
rašeliništní lesní biotop a na něj navazující rostlinná a živočišná společenstva
• LS J. Hradec, JPRL 240G1a, 240G1b, 240G1c, 240G1d, 240G2a, 240G2b
• Katastrální území Dolní Lhota u Stráže nad Nežárkou, č.p. 722, 718/2
• Na této lokalitě došlo k rekultivaci ploch po těžbě rašeliny, vyskytují se zde dřeviny borovice lesní, bříza bílá a rašeliništní borovice blatka
• Plocha je součástí ptačí oblasti Třeboňsko
Jedná se o rašelinný les s porosty břízy, borovice a případně i olše v lokalitě po průmyslové těžbě rašeliny. Bylinné patro je tvořeno rojovníkem bahenním (Rhododendron tomentosum), vřesy, brusnicí atd.
Na předmětném území rašeliniště bylo provedeno zalesnění borovicí lesní (Pinus sylvestris), borovicí blatkou (Pinus rotundata), olší lepkavou (Alnus glutinosa), zároveň se zde přirozeně zmlazuje bříza bílá (Betula pendula var. carelica). V současné době se zde nachází porostní skupiny především prvního a druhého věkového stupně těchto dřevin. Plocha je protkána sítí odvodňovacích kanálů, které snižují hladinu podzemní vody, což je třeba pro rozvoj stromového patra. V bylinném patře se vyskytují druhy rodu brusnice (Vaccinium). Oblast sousedí s přírodní rezervací Losí blato u Mirochova. Je zde předpoklad rozšíření druhů vyskytujících se v rezervaci: například žluťáska borůvkového (Colias palaeno), který je vázaný na konkrétní druh brusnice – vlochyni bahenní (Vaccinium uliginosum). Dále zde byly zaznamenány výskyty několika zvláště chráněných druhů ptáků, příkladem je lelek lesní (Caprimulgus europaeus), kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum), sýc rousný (Aegolius funereus), skřivan lesní (Lullula arborea) a dudek chocholatý (Upupa epops).
Na této lokalitě historicky probíhala těžba rašeliny. V rámci toho byly lesní pozemky dočasně odňaty z pozemků určených k plnění lesa (PUPFLu) a následně byly po postupném dokončení těžby rašeliny a rekultivaci do PUPFLu opět zařazeny. Lesní správa Jindřichův Hradec na nich provedla zalesnění výše uvedenými dřevinami, část plochy byla ponechána sukcesnímu vývoji. Poslední předání rekultivované plochy po těžbě rašeliny proběhlo někdy kolem roku 2014, od roku 2015 jsou veškeré pozemky opět v péči Lesů ČR.
Na uvedené lokalitě budeme provádět pouze nezbytné lesnické práce, zejména výchovné zásahy mladých porostů. Ty budu mít za následek zlepšení kvality, stability a biodiverzity porostních skupin a celkového stavu biotopu. Zachováme přirozený vodní režim, nebudeme zde používat intenzivní technologie ani biocidy. Naší snahou bude zachování současného rázu území v této podobě pro možnost pozorování vývoje zrekultivovaných rašelinišť po opětovném zalesnění.
Cílem je zachování stávajícího stavu lokality a její částečné ponechání přirozenému vývoji za použití co nejmenších lesnických zásahů.
















rašeliniště
- LHC Český Rudolec JPRL 253C
- Katastrální území Matějovec, parcela 2132/4, 133, 2132/1 (část)
- Lokalita je součástí přírodního parku Česká Kanada
Rašeliniště Torf představuje typický příklad údolního rašeliniště v široké mělké sníženině v pramenné oblasti bezejmenného toku náležejícího do povodí potoka Dračice. Geologické podloží tvoří hrubozrnný granit moldanubického plutonu překrytý rašelinným ložiskem kvarterního stáří. Uloženiny rašeliny zde lze označit jako rašeliniště smíšeného původu, tzn., že se jedná o přechod mezi vrchovištěm – rašeliništěm syceným srážkovou vodou z vyvěrajících pramenů nebo drobných toků. Z klimatického hlediska se jedná o chladnou oblast s relativně vysokými srážkovými úhrny.
