• LHC: 1517 Přeštice

• JPRL: dílec 415 C, 416 C

• katastrální území: Malechov, pozemek p.p.č. 771/1 část a Ježovy, pozemek p.p.č. 354/1

Ostrov Běleč se rozkládá v katastrálním území Malechov, západně od města Švihov. S plochou 21,47 ha zahrnuje část buližníkového vrchu Běleč, který dosahuje nadmořské výšky 712 m. Celá oblast je pokryta mezofilní květnatou bučinou, kde dominuje buk lesní s porostem starším více jak 200 let. Dále se zde vyskytují javor mléč, javor klen, dub zimní a jedle bělokorá, spolu s dalšími taxony dřevin. Bylinné patro tvoří převážně acidofilní druhy rostlin typické pro oligotrofní stanoviště. Mezi nejvýznamnější patří svízel vonný a bažanka vytrvalá, dále lilie zlatohlavá, lipnice hajní, konvalinka vonná, kokořík mnohokvětý, kapraď samec a osladič obecný. Lokalita je bohatá i na hmyz, zejména na různé druhy nosatců a zobonosek.

Významná je přítomnost početné skupiny xylofágních tesaříků a kovaříků. Biotop je také důležitým útočištěm pro ptáky a další živočichy. K nejběžnějším druhům ptáků zde patří strakapoud velký, datel černý, budníček lesní, pěnkava obecná, červenka obecná, brhlík lesní a sýkora koňadra. Ze savců se zde často vyskytují srnec obecný, daněk skvrnitý, muflon, zajíc polní, prase divoké, kuna lesní a myšice křovinná. Lokalita navazuje na PR Bělč a je součástí evropsky významné lokality Švihovské hvozdy.

Lesní porosty jsou ponechávány bez výrazných hospodářských zásahů a postupně směřují k režimu samovolného vývoje. To je patrné z přítomnosti velkého množství stojícího a na zemi ležícího tlejícího a mrtvého dříví. Buk a jasan se v některých částech zmlazují. Dochází zde tak k přirozené regeneraci ekosystému bez vlivu člověka. Změny druhové skladby a šíření jiných dřevin mohou ovlivnit dynamiku lesa. Území je velmi cenné i z hlediska entomologického. Významný je výskyt hmyzu vázaného na listnaté lesy přirozeného charakteru. Uvedený lesní ekosystém je ideálním biotopem pro vývoj dutinových ptáků. Výškově, věkově a druhově rozrůzněné porosty poskytují díky svému stáří dostatek hnízdních možností.

Území ostrova obnovy přírody Běleč bylo součástí zalesněné krajiny, která nebyla výrazně ovlivněna zemědělským hospodařením. Přesto zde docházelo k lokálním těžbám dřeva, především formou výběru po ploše, při němž se jednotlivě nebo ve skupinách vybíraly stromy ke zpracování. Historicky bylo ale území trvale zalesněno. Dřevinná skladba byla podobná současnému stavu, i když podíl javora mléče a javora klenu mohl být nižší. Přítomnost dalších druhů, jako dubu zimního, nebo jedle bělokoré, byla pravděpodobně stabilní, ovšem s odlišnou dynamikou růstu než dnes.

Bylinné patro zahrnovalo acidofilní druhy, podobné těm, které se zde nacházejí dnes. Lilie zlatohlavá, konvalinka vonná či svízel vonný se vyskytovaly pravděpodobně stabilně, ale konkurence mezi rostlinami mohla mít jiné podoby v závislosti na tehdejší hospodářské strategii.

Péči o území ostrova obnovy přírody Běleč zaměříme na zachování ekologické stability, podporu přirozených procesů a ochranu biodiverzity. Cílem je minimalizovat lidské zásahy a umožnit samovolný vývoj lesa. Vzhledem k ekologickému významu květnatých bučin budeme podporovat dřeviny přirozené druhové skladby a omezovat šíření jiných dřevin, např. javora mléče a klenu, které by mohly narušit původní složení lesa. Zvýšený zřetel budeme klást na zachování mikrobiotopů, například dutin starých stromů, odumírajících stromů a tlejícího dřeva.

LHC Klatovy:

• 856F03 – 0,22 ha, věk 29 let, HS 406e, SLT 4A, zakm.: 9, zast.: KL 90, JS 10

• 856F07 – část 6,41 ha, věk 62 let, HS 406e, SLT 4A, zakm.: 9, zast.: JS 60, DBZ 15, BK 15, KL 8, LP 2

• 856F09 – 0,46 ha, věk 84 let, HS 406e, SLT 3A, zakm.: 9, zast.: DBZ 100

• 856F11 – 0,65 ha, věk 105 let, HS 406e, SLT 3J, zakm.: 7, zast.: JS 55, DBZ 20, JV 15, KL 5, LP 5

• 856F12 – 1,19 ha, věk 119 let, HS 406e, SLT 4A, zakm.: 3, zast.: JS 45, BK 35, KL 20

• 856F14 – 0,43 ha, věk 132 let, HS 406e, SLT 4A, zakm.: 8, zast.: DBZ 80, BK 10, JV 5, JS 5

• 856F17 – 1,67 ha, věk 175 let, HS 406e, SLT 4A, zakm.: 7, zast.: BK 65, KL 30, LP 5

• katastrální území Slatina u Chudenic, parcela č. 551/1 – část

Ostrov obnovy přírody U Pytláka leží severovýchodně nad obcemi Slatina a Balkovy na Klatovsku. Hřeben Na hůrce (652 m), který je součástí ostrova, je jedním ze tří souběžných kopců Chudenické vrchoviny.

