- LHC Velká, oddělení a dílec: 524G, 524H, 525B, 526A, 527A, 529A, 529B

- Katastrální území Strání, pozemek č. 6291/1, 6291/4, 6291/3, 6292, 6275/25, 6275/22, 6294/1, 6275/26, 6294/4

- Součást CHKO Bílé Karpaty, I. a II. zóna odstupňované ochrany

- Údolím prochází pstruhový rybářský revír Velička Strážnická č.2 s výskytem ohrožené Vranky obecné

- Na Černém potoce je plánovaná výstavba vodní nádrže „U Staré školky“ v rámci programu Vracíme vodu lesu

Mázdřinec rakouský (Pleurospermum austriacum (L.) Hoffm.) je víceletá statná bylina, která plodí pouze jednou za život. Kvete bíle v červnu až srpnu. Roste na rozmanitých stanovištích v travinatých a křovinatých porostech, v lesních údolích a roklích, v nivách potoků, karech a na horských loukách. Upřednostňuje čerstvě vlhké půdy bohaté živinami a dostatek světla, v teplejších oblastech osidluje severní expozice a inverzní stanoviště. Často roste na vápencích, někdy na opukách a bazaltech.

Jedná se o evropský druh s těžištěm rozšíření v Alpách a Karpatech, na jihovýchodě zasahuje až na balkánská pohoří v Černé hoře a Bulharsku. Severní část oblasti výskytu je tvořena menšími izolovanými lokalitami přes ČR, Polsko až po jižní Švédsko. V ČR se vyskytuje vzácně a nesouvisle. Častěji se s ním setkáme v Krkonoších a Podkrkonoší, v Hrubém Jeseníku, Bílých Karpatech a Českém středohoří. Ojediněle v Hostýnských vrších a ve Džbánu.

Současný stav lesních porostů je pro výskyt mázdřince rakouského vhodný, lokality s jeho výskytem poskytují příznivé mikroklima pro růst, nicméně je nutné částečné rozvolnění smrkových kotlíků (případně pomístní probírky hustších porostů buku a javoru) pro zdárné vykvetení a vysemenění tohoto ohroženého druhu. Předmětem péče v budoucích letech bude těžba smrků v zimním období pro dosažení ideálního světlostního režimu v místech výskytu mázdřince, a tím vytvoření optimálních podmínek k jeho růstu a kvetení.

Území patří do Vnějších Západních Karpat, celku Bílé Karpaty, podcelku Javořinská hornatina. Nachází se v I. zóně (okrajově i ve II. zóně) odstupňované ochrany CHKO Bílé Karpaty v nadmořské výšce 470-520 m n. m. Podloží tvoří zvrásněné sedimenty bělokarpatské jednotky magurského flyše, svodnického a javorinského souvrství, s drobně až středně rytmickými vrstvami s převahou pískovců. Důležitým faktorem je (pre)historická i recentní tvorba vápnitého pěnovce, na jehož přítomnosti v půdě je zde mázdřinec rakouský do značné míry závislý. Osou území je Černý potok, který vtéká do říčky Veličky, patřící do povodí Moravy. Převažujícím typem lesní vegetace jsou květnaté bučiny, na prudších úklonech a bázích svahů s tendencemi k suťovým porostům. Četná jsou vápnitá lesní prameniště s mírným až silným srážením uhličitanu vápenatého v podobě pěnovce. Ve stromovém patře převládá buk spolu s jasanem a klenem v přirozeném zmlazení. Vykytuje se zde celá řada bezobratlých typických pro horské karpatské lesy, např. plž modranka karpatská.

Lesy v údolí Černého potoka nad Vápenkami patří dlouhodobě k hospodářským lesům, v nichž naprosto převažují dřeviny přirozené druhové skladby (zejména buk, klen a jasan) a jen pomístně se vyskytují jehličnaté kultury (zejména smrku) nebo příměsi jehličnanů v listnatých porostech. Jedním z míst s větší koncentrací smrku je část zájmové lokality v okolí plánované nádrže U Staré školky.