V minulých letech došlo k odstranění vegetačního krytu z plochy o velikosti 1 ha, na obtokové strouze se zbudovalo 9 přehrázek. Vybudované hrázky zaručují částečné lokální zvýšení hladiny spodní vody, zpomalení degradace narušených ploch a snížení odtoku vody z rašeliniště. Došlo také k odtěžení odumřelé vrstvy rašeliny k hladině podzemní vody ve střední části rašeliniště, což má vytvořit plochu pro spontánní obnovu rašelinotvorných procesů. Dále byla vybudována vodní nádrž o výměře 0,25 ha v západní části lokality pod vlastním rašeliništěm, díky níž by se měl zadržením maximálního množství srážkových vod zvýšit celkový objem vody zadržovaný v rašeliništi.
Pokud zhodnotíme současný stav z pohledu rostlinných společenstev, tak se nám na lokalitě stále zachovala vegetace přechodových rašelinišť. Nacházíme zde poměrně rozsáhlé, otevřené, trvale zvodnělé porosty rašelinišť s dominantními rašeliníky a s bohatou populací ohrožené rosnatky okrouhlolisté (Drosera rotundifolia) v bylinném patře. Právě masožravá rosnatka okrouhlolistá je typickým příkladem konkurenčně slabého, světlomilného druhu, který je schopen přežívat jen na otevřených, zvodnělých plochách rašelinišť s nízkým zápojem bylinného patra.
Druhy brouků, svědčící o značné biologické hodnotě této lokality, byly nalezeny ve skupinách způsobem svého života přímo vázaných na vodní prostředí, jako jsou potápníci a vodomilové. Například z osmi druhů potápníků rodu Hydroporus, které zde byly zatím zjištěny, patří mezi nejvzácnější druhy Hydroporus obscurus. Jedná se o potápníka velikosti pšeničného zrnka, který žije především na rašeliništích a rašelinných mokřadech v horských oblastech. Rašeliniště Torf je dosud jedinou známou lokalitou tohoto druhu na Dačicku.
Také v dalších skupinách hmyzu byly na této lokalitě nalezeny některé pozoruhodné druhy, zejména mezi vážkami. Vyskytuje se zde například šídlo sítinové (Aeshna juncea), obývající kyselé vody s nízkým pH, nejčastěji na rašeliništích.
V kontextu současné krajiny představuje rašeliniště Torf zajímavou lokalitu dokumentující dávnou i relativně blízkou historii krajiny v centru České Kanady. Ukazuje se zde, jak hospodářské využití a přírodní fenomény prostředí společně ovlivnily charakter území, které je v současnosti přírodovědně i kulturně cenné a zajímavé. Rašeliniště bylo součástí rozsáhlého lesního komplexu a v katastru nemovitostí bylo dokonce specifikováno jako samostatný pozemek, což je patrné např. na pozemkových mapách z roku 1830 a 1874. Pokud byla tímto způsobem lokalita v rámci jednoho majetku vyčleněna, musela se svým charakterem odlišovat od zbytku rozsáhlého lesa. Je pravděpodobné, že na tomto pozemku pro jeho silné zamokření les nikdy nerostl. Bezlesí v místě rašeliniště je patrné např. na císařských otiscích již z roku 1764.
Rašeliniště se zde tvořilo ve vlhkém a chladném klimatu poledových dob a jeho stáří může být až několik tisíc let. V ploché sníženině se postupně vytvořily vrstvy rašelinného humolitu o mocnosti dosahující místy přes 2 metry, v průměru však okolo 100 – 150 cm. Vznik rašeliniště byl podmíněn výskyty, četných pramenů a častými záplavami území.
Management zaměříme na provádění opatření ve prospěch rašeliniště. Veškerá opatření byla, jsou a budou prováděna s cílem obnovit podmínky, které by na lokalitě existovaly, pokud by nebyla odvodněná.
V přiléhajících porostních skupinách, tzn. v celém dílci 253 C budeme provádět pěstební a těžební činnosti pro podporu biodiverzity, stability a diferenciace lesních porostů. Jedná se zejména o vyloučení holosečného hospodaření, maximálního využití přirozené obnovy kombinací maloplošných clonných sečí a výběrů po ploše, výchovy lesních porostů zaměřené na diferenciaci jak prostorovou, věkovou a druhovou (strukturní probírky) atd. Nedílným opatřením bude i ponechávání dostatečného množství hnědé hmoty v porostech pro podporu organismů vázaných na odumřelé dřevo.









