• LHC 1477 Frýdek-Místek

• k.ú. Krásná p. Lysou Horou 673391 – části p. č. 1475/1 a 1475/111
k.ú. Morávka 698391 – části p. č. 2834/12, 2834/35 a 3287/5

• PUPFL – Krásná p. Lysou Horou
dílec 412 C, D
dílec 416 A
dílec 416 B–E
dílec 420 A

• PUPFL – Morávka

dílec 236 A – Přírodní rezervace Travný potok
dílec 236 B, C  
dílec 237 A–E
dílec 241 F
dílec 416 A
dílec 474 B – D

Rozsáhlá oblast masivu hory Travný slouží od roku 2018 k vypouštění odchovaných tetřevů z odchovny Krásná – Řepčonka pod správou LS Frýdek Místek. Jedná se o jeden z historicky přirozených biotopů, kde se tetřev vyskytoval.

Lokalita na vrcholu hory Velký Travný (s nadmořskou výškou 1203,7 m n. m.) s lesními porosty smrku, buku a jedle je velmi různověká, s výměrou 377 hektarů pozemků určených k plnění funkcí lesa. Výskyt jeřábka lesního a v posledních dvou letech i pravidelný výskyt tetřeva hlušce nám dává velkou naději, že lokalita samotná je vhodně vybrána pro daný předmět péče – postupná přeměna lesního hospodaření ve prospěch tetřeva a jeřábka.

Smíšené lesní porosty jsou s převahou smrku, s přimíšeným bukem a vtroušenou jedlí. Porosty většinou starší 100 let tvoří směsi smrku a buku v různém poměru zastoupení. Jedle je zastoupená jen v některých porostech, a to jako vtroušená do 5 %. Mladší věkové stupně jsou tvořeny smrkem s občasně jen vtroušeným bukem. Většina porostů má až na malé výjimky plný zápoj. Část tohoto Ostrova přírody je pod různým statusem ochrany přírody. Chceme, aby zvolený model hospodaření na zbývající ploše vhodně doplňoval chráněná území.

Historicky se území ostrova obnovy přírody a jeho širšího okolí vyvíjelo pod vlivem Valašské kolonizace Beskyd. Podle historických podkladů zde začala kolonizace počátkem 16. století. Valaši přicházeli zejména ze slovenské strany a po vyklučení lesů na horách a vytvoření enkláv zakládali salaše k pastvě ovcí. Po dokončení kolonizace a splynutím Valachů s místním obyvatelstvem zůstávaly horské enklávy opuštěny. Ty byly v padesátých a šedesátých letech minulého století zalesňovány. Z toho vznikly mladší porosty 3.-7. věkového stupně, kde převládá smrk. Na prudších svazích, roklích apod. je většinově zastoupen buk.

Péči o lesní porosty budeme provádět zásahy využívajícími výběrné principy, především skupinovitého charakteru. Bude se jednat o rozvolnění zápoje a vytváření světlin pro růst hlavně borůvky a jiných vhodných keřů a stromů (jeřáb ptačí, vrba jíva, bez černý i červený atd.).

Ostrov přírody by se měl stát oblastí, kde se hustší neprostupné části s popadanými stromy budou střídat se světlinami i lesy v přechodových fázích výběrného lesa. Postupně by mělo být vytvořeno přírodní prostředí, kde budou zájmy ochrany přírody v maximální míře zaimplementovány do hospodářských funkcí lesa.

- LHC Luhačovice, JPRL 306 D08, 306 C08.

- Katastrální území Slavkov u Uh. Brodu, pozemek p.č. 3370, 3544, 3371.

- Lokalita je součástí CHKO Bílé Karpaty

Střevíčník pantoflíček (Cypripedium calce¬olus L.) je terestrická orchidej eurasijského rozšíření vysoká 20-45 cm, s lody¬hou přímou, listy vejčitými až podlouhle kopinatými, většinou   jednotlivým květem (vzácněji po 2-3), okvětí je tvořeno čtyřmi hnědočervenými lístky a bačkůrkovitým žlutým pyskem. Kvete od května do června. Obývá zejména světlé lesy a jejich lemy (dubohabřiny, teplomilné doubravy, květnaté a okroticové bučiny), křovinaté stráně a také nelesní biotopy (vlhčí varianty širokolistých trávníků aj.), zvláště na zásaditých substrátech. V České republice roste roztroušeně až vzácně od nížin do podhůří. Počet lokalit se blíží stovce. Je vedena jako silně ohrožený druh v černém a červeném seznamu cévnatých rostlin ČR a ve stejné kategorii je chráněna podle vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb. Její ochranu rovněž zajišťují mezinárodní úmluvy CITES a Bernská konvence.

Z původně zapojeného lesního porostu se zastoupením smrku ve věku 80 let byla těžbou vytvořena mozaika otevřených biotopů, které jsou vhodné pro tuto vstavačovitou rostlinu.

Do počátku 20. století byla lokalita součástí komplexu květnatých bělokarpatských luk s roztroušenými duby a výskytem všivce statného (Pedicularis exaltata), střevíčníku pantoflíčku a dalších vzácných bylin. Zájmová plocha představující přibližně severozápadní čtvrtinu původního lučního komplexu v katastrálním území Slavkov byla následně zalesněna smrkem, zbylé louky v sousedství byly posléze vyhlášeny jako národní přírodní rezervace Porážky. I v zalesněných partiích se dochovala řada původních světlomilných rostlinných druhů, včetně druhů vzácných, z nichž nejvýznamnější je střevíčník pantoflíček.

Po prosvětlení smrkového porostu v posledních letech se do přízemní vrstvy místy dostává více světla, což podporuje růst a kvetení světlomilných lučních druhů, které zde dosud kvetly málo či přežívaly ve vegetativním stavu nebo v půdní bance semen. Bohatší kvetení následkem prosvětlení je viditelné také u samotného střevíčníku – v roce 2019 bylo v podrostu lesa nalezeno 8 kvetoucích lodyh, zatímco v roce 2024 jich bylo už 27.

Management zaměříme na provádění opatření ve prospěch střevíčníku pantoflíčku a dalších vzácných druhů rostlin, např. zvonku hadincovitého (Campanula cervicaria) nebo kosatce trávovitého (Iris graminea). Postupně budeme v místech výskytu vzácných druhů provádět těžbu jednotlivým nebo skupinovitým výběrem.

Do budoucna budeme realizovat přeměnu druhové skladby současného smrkového porostu formou podsadeb stanovištně vhodnými dřevinami. Výsledkem bude vznik věkově i druhově pestrého porostu s podporou výskytu vzácných druhů rostlin.

V případě potřeby budeme provádět výsek keřového patra. Tak, aby byly zachovány vhodné světlostní podmínky pro tyto druhy rostlin.