• LHC: 1469 Plasy

• JPRL: dílec 415 A

• katastrální území: Kalec, pozemek p.p.č. 197

Geomorfologicky zajímavá lokalita s břidlicovým podložím se nachází jižně od města Rabštejn nad Střelou, okres Plzeň sever. Kaňon řeky Střely je charakteristický strmými skalními stěnami, kde se vyskytují různé druhy rostlinné vegetace, jako např. kostřava sivá, rozchodník bílý, nebo třeba tolita lékařská.  

V oblasti kaňonu je poměrně vysoké zastoupení jedle bělokoré (až 45 %), dále pak buku, dubu klenu a borovice. Staré stromy a velké množství mrtvého nebo tlejícího dřeva jsou biotopem pro saproxylický hmyz, například tesaříky a kovaříky. Rozmanité prostředí využívají i mnozí dutinoví ptáci (datli, strakapoudi), vodní ptáci (ledňáček, volavky, kachny) a dravci (káně, sokol, jestřáb). Bohatá vegetace a přítomnost řeky zajišťují dostatek potravy pro různé druhy ptáků, hmyzu, ryb a drobných savců.

Severozápadní část území ostrova je ochranným pásmem přírodní rezervace Střela. Jedná se o les ochranný.

Lesní porosty na hřebenu lesního masivu se prudce svažují, vytvářejí skalnatý kaňon řeky Střely a poskytují biotopy pro mnoho druhů rostlin, živočichů, hmyzu, obojživelníků, plazů a ptactva. Významnými rostlinnými společenstvy je skalní vegetace, např. kostřava sivá, rozchodník bílý, nebo tolita lékařská. Na svazích roste hlavně jedle bělokorá, borovice lesní a smrk ztepilý, také bylinný a keřový podrost, jako bažanka vytrvalá, zimolez obecný, nebo třeba kručinka barvířská. Z živočichů lze vidět např. stepníka rudého, zmiji obecnou, mloka skvrnitého, u vody Střely vydru říční, raka kamenáče, na březích pak i vzácného ledňáčka říčního. Oblast je přístupná návštěvníkům prostřednictvím naučné stezky.

Území bylo vyprofilováno geologickými procesy, které vedly k vytvoření strmých svahů, skalních výchozů a rozmanité vegetace. Původní lesy byly ovlivněny jak přirozenými vývojovými faktory, tak lidskou činností. Historicky zde dominovaly smíšené lesy s jedlí bělokorou, bukem, dubem zimním, klenem a borovicí. Vliv člověka na tuto oblast je poznamenán historickou těžbou břidlice a lesním hospodařením, především výsadbou monokulturních dřevin, což jsou lesní porosty složené převážně z jednoho druhu dřeviny, např. smrku. Přesto se zde podařilo zachovat významné fragmenty přirozeného ekosystému.

Hospodaření zaměříme na ochranu biodiverzity a udržení dochovaných přirozených teplomilných porostů. Prováděné zásahy budou podporovat diverzifikaci vertikálního zápoje dřevin, což napomůže udržení stability lesa a podpoří přirozenou obnovu dřevin i biologickou rozmanitost. Strukturu lesa budeme obohacovat i prostřednictvím ponechaných starých stromů do jejich biologického rozpadu.  Přirozenou obnovu podpoříme především v horních přístupnějších partiích. Výchovné zásahy zaměříme na zvýšení podílu melioračních a zpevňujících dřevin ve prospěch původní stromové vegetace. Preferovat chceme výběrný a podrostní způsob obnovy porostů.

• LHC 1487, JPRL 738A

• Katastrální území Božetín, parcela p.č. 1083/1

Prostorově a věkově diferencované porosty se zastoupením buku, borovice a smrku se zvýšeným počtem biotopových stromů. Na části území se nachází porosty různého věku a druhu s prvky výběrného lesa. Na jednom místě tak rostou stromy různých věkových kategorií, tlouštěk a výšek, což zajišťuje jeho trvalou obnovu a stabilitu. Struktura zdejší dřevinné skladby je výsledkem rozdílné růstové dynamiky jednotlivých druhů dřevin, jejich nestejného stáří a rozdílného původu. Výškově i věkově diverzifikované porosty umožňují efektivnější využívání světla, vody a živin, což podporuje biodiverzitu a stabilitu celého ekosystému.

Z morfologického hlediska se jedná o polohřbet, resp. klín s nadmořskou výškou cca 660 m s prudkým klesáním do údolních pramenišť s nadmořskou výškou 550 m na obě strany hřbetu. Staré stromy a mrtvé dřevo poskytují útočiště ptákům, obojživelníkům, malým savcům a mnoha druhům hmyzu, které jsou svými vývojovými cykly vázány na odumírající nebo mrtvé dřevo. Lokalita je součástí ochranného pásma pramenišť minerálních vod Františkovy Lázně.

‍

Na části vymezeného území se nachází prvky víceetážového porostu vzniklého v důsledku historického rozvolnění původního lesa a absence dalšího těžebního postupu. V přestárlé části „ostrova“ je hojně zastoupeno mrtvé (především stojící) dříví, které poskytuje útočiště a potravu pro mnoho druhů organismů – například dřevokazné houby, hmyz, ptáky a drobné savce. V okolí pramenišť je zaznamenán výskyt chráněného mloka skvrnitého. Jeho přítomnost svědčí o dobré kvalitě vody a celkově zdravém ekosystému.

‍

Historický vývoj přestárlých porostů buku, borovice a smrku odráží probíhající přírodní procesy a vliv lidského hospodaření v této oblasti Krušných hor. Přibližně na 60 % plochy rostou borovice a buky. V příměsi je významně zastoupen smrk a dále pak modřín, bříza a okolo pramenišť olše.

Před 23 lety došlo k obnově přestárlého porostu na ploše 4,65 ha, ta byla obnovena v poměru borovice 2,32 ha, smrk 1,86 ha a buk 0,47 ha. Obnovená část je významně poškozena zvěří (loupání a ohryz).

Na stanovišti zachováme přirozené prostředí pro stromy, keře a půdní kryt, kde živočichové, rostliny nebo mikroorganismy najdou vše potřebné pro svůj vývoj a život: potravu, vodu, úkryt a prostor k reprodukci. Přestárlý porost ponecháme samovolnému vývoji. Mladší porosty budou rozděleny na tři části, kde uplatníme rozdílný způsob výchovy. Na první části využijeme současné zásady hospodaření s redukcí poškozených stromů se sníženou stabilitou; u kvalitních jedinců provedeme ochranu kmene proti poškození zvěří. Druhá část plochy bude ponechána samovolnému vývoji s podporou biodiverzity. Na poslední části provedeme velmi silný zásah tak, aby došlo k prosvětlení celého porostu. Předpokladem je razantnější přirozená obnova dalších dřevin.

Pomocí kombinované péče docílíme vytvoření diferencovaného a stabilního porostu s vysokou biodiverzitou na celé ploše zvolené lokality.