• PLO 11 Český les

• LHC 1486 Horšovský Týn

• JPRL 234 A

• CHKO Český les, III. zóna

• katastrální území Železná u Smolova, parcela: 2448

Tento typ biotopu je klíčový pro přežití ohniváčka rdesnového, vzácného motýla vázaného na vlhké louky s výskytem živné rostliny – rdesna hadího kořene. Železný potok, který lokalitou protéká, zajišťuje stabilní vodní režim a přispívá k udržení vlhkosti půdy, což je zásadní pro mokřadní vegetaci. Potoční niva poskytuje optimální podmínky pro obojživelníky, jako jsou čolci a rosničky, kteří zde nacházejí vhodná místa pro rozmnožování a úkryt. Přilehlé olšiny a navazující porosty vytvářejí přechod mezi otevřenou loukou a lesním komplexem, což zvyšuje ekologickou rozmanitost a poskytuje úkryt pro ptáky, savce a různé druhy hmyzu.

Tyto louky fungují jako přírodní rezervoáry vody, které ji zadržují během dešťů a postupně uvolňují v suchých obdobích. Proto je tento ekosystém významný pro druhy rostlin a živočichů, které jsou na vlhké, vodní prostředí vázané. Podpora přirozené sukcese zajistí přirozenou dynamiku mokřadních ekosystémů a její dlouhodobou stabilitu. Tím bude zajištěna větší ochrana vzácných druhů rostlin, jako je prstnatec májový, bradáček vejčitý, vachta trojlistá a optimální prostředí pro obojživelníky, čolky a některé druhy žab, např. rosničky.

Současný stav podmáčené lokality je ovlivňován několika faktory, které mají zásadní dopad na její ekologickou funkci a biodiverzitu:

• vodní režim, na který má vliv niva Železného potoka, zajišťuje vlhkost půdy, podporuje mokřadní vegetaci a slouží k rozmnožování obojživelníků

• stav travního porostu, způsob obhospodařování louky (například příliš intenzivním sečením může dojít ke snížení druhové rozmanitosti, změně struktury rostlinstva a půdního mikroklimatu)

• zarůstání louky náletovými dřevinami změní charakteru biotopu (expanze dřevin vytlačuje světlomilné rostliny, což negativně ovlivňuje hmyz, včetně motýlů, jako je ohniváček rdesnový)

• způsob obhospodařování okolních porostů může ovlivnit stav podmáčené louky, zejména její vodní režim, biodiverzitu a ekologickou stabilitu (intenzivní těžba dřeva může vést k rychlejšímu odtoku vody a tím ovlivnit stabilitu mokřadní vegetace, může se změnit mikroklima, které dokáže změnit druhovou skladbu rostlin i živočichů, používání pesticidů a herbicidů negativně působí na vodní ekosystémy)

Historický vývoj louky je úzce spjat s hydrologickými procesy a antropogenními vlivy. Přirozené rozlivy vody při zvýšených průtocích v korytě Železného potoka a měnící se výška hladiny podzemní vody udržovaly hydrický režim půdy, čímž se utvářely podmínky pro specifickou fytocenózu mokřadních rostlinných společenstev. V minulosti byla tato plocha využívána k extenzivní pastvě dobytka a ručnímu sečení travních porostů, což pomáhalo udržet její otevřený charakter a zabraňovalo nastartování sukcesních procesů vedoucím k zarůstání plochy vegetací. Periodické zaplavování a lidské zásahy formovaly ekologickou hodnotu biotopu, přičemž tradiční hospodaření přispívalo k udržení vysoké biodiverzity.

