• LHC 1494 – Holýšov

• JPRL: 426 H

• Katastrální území: Mířkov

• Parcelní číslo: 813/1 – část

Kopec Rozsochy je pravděpodobně sopečného původu a najdeme zde kamenné výchozy a skalní útvary vulkanického charakteru. Typickým jevem je zde mrazové zvětrávání žulových bloků. Většinu území pokrývají borové lesy. V nižších a stinnějších částech rostou také smrky, jedle, buky, duby, modříny a břízy. Lesy zde plní především funkci půdoochrannou. Vegetaci tvoří rostliny jako borůvka, jestřábník zední nebo kapraď samec. Rozsochy jsou také významným místem pro ptactvo. Staré lesy poskytují útočiště datlovitým ptákům (např. strakapoud malý, datel černý), sojkám, sýkorkám a dalším pěvcům. Lze zde zahlédnout i dravce a sovy, jako je káně lesní, jestřáb, orel mořský, nebo kalous ušatý.

Skalnatý vrchol kopce Rozsocha se vyznačuje strmými suťovými, místy až balvanitými svahy všech expozic, přičemž ve střední části dominuje masivní skalní výchoz. Tento reliéf činí oblast geomorfologicky významnou. Lokalita má rovněž archeologický význam jako výšinné sídliště Vrch Rozsocha, kde se nacházejí historické pozůstatky lidského osídlení. Lokalita je součástí regionálního biocentra Sedmihoří, které spadá do územního systému ekologické stability (ÚSES). Lesní ekosystém oblasti plní primárně půdoochrannou funkci, svými kořeny zpevňují písčitou půdu na svazích a zabraňují její erozi, přispívající tak ke stabilitě krajiny. Půdy oblasti jsou převážně skeletovité, s nízkou retenční schopností a chudé na živiny, což ovlivňuje složení vegetačního krytu. Na území se nachází primárně borové lesy s příměsí smrku a buku, ve složení vegetačního krytu dominuje vřes, brusinka a borůvka, které se přizpůsobily zdejším podmínkám.

Reliéf ostrova obnovy přírody spolu s půdními podmínkami vytváří prostředí s nízkým hospodářským potenciálem, ale zároveň poskytuje významný biotop pro specifické ekosystémy. Díky své struktuře a druhovému složení jsou lesy přirozeně adaptované na zdejší podmínky, což umožňuje jejich ponechání v bezzásahovém režimu na vybraných částech území.  Z důvodu zajištění bezpečnosti návštěvníků se realizuje pouze nezbytná nahodilá těžba. Pokácená dřevní hmota je ponechávána k přirozenému zetlení na místě. Tím dochází k podpoře biodiverzity a současně k obohacení písčitých půd o organickou hmotu. Tento přístup podporuje přirozené ekologické procesy, čímž je minimalizován zásah do přirozeného vývoje lokality.

Oblast kopce Rozsocha je součástí Sedmihoří, vzniklo před 315–280 miliony lety v důsledku zásadních geologických procesů. Toto území je tvořeno hlubinnými vyvřelinami (žulou), které vznikly při chladnutí magmatu. Stopy po lidské činnosti jsou zde zachovány ve formě výšinného sídliště „Vrch Rozsocha“, které představuje významnou archeologickou lokalitu dokládající rané formy hospodářského využití krajiny. Přítomnost člověka vedla k postupné změně vegetace. Vzhledem k nehostinným skalnatým podmínkám zde ale nedošlo k intenzivnímu odlesňování. Současný ekosystém je tedy výsledkem dlouhodobé přirozené sukcese, kombinované s omezeným antropogenním vlivem. Rozsocha je součástí rozsáhlého území s vysokou přírodní hodnotou, kde je udržována ekologická stabilita s důrazem na ochranu biodiverzity a přirozeného krajinného vývoje.

Dlouhodobou péči o ostrov obnovy přírody i nadále zaměříme na zachování ochranné funkce lesního ekosystému, zejména na stabilizaci krajinných procesů a prevenci půdní eroze. Porosty na strmých, balvanitých svazích, včetně centrálního skalního výchozu ponecháme bez zásahu. Tím se podpoří přirozená sukcese. V těchto bezzásahových zónách bude lidská činnost omezena na minimum. To přispěje k zachování ekologické rovnováhy a podpoře přirozených procesů, jako je obnova půdního krytu, rozklad organické hmoty a vývoj druhově bohatých společenstev. Z důvodu bezpečnosti návštěvníků budeme provádět pouze nezbytnou nahodilou těžbu v případě vývratů nebo jinak poškozených stromů. Vytěžené dřevo ponecháme na místě k rozkladu. Tento přístup podporuje biodiverzitu, zvyšuje podíl mrtvého dřeva v krajině a zároveň obohacuje chudé písčité půdy o organickou hmotu; bude tak docházet ke zlepšování podmínek pro další vývoj vegetace.

