- LHC Rumburk, JPRL 6A, 6B

- Katastrální území Lobendava – p.p.č. 1009/1, 1009/2, 1013/1, 1016/4, 1068/3, 1068/4, 1069, 1890/2, 1900/1, 1900/2,

- Katastrální území Severní – p.p.č. 720, 721, 724, 725, 1672, 1673, 1676, 1677,

- lokalita se nenachází na území CHKO, MZCHÚ ani soustavy Natura 2000

- CHOPAV Severočeská křída

Acidofilní bučiny představují listnaté nebo smíšené lesy s převládajícím bukem lesním, místy s příměsí dalších listnáčů (javor klen, bříza pýřitá, lípa srdčitá) nebo jehličnanů (jedle bělokorá, borovice lesní, smrk ztepilý). Keřové patro většinou chybí. Bylinné patro bývá druhově chudé, někdy zcela chybí. Převládají v něm běžné acidofilní lesní druhy jako např. metlička křivolaká (Avenella flexulosa), třtina rákosovitá (Calamagrostis arundinacea), kapraď rozložená (Dryopteris dilatata), bika bělavá pravá (Luzula luzuloides subsp. luzuloides) a brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus) a vyskytují se zde i druhy vázané na bučiny jako bukovník kapraďovitý (Gymnocarpium dryopteris), kokořík přeslenitý (Polygonatum verticillatum) a věsenka nachová (Prenanthes purpurea).

Květnaté bučiny představují listnaté lesy s převládajícím bukem lesním, který může být doprovázen příměsí listnáčů jako jsou javor klen, javor mléč, habr obecný, jasan ztepilý, dub zimní i letní, lípa srdčitá a velkokvětá a jilm horský. V bylinném patře, jehož pokryvnost zpravidla nepřesahuje 30 % se vyskytují mezofilní druhy listnatých lesů např. samorostlík klasnatý (Actea spicata), sveřep Benekenův (Bromus benekenii), ostřice chlupatá (Carex pilosa), kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), pitulník žlutý (Galeobdollon luteum), svízel vonný (Galium odoratum), strdivka jednokvětá (Melica uniflora), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis) a další.

zdroj: AOPK - Katalog biotopů České republiky

Lokalita je součástí Šluknovské pahorkatiny. Geologické podloží tvoří dvojslídý granodiorit a převažujícím půdním typem je kambizem. Z pohledu lesnické typologie jsou zde zastoupeny soubory lesních typů: kyselá jedlová bučina, kyselá bučina, svěží jedlová bučina, svěží bučina, úžlabní jasanová javořina, glejová jedlina a oglejená svěží (buková) jedlina.

Zejména v západní části lokality se nachází zachovalé bučiny starší 150 let. Tyto porosty jsou bohatě podrostlé bukem a dalšími dřevinami z přirozené obnovy. Podél Bublavy, drobného vodního toku, je vymapován biotop údolní jasanovo-olšové luhy, porosty zde dosahují stáří okolo 65 let a jsou tvořené převážně smrkem jen s malým zastoupením olše a vtroušeným jasanem. Podle lesnické typologie se však jedná spíše o stanoviště suťových lesů a acidofilních bučin. Východní část ostrova, kde došlo v minulosti k založení smrkových monolultur, byla zasažena kůrovcovou kalamitou. Na kalamitních holinách probíhá přirozená obnova buku z ponechaných výstavků a okolních porostů, smrku, břízy, borovice i dalších dřevin.

V lokalitě jsou dlouhodobě chráněny doupné stromy a ponechávány pahýly starých stromů, lze tady proto nalézt větší množství tlejícího dřeva, což zvyšuje biologickou pestrost lokality. Dlouhodobě zde také funguje neformální spolupráce s ornitology při zahnízdění ochranářsky významných druhů ptáků. Na vodním toku jsou pozůstatky vybudovaných kaskád, jejichž účelem bylo zadržení vody v krajině. Kaskády jsou aktuálně téměř nefunkční.

Zdejší lesy jsou s ohledem na blízkost lidských sídel (první písemná zmínka o obci Lobendava pochází z roku 1449) silně poznamenány lidskou činností. Spolu se zemědělstvím se na stavu lesů podílel i postupný rozvoj hornictví. Dřevo se těžilo pro důlní potřeby, na dřevěné uhlí, výrobu popele pro potaš do skláren, pro potřeby drobného průmyslu (textilky, papírny) a řemesel (šindel, bělidla, stavební dříví). Na konci 15. a počátkem 16. století mělo na toku Bublava docházet k rýžování zlata. V novodobé historii byly lesy trvale lesnicky obhospodařovány, část porostů byla přeměněna na smrkové monokultury.

Cílem plánovaného managementu o toto území je zachování příznivého stavu přírodního biotopu acidofilních bučin. Za tím účelem budeme maximálně podporovat přirozenou druhovou skladbu a v rámci péče o porosty podpoříme méně zastoupené dřeviny původní druhové skladby jako jsou javor klen, lípy a jedle. Obnova porostů bude probíhat podrostním způsobem prostřednictvím maloplošných clonných sečí a jednotlivým či skupinovým výběrem. V maximální míře bude využívána přirozená obnova.