Podmáčený travní porost s rozmanitými druhy rostlin a živočichů závislých na vlhkém prostředí je cenným ekosystémem, který vyžaduje promyšlený management pro zachování jeho ekologické funkce. Vyskytuje se zde vzácný druh motýla z čeledi modráskovitých, který preferuje slatiny a mokřadní louky, kde se vyskytuje i jeho živná rostlina, rdesno hadí kořen. Tato rostlina je klíčová pro vývoj housenek, které se živí jejími listy. Proto budou Lesy ČR o tuto lokalitu pečovat ve spolupráci s CHKO Český les s cílem podpořit biodiverzitu a stabilizaci vodního režimu následovně:

• minimalizací těžeb v okolních porostech a ponecháním ochranných pásů přirozeného lesa po okraji louky

• vytvořením přechodové zóny mezi lesem a loukou pro zmírnění mikroklimatických změn

• omezením chemických zásahů které negativně ovlivňují především obojživelníky ale i ostatní živočichy

• cíleným odstraňováním expanzivních dřevin, omezením šíření vrb, olší a jiných stromových náletů pro zachování charakteru podmáčeného stanoviště

 expanzivní druhy jako vrby, olše postupně vytlačují, zastiňují rostliny, které potřebují sluneční světlo

 ohniváček rdesnový a další opylovači vyžadují rostliny v otevřeném prostoru

 husté porosty dřevin by mohly měnit dynamiku vsakování vody, což může vést ke změně mokřadního charakteru a ovlivnění biotopu populace obojživelníků

- LHC Bruntál, oddělení a dílec: 422A

- Katastrální území Razová, pozemek č. 2491/1, 2365, 2251/2, 2251/7, 2251/6, 2226, 2227/1

- Lokalita je v těsná blízkosti vodního díla Slezská Harta a navazuje na její ochranné pásmo II. stupně

Tato lokalita se nachází na vápenatém podloží s typickým terénem povrchového krasu, se spoustou nerovností a tzv. závrtů. Závrty vznikly působením povrchové vody, která prosakovala přes pórovité horniny. Vápenité podloží vyhovuje vstavači bledému Androrchis pallens (L.), který se vyskytuje na části lokality. Vstavač bledý roste ve světlých listnatých lesích, především v bučinách a suťových lesích, občas v jejich lemech a přilehlých mezofilních loukách. Najdeme ho na půdách čerstvě vlhkých, neutrálních až zásaditých, humózních, zpravidla vápnitých. Vytrvalá orchidej se dvěma oválnými hlízami, 15–40 cm vysoká, jako jediný náš zástupce rodu vstavač kvete žlutě; rozkvétá už od konce dubna.

‍

Aktuálně se zde nachází větší množství náletových listnatých stromů a keřů, zejména se jedná o javor klen (Acer pseudoplatanus), Javor mléč (Acer platanoides), lípu srdčitou (Tilia cordata), jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia) a lísku obecnou (Corylus avellana).

Vápenná pec se nachází v Nízkém Jeseníku, oblasti známé svou bohatou geologickou minulostí. Její kruhový tvar ukazuje, že byla postavena pravděpodobně na starších základech. Na rozdíl od moderních průmyslových pecí byla ve své době významným místem pro místní ekonomiku. Od roku 2001, kdy byla opravena, se zpřístupnila veřejnosti. Vápenec se v této lokalitě těžil zřejmě po staletí a používal se zejména pro stavební účely nebo bělení prádla, využíval se ale i pro železnou huť v nedaleké obci Roudno. Vstavač bledý byl na této lokalitě zjištěn přibližně v roce 2010 a od té doby je pravidelně sledována jeho četnost a případné rozšiřování do okolních míst.

‍

Péči zaměříme na provádění opatření ve prospěch udržení vhodného ekosystému pro vstavač bledý, silně ohrožený druh.

Plochy je třeba udržovat proti zarůstání konkurenčně silnými rostlinami, především expandujícími náletovými dřevinami. Budeme pravidelně vyřezávat zarůstající plochy a udržovat horní stromové patro. Zajistíme tak potřebný stín a dojde k tlumení bujného růstu keřového patra. Zároveň je ale nutné udržet dostatek světla pro vstavač, druh typický pro světlé listnaté lesy.  

Umělou obnovu budeme provádět přednostně dřevinami přirozené druhové skladby dle příslušného souboru lesních typů, v místech výskytu předmětů ochrany pak pouze geograficky původními dřevinami. Při těžbě nebudeme používat těžké mechanizace, aby nebyl předmět ochrany nevratně poškozen. Vyloučeno je použití herbicidů, hnojení či vápnění pozemků.