Vzhledem k nízkému hospodářskému potenciálu skalnatých a suťových stanovišť ponecháme většinu území přirozenému vývoji. V místech, kde bude lesnické hospodaření probíhat, Lesy ČR použijí šetrné technologie a postupy s minimálním dopadem na přírodní prostředí. Cílem je skloubit ochranu přírody s udržitelným využíváním krajiny a zachovat její ekologickou hodnotu i pro budoucí generace.

porost plocha k.ú. parcela

121 A 101 0,21 celý Šebetov 1047/1

121 A 5a 0,3 celý Šebetov 1047/1

122 A 0 0,24 část Šebetov 1047/1

122 A 1 0,12 část Šebetov 1047/1

122 A 7 1,32 celý Šebetov 1047/1

122 A 10 0,31 část Šebetov 1047/1

122 B 1 0,06 část Šebetov 1047/1

122 B 7 0,64 celý Šebetov 1047/1

122 B 11 0,42 část Šebetov 1047/1

122 C 1a 1,48 část Šebetov 1047/1

122 C 2a 0,59 část Šebetov 1047/1

122 C 4 0,15 část Šebetov 1047/1

122 C 5b 0,71 celý Šebetov 1047/1

122 C 7 0,42 celý Šebetov 1047/1

123 C 1d 0,16 část Horní Štěpánov 2197/2

123 C 2b 0,11 část Horní Štěpánov 2197/2

123 C 7 0,84 celý Horní Štěpánov 2197/2

123 C 9 1,44 část Horní Štěpánov 2197/2

123 C 11 0,65 část Horní Štěpánov 2197/2

123 D 4 0,95 část Horní Štěpánov 2197/2

123 D 5a 0,82 část Horní Štěpánov 2197/2

123 D 5b 1 celý Šebetov 1047/1

123 D 8 2,39 část Horní Štěpánov 2197/2

celkem 15,33 ha

‍

Jedná se o soustavu dvou rybníků na vodním toku Pohora o velikosti 15 950 m² a 4 890 m² se skupinou tůní pro podporu biotopů rostlin a živočichů vázaných na litorální zónu. Předpoklad je vytvoření příznivých podmínek pro čolka obecného a horského, ropuchy obecně, skokana hnědého, ještěrky živorodé, slepýše křehkého, užovky obojkové a další obratlovce a bezobratlé.

Z důvodu blízké PP Horní Bělá je předpoklad výskytu prstnatce májového a upolínu evropského.

Soustava rybníků vznikla v během let 2022-2025 s podporou dotačního titulu 12939 - Podpora opatření na drobných vodních tocích a malých vodních nádržích - 2. etapa. Celková hodnota projektu je 12 499 995 Kč, retenční kapacita je 54 510 m³ vody. Celé okolí nádrží bude přetvořeno výsadbou vhodných dřevin s podporou přirozeného zmlazení v lokalitu podporující rozmanitost a různorodost.

Potůček Pohora protékal neudržovanou nivou s porosty jasanu, olší a keřovitého patra. Po okrajích nivy se nacházel porost smrku, který byl z důvodu kůrovcové kalamity vytěžen, provedli jsme zde novou výsadbu: jedle 900 tis. ks, buk 2,700 tis. ks, dub 1,100 tis. ks, habr 550 tis. ks, javor klen 3,110 tis. ks a smrk 1,700 tis. ks.

V lokalitě podpoříme původní dřeviny a dosázíme dřeviny plodonosné. Každoročně proběhne úprava ploch hrází sečením s cílem eliminovat náletové dřeviny. Okolí tůněk ponecháme samovolnému vývoji s ohledem na výskyt prvosenky vyšší a starčeku potočního. Ve spodní části území navazujícího na PP Horní Bělá plánujeme provádět pouze bezpečnostní výběr – těžbu přítomných olší a jasanů.