
bohatě strukturovaný smíšený les v horizontálním i vertikálním zápoji a vysokou biodiverzitou
- LHC Vítkov, JPRL 535 A
- katastrální území Nové Těchanovice (706817), parcela číslo 536/1, 536/11, 538/2 a 587/2.
- Nízký Jeseník, Přírodní park Moravice. Lesní porosty kolem meandrujícího toku řeky Moravice.
- Ostrovem vede značená turistická trasa – E3 Svatojakubská cesta – Moravskoslezská
Les má znaky výběrného lesa. Jedná se o svahovitý terén s vystupujícím břidlicovým podložím, v částech najdeme mladé lesní porosty s bohatou dřevinou skladbou. Lokalita je součástí modelového objektu pro převod na přírodě bližší lesnictví, kdy je obnova prováděna formou malých obnovních prvků s maximálním využitím přirozené obnovy.
V lokalitě jsou převážně zastoupeny tyto dřeviny: jedle bělokorá, modřín opadavý, javor klen, jasan ztepilý, dub letní, třešeň ptačí a bříza bradavičnatá. Najdeme zde bohaté keřové patro. Oblast svou skladbou vytváří hodnotný prvek biodiverzity.
Původně se zde vyskytovaly jedlové porosty s přirozenou obnovou doplněné v příměsi jeřábem ptačím, břízou bradavičnatou a javorem klenem. V 19. století byly porosty částečně ovlivněny přestavbou z důvodu potřeby smrkového dříví v blízké papírně. Vzhledem k prudkému svahu, se však zachovaly fragmenty původního jedlového lesa pro těžbu v nedostupných částech. Východní část lokality byla na přelomu 20. a 21. století postižena chřadnutím smrkových porostů. Dnes je tato část obnovena převážně umělou obnovou ve směsi dřevin, které dominuje buk lesní.
Péči o lesní porosty zaměříme na zachování lesního komplexu přírodě blízké druhové skladby, specifické pro porostní typ smíšený s bohatší strukturou a texturou. Takové hospodaření je zaměřeno na jemnější, výrazně maloplošné a výběrné formy hospodaření, pokud možno s dlouhou obnovní dobou, dále pak již nepřetržitou. Preferovat chceme hospodářsky cenné nebo vzácné dřeviny v úrovni, včetně preference kvalitních pionýrských druhů (bříza). Důraz je kladen na zásadní šetření podúrovně. Vznik menších porostních mezer po zásahu bude východiskem pro podporu stabilizace a biodiverzity a zvýšeného podílu přirozené obnovy. Postupně bude docházet k rozšiřování porostních mezer a skupin obnovy. V prostorách mezi skupinami budeme zároveň aplikovat výběrné principy – zdravotní, zušlechťovací a zralostní výběr, čímž je možno dosáhnout věkově a prostorově diferencovaného lesa v převážně skupinovitém uspořádání vývojových fází.
S ohledem na adaptační strategii LČR s.p. budou součástí ostrova obnovy přírody biotopové stromy dle výběrových kritérií. V porostech budeme průběžně ponechávat dříví k samovolnému rozpadu, mimo turistickou trasu, kde je nutno prioritně zohlednit bezpečnost osob.
















smíšený les převážně přirozené druhové skladby s vysokým zastoupením jedle bělokoré na geomorfologicky členitém území se zvýšeným množstvím starých a odumírajících stromů a tlející dřevní hmoty s vysokou biodiverzitou
• LHC: 1469 Plasy
• JPRL: dílec 415 A
• katastrální území: Kalec, pozemek p.p.č. 197
Geomorfologicky zajímavá lokalita s břidlicovým podložím se nachází jižně od města Rabštejn nad Střelou, okres Plzeň sever. Kaňon řeky Střely je charakteristický strmými skalními stěnami, kde se vyskytují různé druhy rostlinné vegetace, jako např. kostřava sivá, rozchodník bílý, nebo třeba tolita lékařská.
V oblasti kaňonu je poměrně vysoké zastoupení jedle bělokoré (až 45 %), dále pak buku, dubu klenu a borovice. Staré stromy a velké množství mrtvého nebo tlejícího dřeva jsou biotopem pro saproxylický hmyz, například tesaříky a kovaříky. Rozmanité prostředí využívají i mnozí dutinoví ptáci (datli, strakapoudi), vodní ptáci (ledňáček, volavky, kachny) a dravci (káně, sokol, jestřáb). Bohatá vegetace a přítomnost řeky zajišťují dostatek potravy pro různé druhy ptáků, hmyzu, ryb a drobných savců.
Severozápadní část území ostrova je ochranným pásmem přírodní rezervace Střela. Jedná se o les ochranný.
Lesní porosty na hřebenu lesního masivu se prudce svažují, vytvářejí skalnatý kaňon řeky Střely a poskytují biotopy pro mnoho druhů rostlin, živočichů, hmyzu, obojživelníků, plazů a ptactva. Významnými rostlinnými společenstvy je skalní vegetace, např. kostřava sivá, rozchodník bílý, nebo tolita lékařská. Na svazích roste hlavně jedle bělokorá, borovice lesní a smrk ztepilý, také bylinný a keřový podrost, jako bažanka vytrvalá, zimolez obecný, nebo třeba kručinka barvířská. Z živočichů lze vidět např. stepníka rudého, zmiji obecnou, mloka skvrnitého, u vody Střely vydru říční, raka kamenáče, na březích pak i vzácného ledňáčka říčního. Oblast je přístupná návštěvníkům prostřednictvím naučné stezky.
Území bylo vyprofilováno geologickými procesy, které vedly k vytvoření strmých svahů, skalních výchozů a rozmanité vegetace. Původní lesy byly ovlivněny jak přirozenými vývojovými faktory, tak lidskou činností. Historicky zde dominovaly smíšené lesy s jedlí bělokorou, bukem, dubem zimním, klenem a borovicí. Vliv člověka na tuto oblast je poznamenán historickou těžbou břidlice a lesním hospodařením, především výsadbou monokulturních dřevin, což jsou lesní porosty složené převážně z jednoho druhu dřeviny, např. smrku. Přesto se zde podařilo zachovat významné fragmenty přirozeného ekosystému.
Hospodaření zaměříme na ochranu biodiverzity a udržení dochovaných přirozených teplomilných porostů. Prováděné zásahy budou podporovat diverzifikaci vertikálního zápoje dřevin, což napomůže udržení stability lesa a podpoří přirozenou obnovu dřevin i biologickou rozmanitost. Strukturu lesa budeme obohacovat i prostřednictvím ponechaných starých stromů do jejich biologického rozpadu. Přirozenou obnovu podpoříme především v horních přístupnějších partiích. Výchovné zásahy zaměříme na zvýšení podílu melioračních a zpevňujících dřevin ve prospěch původní stromové vegetace. Preferovat chceme výběrný a podrostní způsob obnovy porostů.












