ha ponecháme bez zásahu (biotopová plocha). Kvůli zvýšenému pohybu osob v dané lokalitě je třeba jednotlivé zásahy přizpůsobit i bezpečnostnímu hledisku.














