
acidofilní bučiny
- LHC: 1427 Lanškroun, JPRL 114F17/01
- Katastrální území Čenkovice (619523), parcela č. 308/1
- Lokalita se nenachází na území CHKO ani MZCHÚ zároveň není součástí systému Natura 2000. Území spadá do Přírodního parku Suchý vrch – Buková hora
Cílem v této lokalitě je zajištění ochrany přirozených společenstev acidofilních bučin ve tvaru středního lesa s podporou všech stanovištně původních dřevin. Uvedené společenstvo bučin je zároveň potenciálním přirozeným stanovištěm zvláště chráněných druhů, jako je jako například holub doupňák, skřivan lesní, kulíšek nejmenší a sýc rousný.
Hlavním typem vegetace v lokalitě jsou acidofilní bučiny na podloží tvořeném svory a fylity. Lesní porosty jsou zde relativně zachovalé s menším množstvím mrtvého dřeva a stromů ve stadiu rozpadu. V druhové skladbě jednoznačně převažuje buk lesní, jehož věk se pohybuje kolem 200 let. Z dalších dřevin je významněji zastoupen smrk ztepilý a vtroušeně se zde vyskytuje jedle bělokorá. Bylinné patro je zde druhově poměrně chudé. Buk, jako hlavní dřevina, z hospodářské hlediska nedosahuje velké kvality, navíc je zde zastoupeno poměrně velké množství vícekmenných jedinců, jejichž předpokládaný původ je z pařezové výmladnosti. Díky tomu mají některé části ostrova charakter středního lesa. Ve světlejších částech porostů dochází ke spontánní přirozené obnově buku, ve zmlazení se ojediněle vyskytuje i jedle. Vrchol Bukové hory je oblíbeným turistickým cílem a na vrcholu se spojuje hned několik turistických tras. Zároveň se zde nachází lyžařský areál, který spadá pod Horský resort Buková hora.
V rámci dotčeného území doposud probíhalo běžné lesnické hospodaření, které však mělo spíše extenzivní charakter. Vzhledem k tomu, že předmětné bukové porosty historicky neměly hospodářskou kvalitu, probíhala zde těžba pouze v omezené míře a spíše cíleným výběrem. Díky tomu jsou porosty v lokalitě poměrně dobře zachovány. Díky specifickému způsobu hospodaření v minulosti mají současné porosty často charakter středního lesa.
Péči v této lokalitě přizpůsobíme zachování přítomných acidofilních bučin a charakteru středního lesa, který je z biologického hlediska cennější než běžný vysoký les. V tomto ohledu budeme maximálně podporovat přirozenou druhovou skladbu lesních porostů. Především zde podpoříme méně zastoupené dřeviny původní druhové skladby, a to především jedle a další listnaté dřeviny. Porosty budeme v maximální míře obnovovat přirozeně, uplatňovat budeme jak obnovu generativní, tak i vegetativní obnovu z pařezových výmladků. Této obnovy dosáhneme prací se světlem v rámci cílených těžebních zásahů. Cílem lesnického hospodaření je členitější prostorová výstavba porostů s diferencovanou horizontální a vertikální strukturou a pestřejší druhovou skladbou, kdy horní etáž bude tvořit kostra z jedinců buků vegetativního původu (výstavky). Dalších etáže budou tvořit jedinci vegetativního i generativního původu. Tohoto stavu dosáhneme prostřednictvím delší obnovní doby a vhodnými těžebními zásahy s různou mírou intenzity. Obnovu porostů budeme realizovat prostřednictvím maloplošných clonných sečí, předsunutých clonných kotlíků, vícefázových clonných sečí, ev. budeme provádět jednotlivý nebo skupinový výběr (práce se světlem). V lesních porostech zajistíme dostatečnou přítomnost mrtvého dřeva k zetlení v podobě odumřelých, doupných a biotopových stromů. Vhledem ke zvýšenému pohybu osob v dané lokalitě je třeba jednotlivé managementové zásahy uzpůsobit s ohledem na bezpečnost návštěvníků lesa.
















acidofilní bučiny
- LHC: 1521 Jablonec nad Nisou, JPRL 463D17
- Katastrální území: Bedřichov u Jablonce nad Nisou (631365), parcela č. 677/8
- Lokalita se nachází na území III. zóny CHKO Jizerské hory, zároveň je součástí Ptačí oblasti Jizerské hory
V této lokalitě je prioritou zajištění ochrany přirozených společenstev acidofilních horských bučin, které jsou zároveň přirozeným biotopem celé řady druhů zvlášť chráněných živočichů i evropského významu. Například je to sýc rousný (předmět ochrany Ptačí oblasti Jizerské hory), kulíšek nejmenší, datel černý, ořešník kropenatý, okrajově i tetřívek obecný (zimní stanoviště, zdroj potravy).
Hlavním typem vegetace v lokalitě jsou acidofilní bučiny v nadmořské výšce 890 m n. m. na podloží, které tvoří granity a granodiority. Lesní porosty jsou zde velmi zachovalé s významný množstvím mrtvého dřeva a stromů ve stadiu rozpadu s četným výskytem dutin a mikrobiotopů. V druhové skladbě jednoznačně převažuje buk lesní, věk horní etáže je přes 200 let. Z dalších dřevin je zastoupen vtroušený smrk ztepilý. V spodní etáži rovněž dominuje buk, vtroušeně se zde vyskytuje smrk, jeřáb ptačí a jedle bělokorá. Bylinné patro je zde druhově poměrně chudé. Horní etáž je v současné době již poměrně rozvolněná a porost je na počátku fáze rozpadu. Spodní etáž je tvořena bohatým přirozeným zmlazením buku.
Bílá bučina je ostrovem obnovy přírody v pravém slova smyslu, neboť již z historický leteckých snímků je patrné, že i naši předkové ho pro jeho výlučnost ušetřili a ponechali k prakticky spontánnímu vývoji. To je zřejmé i z toho, že okolí ostrova mělo historicky zcela odlišný charakter z hlediska druhového složení. V rámci dotčeného území doposud byly realizovány jen zcela minimální hospodářské zásahy. Díky tomu je bukový porost, který ani v širším okolí nemá obdobu, velmi dobře zachován.
Hlavním cílem péče je především zachování těchto unikátních bučin a ponechání lokality samovolnému vývoji. V rámci porostu tak bude postupně probíhat malý vývojový cyklus se všemi jeho fázemi. Do porostu není třeba nijak zasahovat ani z hlediska jeho obnovy, neboť porost se bohatě zmlazuje. Mrtvé dřevo ve stojící i ležící podobě budeme v porostu plánujeme ponechávat v plném rozsahu. Jediné potenciální zásahy mohou být realizovány u přiléhající lesní cesty, a to z důvodu zajištění bezpečnosti osob v dané lokalitě. Všechny zásahy by však měly být provedeny maximálně šetrně s ohledem na předmět ochrany ostrova obnovy přírody.