Z hlediska péče je klíčová těžba smrků v zimním období. Díky ní docílíme ideálního světlostního režimu v místech výskytu mázdřince a vytvoříme optimální podmínky k jeho růstu a kvetení. Ochranné pásmo pro výchovné zásahy vedoucí ke zlepšení podmínek růstu mázdřince je 30 metrů na pravé i levé straně Černého potoka ve vymezené lokalitě. Pozvolné rozvolnění skupin rostoucích smrčin a nárostů směsi buků a javorů v údolí kolem Černého potoka povede ke zlepšení podmínek pro růst mázdřince a dalších druhů bylin. Vodní nádrž Stará školka bude výrazným přínosem pro vodní a mokřadní faunu a flóru v této lokalitě.

- LHC Vítkov, JPRL 535 A

- katastrální území Nové Těchanovice (706817), parcela číslo 536/1, 536/11, 538/2 a 587/2.

- Nízký Jeseník, Přírodní park Moravice. Lesní porosty kolem meandrujícího toku řeky Moravice.

- Ostrovem vede značená turistická trasa – E3 Svatojakubská cesta – Moravskoslezská

Les má znaky výběrného lesa. Jedná se o svahovitý terén s vystupujícím břidlicovým podložím, v částech najdeme mladé lesní porosty s bohatou dřevinou skladbou. Lokalita je součástí modelového objektu pro převod na přírodě bližší lesnictví, kdy je obnova prováděna formou malých obnovních prvků s maximálním využitím přirozené obnovy.

V lokalitě jsou převážně zastoupeny tyto dřeviny: jedle bělokorá, modřín opadavý, javor klen, jasan ztepilý, dub letní, třešeň ptačí a bříza bradavičnatá. Najdeme zde bohaté keřové patro. Oblast svou skladbou vytváří hodnotný prvek biodiverzity.

Původně se zde vyskytovaly jedlové porosty s přirozenou obnovou doplněné v příměsi jeřábem ptačím, břízou bradavičnatou a javorem klenem. V 19. století byly porosty částečně ovlivněny přestavbou z důvodu potřeby smrkového dříví v blízké papírně. Vzhledem k prudkému svahu, se však zachovaly fragmenty původního jedlového lesa pro těžbu v nedostupných částech. Východní část lokality byla na přelomu 20. a 21. století postižena chřadnutím smrkových porostů. Dnes je tato část obnovena převážně umělou obnovou ve směsi dřevin, které dominuje buk lesní.

Péči o lesní porosty zaměříme na zachování lesního komplexu přírodě blízké druhové skladby, specifické pro porostní typ smíšený s bohatší strukturou a texturou. Takové hospodaření je zaměřeno na jemnější, výrazně maloplošné a výběrné formy hospodaření, pokud možno s dlouhou obnovní dobou, dále pak již nepřetržitou. Preferovat chceme hospodářsky cenné nebo vzácné dřeviny v úrovni, včetně preference kvalitních pionýrských druhů (bříza). Důraz je kladen na zásadní šetření podúrovně. Vznik menších porostních mezer po zásahu bude východiskem pro podporu stabilizace a biodiverzity a zvýšeného podílu přirozené obnovy.  Postupně bude docházet k rozšiřování porostních mezer a skupin obnovy. V prostorách mezi skupinami budeme zároveň aplikovat výběrné principy – zdravotní, zušlechťovací a zralostní výběr, čímž je možno dosáhnout věkově a prostorově diferencovaného lesa v převážně skupinovitém uspořádání vývojových fází.

S ohledem na adaptační strategii LČR s.p.  budou součástí ostrova obnovy přírody biotopové stromy dle výběrových kritérií. V porostech budeme průběžně ponechávat dříví k samovolnému rozpadu, mimo turistickou trasu, kde je nutno prioritně zohlednit bezpečnost osob.