V plánu máme obnovu kaskád na vodním toku, čímž dojde ke zlepšení vodních poměrů a zvýšení biodiverzity.

Na plochách zasažených kůrovcovou kalamitou je naším cílem vytvoření stabilního, druhově rozmanitého a prostorově strukturovaného lesa odpovídajícího stanovištním podmínkám, který bude plnit produkční i mimoprodukční funkce lesa a bude vhodným biotopem pro řadu organismů, včetně chráněných či jinak cenných druhů rostlin, živočichů a hub. Za tím účelem budeme podporovat a upřednostňovat přirozenou obnovu stanovištně vhodných dřevin a vnášet chybějící dřeviny přirozené druhové skladby dle konkrétních podmínek daného místa.

Na celé ploše ostrova budeme i nadále důsledně chránit doupné stromy a ponechávat dostatečné množství mrtvého a odumírajícího dřeva, které je významnou součástí lesního ekosystému a vytváří biotop pro řadu bezobratlých živočichů, rostlin a hub.

- LHC: 1430 Mělník, JPRL 187 C, D, E.

- Katastrální území Měšice u Prahy (693448), parcela č. 52/1, Mratín 105/2, 106/1, 106/2, 107, 395.

- Lokalita prozatím nemá žádný statut ochrany z hlediska zákona 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.

V oblasti je žádoucí ochrana přirozených společenstev dubohabřin a jasanovo-olšových luhů s pestrou druhovou skladbou všech stanovištně původních dřevin. Ty jsou zároveň potenciálním přirozeným stanovištěm zvláště chráněných druhů, jako jsou například krahujec obecný, žluva hajní, strakapoud prostřední a někteří zástupci netopýrů.

Lesní porosty severně a severovýchodně od Dolního Měšického rybníka jsou tvořeny směsí dřevin, ve které převažuje celoplošně odumírající jasan ztepilý. Při jižních okrajích je výrazněji zastoupen habr obecný, a naopak v severních okrajích a v severovýchodním cípu lesního komplexu je hojnější dub letní. V příměsi jsou zastoupeny i další dřeviny – jilm horský, javor mléč, javor babyka. Věk porostů lze odhadovat na 100-160 let. Na několika místech se nacházejí mladší cca 50-60leté skupiny tvořené javorem klenem, lípou srdčitou a směsí jasanu ztepilého a modřínu evropského. Jednotlivě se vyskytují mohutné staré exempláře dubu letního, které zřejmě pocházejí z doby založení bažantnice. Dochovaly se především v pásu podél silnice při severním okraji a v severozápadním rohu území. Podél silnice je jednotlivě zastoupen i trnovník akát. V na většině dotčeného území dochází k masivnímu zmlazování javoru mléče, který brání přirozené obnově dalších dřevin.

Území Měšické bažantnice bylo v minulosti využíváno pro chov pernaté zvěře. Stromy byly využívány v těchto objektech jako krycí porosty pro chov. Linie jehličnatých dřevin pravděpodobně vymezovaly jednotlivé leče. Po ukončení chovu pernaté zvěře zde probíhalo běžné lesnické hospodaření, které však mělo spíše extenzivní charakter.  Proto jsou zde lesní porosty poměrně dobře zachovány. Extenzivní hospodaření však přineslo i některé „nežádoucí“ jevy, jako je zvýšení hustoty porostů a expanzi přirozeného zmlazení javoru mléče. Dalším aktuálním negativním jevem je masivní odumírání jasanu, ale i některých dalších dřevin.

Hlavním cílem plánované péče je udržení světlejšího charakteru lesních porostů. Současný charakter lesa, kdy dochází k významnému odumírání jasanů a expanzi/zmlazení javoru mléče, může do budoucna přinést další zhoršení biologické hodnoty. Nositelem biodiverzity jsou v rámci dotčeného území především staré duby, ale i další staré osluněné exempláře listnáčů. Světlomilné duby nemají v zapojeném lese, navíc postiženém expanzí javorů, v současnosti téměř žádnou šanci k přirozené obnově. V případě absence péče staré stromy postupně odumřou a nahradí je jednotvárný javorový les. Cílem plánovaných zásahů bude prosvětlování lesních porostů, péče o staré duby a další doupné stromy. Žádoucí je rovněž vnášení dubů a dalších nedostatečně zmlazujících dřevin. Důležitá bude i výchova mladých porostů z přirozené obnovy tak, aby vedle javoru mléče odrůstaly i další dřeviny – především jilmy a lípy. V rámci hospodaření v lesních porostech budeme ponechávat dostatečné množství mrtvého ležícího i stojící dřeva silných dimenzí. Pro umělé vnášení dubů je možné využívat plochy po odtěžení odumírajících jasanů, klenů a modřínů. V porostech v okolí Líbeznického potoka nejsou umělé zásahy nutné, nicméně zcela bezzásahový režim v celé ploše luhu není potřebný. I zde je možné šetrné výběrné hospodaření s cílenou péčí o vybrané jedince olší a zbylých jasanů.

Veškeré výše uvedené zásahy je však třeba podřídit zajištění bezpečnosti návštěvníků, neboť v rámci dotčené lokality je značný pohyb osob.