• LHC 1487, JPRL 738A

• Katastrální území Božetín, parcela p.č. 1083/1

Prostorově a věkově diferencované porosty se zastoupením buku, borovice a smrku se zvýšeným počtem biotopových stromů. Na části území se nachází porosty různého věku a druhu s prvky výběrného lesa. Na jednom místě tak rostou stromy různých věkových kategorií, tlouštěk a výšek, což zajišťuje jeho trvalou obnovu a stabilitu. Struktura zdejší dřevinné skladby je výsledkem rozdílné růstové dynamiky jednotlivých druhů dřevin, jejich nestejného stáří a rozdílného původu. Výškově i věkově diverzifikované porosty umožňují efektivnější využívání světla, vody a živin, což podporuje biodiverzitu a stabilitu celého ekosystému.

Z morfologického hlediska se jedná o polohřbet, resp. klín s nadmořskou výškou cca 660 m s prudkým klesáním do údolních pramenišť s nadmořskou výškou 550 m na obě strany hřbetu. Staré stromy a mrtvé dřevo poskytují útočiště ptákům, obojživelníkům, malým savcům a mnoha druhům hmyzu, které jsou svými vývojovými cykly vázány na odumírající nebo mrtvé dřevo. Lokalita je součástí ochranného pásma pramenišť minerálních vod Františkovy Lázně.

‍

Na části vymezeného území se nachází prvky víceetážového porostu vzniklého v důsledku historického rozvolnění původního lesa a absence dalšího těžebního postupu. V přestárlé části „ostrova“ je hojně zastoupeno mrtvé (především stojící) dříví, které poskytuje útočiště a potravu pro mnoho druhů organismů – například dřevokazné houby, hmyz, ptáky a drobné savce. V okolí pramenišť je zaznamenán výskyt chráněného mloka skvrnitého. Jeho přítomnost svědčí o dobré kvalitě vody a celkově zdravém ekosystému.

‍

Historický vývoj přestárlých porostů buku, borovice a smrku odráží probíhající přírodní procesy a vliv lidského hospodaření v této oblasti Krušných hor. Přibližně na 60 % plochy rostou borovice a buky. V příměsi je významně zastoupen smrk a dále pak modřín, bříza a okolo pramenišť olše.

Před 23 lety došlo k obnově přestárlého porostu na ploše 4,65 ha, ta byla obnovena v poměru borovice 2,32 ha, smrk 1,86 ha a buk 0,47 ha. Obnovená část je významně poškozena zvěří (loupání a ohryz).

Na stanovišti zachováme přirozené prostředí pro stromy, keře a půdní kryt, kde živočichové, rostliny nebo mikroorganismy najdou vše potřebné pro svůj vývoj a život: potravu, vodu, úkryt a prostor k reprodukci. Přestárlý porost ponecháme samovolnému vývoji. Mladší porosty budou rozděleny na tři části, kde uplatníme rozdílný způsob výchovy. Na první části využijeme současné zásady hospodaření s redukcí poškozených stromů se sníženou stabilitou; u kvalitních jedinců provedeme ochranu kmene proti poškození zvěří. Druhá část plochy bude ponechána samovolnému vývoji s podporou biodiverzity. Na poslední části provedeme velmi silný zásah tak, aby došlo k prosvětlení celého porostu. Předpokladem je razantnější přirozená obnova dalších dřevin.

Pomocí kombinované péče docílíme vytvoření diferencovaného a stabilního porostu s vysokou biodiverzitou na celé ploše zvolené lokality.

• PLO 11 Český les

• LHC 1486 Horšovský Týn

• JPRL 234 A

• CHKO Český les, III. zóna

• katastrální území Železná u Smolova, parcela: 2448

Tento typ biotopu je klíčový pro přežití ohniváčka rdesnového, vzácného motýla vázaného na vlhké louky s výskytem živné rostliny – rdesna hadího kořene. Železný potok, který lokalitou protéká, zajišťuje stabilní vodní režim a přispívá k udržení vlhkosti půdy, což je zásadní pro mokřadní vegetaci. Potoční niva poskytuje optimální podmínky pro obojživelníky, jako jsou čolci a rosničky, kteří zde nacházejí vhodná místa pro rozmnožování a úkryt. Přilehlé olšiny a navazující porosty vytvářejí přechod mezi otevřenou loukou a lesním komplexem, což zvyšuje ekologickou rozmanitost a poskytuje úkryt pro ptáky, savce a různé druhy hmyzu.