Předmětem péče jsou zde původní světlé listnaté lesy s převahou buku a dubu zimního. Jde o staré smíšené porosty charakteru kyselé doubravy s dalšími charakteristickými dřevinami jako lípou srdčitou, javorem klenem a jilmem horským na minerálně chudých suťových stanovištích. Na začátku vegetačního období kvete pestré bylinné patro s výskytem sasanky hajní, jaterníku podléšky, dymnivky duté, křivatce žlutého, plicníku lékařského, či orlíčku obecného. V keřovém patru lze nalézt např. lýkovce jedovatého.

Lokalita je zajímavá cca 176 let starými, prostorově a věkově diferencovanými porosty buku a jasanu s příměsí dubu, lípy, klenu a borovice. Jedná se o fragmenty přestárlého rozpadajícího se porostu s nastupující přirozenou obnovou na suťovém, místy skalnatém stanovišti. Z hlediska ochrany přírody se v oblasti vyskytují vzácné druhy rostlin a živočichů, jako bělozářka liliovitá, zimostrázek alpský a vemeník dvoulistý. Z běžných druhů zde roste např. ptačinec velkokvětý, mařinka vonná, jaterník podléška, nebo náprstník velkokvětý. Z živočišné říše zde žijí lesní druhy obratlovců, jako je ještěrka obecná, slepýš křehký, nebo žluva hajní. Význačnými druhy hmyzu jsou otakárek fenyklový, krajník pižmový, mravenec lesní. Geologické podloží, tvořené buližníky a amfibolity, ovlivňuje půdní podmínky stanoviště a má vliv na vyskytující se vegetaci. Půdní profil je tvořený právě těmito usazenými křemitými horninami, které se postupně utvářely již od starohor (2,5 miliardy do 540 milionů let). Během této doby se vyvíjela i zemská kůra a docházelo k významným geologickým procesům.

Součástí ostrova obnovy přírody jsou bezzásahové skupiny biotopových stromů, a to v porostních skupinách 856 G12 a 856 G17 s výrazně sníženým zakmeněním. Po ploše je rozptýleno velké množstvím odumírajících a rozpadajících se buků a jasanů. Staré stromy a mrtvé dřevo poskytují útočiště ptákům, obojživelníkům, malým savcům a mnoha druhům hmyzu, které jsou svými vývojovými cykly na odumírající dřevo vázány.

Současný stav ostrova obnovy přírody odpovídá přirozenému vývoji lesa na chudých, suťových stanovištích s častými skalnatými útvary. Jedná se o původní pozůstatky věkově diferencovaných porostů, které se postupně rozpadají, přičemž zároveň dochází k přirozené obnově buku, jasanu, lípy a javoru klenu. Fyzikální vlastnosti půdy, hydrologie a druh vegetace na předmětných stanovištích jsou ovlivňovány již zmíněným geologickým podložím. Z hlediska ochrany přírody je oblast významná díky výskytu vzácných druhů rostlin a živočichů. Součástí ostrova obnovy přírody jsou bezzásahové plochy, kde je hojně zastoupeno mrtvé, na zemi ležící, ale i stojící dřevo, poskytující útočiště a potravu pro mnoho druhů organismů, jako jsou např. dřevokazné houby, hmyz, ptáci a drobní savci. Lokalita je součástí evropsky významné lokality Švihovské hvozdy a leží v geomorfologickém celku Švihovská vrchovina.

Historický vývoj ekosystému v oblasti ukazuje na dlouhodobou, nepřerušenou kontinuitu lesního porostu. Území bylo tedy v minulosti pravděpodobně vždy zalesněné. Jeho odlehlost a obtížný přístup zabránily rozsáhlému kácení. Částečně byly lesy využívány i k pastvě. To ovlivnilo jejich druhovou skladbu a strukturu. Od 50. let 20. století byly porosty ponechávány převážně bez větších hospodářských zásahů, což vedlo k jejich přirozenému vývoji. Tento přístup umožnil vznik přírodě blízkého lesa s pestrou skladbou dřevin, tzn. buku lesního, lípy srdčité, javoru klenu a jilmu horského. Půdní podmínky pro růst vegetace ovlivňuje geologické podloží, které se vyvíjelo mnoho milionů let. Bezzásahovost části území umožnilo přirozený vývoj lesa bez většího lidského vlivu s vyváženou ekologickou stabilitou.

Péči o ostrov zaměříme především na podporu přirozeného vývoje dřevinné a bylinné vegetace a biodiverzity. Ve starších porostních skupinách je cílem ponechat les přirozenému vývoji bez jakýchkoliv zásahů a zajistit tak jeho ekologickou stabilitu. V mladších kmenovinách plánujeme pouze zdravotní výběr, tedy selektivní odstraňování oslabených a nemocných stromů. Důraz budeme klást na podporu dubu zimního a buku lesního, které jsou pro danou lokalitu klíčové. Naopak jasan, který zde plošně odumírá, budeme postupně eliminovat, abychom zabránili jeho negativnímu vlivu na obnovu lesa, především z důvodu tzv. jasanového chřadnutí. Jasan je ale také rychle rostoucí dřevina, která může potlačovat přirozenou regeneraci jiných druhů stromů tím, že jim konkuruje, ubírá světlo, živiny a vodu. Dalším důležitým opatřením bude odstraňování nebezpečných a odumírajících stromů podél lesních cest a svážnic k zajištění bezpečnosti návštěvníků i ochraně okolního ekosystému.