Načítám mapu...
bučina na prudkém skalnatém svahu nedaleko zříceniny hradu Tepenec a stejnojmenného lomu
bučina na prudkém skalnatém svahu nedaleko zříceniny hradu Tepenec a stejnojmenného lomu
mlok skvrnitý
mlok skvrnitý
mlok skvrnitý
poloha lokality
poloha lokality
porostní lesnická mapa LHC Šternberk, Revír Bělkovice, se zákresem hranic ostrova
porostní lesnická mapa LHC Šternberk, Revír Bělkovice, se zákresem hranic ostrova
Svahy u Tepence
Jívová

Svahy u Tepence

suťové lesy na drobách, štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin

Specifikace
Výměra:
8,13 ha
Evidenční číslo:
067
Organizační jednotka LČR:
Lesní správa Šternberk
Rok zařazení:
2025
Údaje o lokalizaci ostrova

- LHC Šternberk, JPRL 810 A

- katastrální území Jívová, parcela číslo 2021/4

- Revír Bělkovice

- Les zvláštního určení se zvýšenou funkcí půdoochrannou

Popis předmětu péče

Jedná se o věkově, výškově a tloušťkově diferencované bukové porosty s příměsí klenu, lípy, dubu, habru a jedle na prudkém, skalnatém západním svahu.

Popis současného stavu

Druhově pestré lesní prosty přírodě blízkého typu jsou biotopem mnoha vzácných a chráněných druhů organismů. Z ptáků je to například výr velký, lejsek bělokrký nebo strakapoud malý. Západní část území lemuje Trusovický potok s častým výskytem mloka skvrnitého.

Na této lokalitě je lesnická činnost prováděna omezeně, s ohledem na bezpečnost provozu na státní silnici, která prochází sevřeným údolím a je po ní vedena cyklostezka KČT ČR.

Historický vývoj ekosystému

Vzhledem k dávnému osídlení lokality člověkem je ekosystém dlouhodobě ovlivňován potřebami obyvatelstva. Od 14 století je prokázána existence obranného hradu Twingenberg, následně pojmenován Karlsburg, a později Tepenec. S obranou a fungováním hradu souvisela rozsáhlá těžba dříví ve 14 století. Později byly zdejší lesy ovlivněny lámáním břidlice a dodnes je zde lom na drobu pro stavební účely. Špatná dostupnost strmého svahu zabránila většímu rozsahu mýtních těžeb, které probíhaly v okolí Šternberka v souvislosti se zemědělským hospodařením a rozvojem průmyslu během devatenáctého a dvacátého století.

Jak budeme o lokalitu nadále pečovat?

Lesnické hospodaření je a bude i nadále zaměřeno na podporu přirozené obnovy melioračních a zpevňujících dřevin s ohledem na zachování stability a věkové rozrůzněnosti porostu.

Partneři
Galerie
Text Link
staré porosty na skalnatých stanovištích se zbytky vycházkových chodníků
staré porosty na skalnatých stanovištích se zbytky vycházkových chodníků
poloha lokality
staré porosty na skalnatých stanovištích se zbytky vycházkových chodníků
poloha lokality
poloha lokality
provozní lesnická mapa se zákresem hranic ostrova
provozní lesnická mapa se zákresem hranic ostrova
zákres biotopových ploch, ponechaných samovolnému vývoji v provozní lesnické mapě
zákres biotopových ploch, ponechaných samovolnému vývoji v provozní lesnické mapě
Travná
Travná u Javorníka

Travná

acidofilní a květnaté bučiny, štěrbinové vegetace silikátových skal a drolin

Specifikace
Výměra:
24 ha
Evidenční číslo:
004
Organizační jednotka LČR:
Lesní správa Jeseník
Rok zařazení:
2025
Údaje o lokalizaci ostrova

-       LHC Jeseník, JPRL 618 B, 618 C 11, 623 A

-       Katastrální území Travná u Javorníka parcela701/1, Javorník-město parcela 949

Popis předmětu péče

Jedná se z větší části o staré porosty s převahou buku (BK), dále pak jasanu (JS), vtroušeně i dub zimní (DBZ). Pouze v porostu PSK 618 C 11 převažuje smrk (SM). Na ploše převládají exponovaná stanoviště – skalní výchozy a prudké svahy, které jsou ukončeny ne příliš širokým úžlabím potoků.

Popis současného stavu

Na převážné části plochy se nachází porosty s přírodě blízkou druhovou skladbou. V současné době jsou porosty, kde převažuje zastoupení buku, z větší části u konce fáze fyzické zralosti. V porostech se nachází i stromy větších dimenzí včetně jedinců dožívajících či uschlých v různém stupni rozkladu. Jasanové porosty, které kopírují vodní toky, vykazují známky chřadnutí. Představují tak možné riziko pro provoz přilehlé státní komunikace a elektrovodu.

Historický vývoj ekosystému

Tyto lesy historicky patřily měšťanům z Javorníku. V porostech jsou ještě z části patrné vycházkové chodníky. Hospodaření pravděpodobně probíhalo formou velkoplošných holých sečí. V současné době jsou v navržené ploše lesy z převážné části zařazeny do lesů ochranných.

Jak budeme o lokalitu nadále pečovat?

Vybrané části porostů o celkové ploše cca 6 ha s přírodě blízkou skladbou ponecháme bez zásahu k přirozenému vývoji. V částech navazujících na intravilán a kolem státní komunikace bude probíhat standardní hospodaření, avšak kde to bude možné, ponecháme část hmoty po těžební činnosti k zetlení. V porostní skupině 618 C11, kde převažuje zastoupení smrku, provedeme obnovní těžbu s holinou za účelem vnosu jedle. V západní části dílce 618 B proběhla nedávno mimořádná těžba z důvodu zajištění bezpečnosti osob a majetku. Na tento obnovní prvek do budoucna naváže obdobný (o ploše cca 1 ha), opět z bezpečnostních důvodů. Zde může být prostor pro vnos dubu zimního, případně pro jeho přirozenou obnovu, neboť světelné podmínky jsou tu pro něj, na rozdíl od zbytku území (kde v přirozené obnově dominuje buk), příznivější. Pro udržení zastoupení dubu zimního ve zbývajících částech porostů bude nutné silně uvolnit stávající jedince a případně v jejich okolí provádět obnovu formou holých sečí o velikosti cca 0,30 ha. Takový obnovní postup bude zároveň vytvářet podmínky pro na světlo náročnější druhy rostlin a živočichů.

Partneři
Galerie
Text Link