Tyto louky fungují jako přírodní rezervoáry vody, které ji zadržují během dešťů a postupně uvolňují v suchých obdobích. Proto je tento ekosystém významný pro druhy rostlin a živočichů, které jsou na vlhké, vodní prostředí vázané. Podpora přirozené sukcese zajistí přirozenou dynamiku mokřadních ekosystémů a její dlouhodobou stabilitu. Tím bude zajištěna větší ochrana vzácných druhů rostlin, jako je prstnatec májový, bradáček vejčitý, vachta trojlistá a optimální prostředí pro obojživelníky, čolky a některé druhy žab, např. rosničky.

Současný stav podmáčené lokality je ovlivňován několika faktory, které mají zásadní dopad na její ekologickou funkci a biodiverzitu:

• vodní režim, na který má vliv niva Železného potoka, zajišťuje vlhkost půdy, podporuje mokřadní vegetaci a slouží k rozmnožování obojživelníků

• stav travního porostu, způsob obhospodařování louky (například příliš intenzivním sečením může dojít ke snížení druhové rozmanitosti, změně struktury rostlinstva a půdního mikroklimatu)

• zarůstání louky náletovými dřevinami změní charakteru biotopu (expanze dřevin vytlačuje světlomilné rostliny, což negativně ovlivňuje hmyz, včetně motýlů, jako je ohniváček rdesnový)

• způsob obhospodařování okolních porostů může ovlivnit stav podmáčené louky, zejména její vodní režim, biodiverzitu a ekologickou stabilitu (intenzivní těžba dřeva může vést k rychlejšímu odtoku vody a tím ovlivnit stabilitu mokřadní vegetace, může se změnit mikroklima, které dokáže změnit druhovou skladbu rostlin i živočichů, používání pesticidů a herbicidů negativně působí na vodní ekosystémy)

Historický vývoj louky je úzce spjat s hydrologickými procesy a antropogenními vlivy. Přirozené rozlivy vody při zvýšených průtocích v korytě Železného potoka a měnící se výška hladiny podzemní vody udržovaly hydrický režim půdy, čímž se utvářely podmínky pro specifickou fytocenózu mokřadních rostlinných společenstev. V minulosti byla tato plocha využívána k extenzivní pastvě dobytka a ručnímu sečení travních porostů, což pomáhalo udržet její otevřený charakter a zabraňovalo nastartování sukcesních procesů vedoucím k zarůstání plochy vegetací. Periodické zaplavování a lidské zásahy formovaly ekologickou hodnotu biotopu, přičemž tradiční hospodaření přispívalo k udržení vysoké biodiverzity.

Podmáčený travní porost s rozmanitými druhy rostlin a živočichů závislých na vlhkém prostředí je cenným ekosystémem, který vyžaduje promyšlený management pro zachování jeho ekologické funkce. Vyskytuje se zde vzácný druh motýla z čeledi modráskovitých, který preferuje slatiny a mokřadní louky, kde se vyskytuje i jeho živná rostlina, rdesno hadí kořen. Tato rostlina je klíčová pro vývoj housenek, které se živí jejími listy. Proto budou Lesy ČR o tuto lokalitu pečovat ve spolupráci s CHKO Český les s cílem podpořit biodiverzitu a stabilizaci vodního režimu následovně:

• minimalizací těžeb v okolních porostech a ponecháním ochranných pásů přirozeného lesa po okraji louky

• vytvořením přechodové zóny mezi lesem a loukou pro zmírnění mikroklimatických změn

• omezením chemických zásahů které negativně ovlivňují především obojživelníky ale i ostatní živočichy

• cíleným odstraňováním expanzivních dřevin, omezením šíření vrb, olší a jiných stromových náletů pro zachování charakteru podmáčeného stanoviště

 expanzivní druhy jako vrby, olše postupně vytlačují, zastiňují rostliny, které potřebují sluneční světlo

 ohniváček rdesnový a další opylovači vyžadují rostliny v otevřeném prostoru

 husté porosty dřevin by mohly měnit dynamiku vsakování vody, což může vést ke změně mokřadního charakteru a ovlivnění biotopu populace obojživelníků