
suťové lesy, hercynské dubohabřiny, suché acidofilní doubravy
- LHC: 1513 Choceň, JPRL 435A, B, 436D, E
- Katastrální území Hněvětice (640034), parcela č. 94, 140/1, Předhradí u Skutče (734241) 941, 942/1, 942/2, 942/3, 943/1, 943/4, 948/1, 948/2, 961, 967, 1794, 1795, 1842, Miřetín (695947) 680, 682,
- Lokalita se nachází na území Přírodního parku Údolí Krounky a Novohradky
V lokalitě se vyskytují přirozená společenstva suťových lesů, dubohabřin a acidofilních bučin s pestrou druhovou skladbou všech stanovištně původních dřevin. Ta jsou zároveň potenciálním přirozeným stanovištěm ohrožených a zvláště chráněných druhů, jako je jako například výr velký (Bubo bubo), čáp černý (Ciconia nigra), mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), holub doupňák (Columba oenas) a některých zástupců netopýrů. Předmětem péče jsou obecně i xylobiontní organismy vázané na listnaté stromy v pokročilé fázi vývoje či rozpadu.
Území se vyznačuje rozmanitými ekosystémy s pestrou geologickou stavbou a zachovalým přírodním prostředím. Lesní porosty tvoří převážně smíšené lesy s velice pestrou druhovou skladbou. V podloží převládají břidlice a droby, které tvoří četné skalní výchozy a kaňony. V údolí řeky Krounky se vyskytují bohatá a vodou dobře zásobená stanoviště s jasany, jilmy, javory kleny a olšemi. Na svazích převládají listnaté a smíšené porosty s dubem zimním, habrem, bukem, smrkem, jedlí a lípou. Na skalních výchozech se nacházejí výsušná stanoviště s reliktní borovicí, břízami a duby. Paleta přítomných druhů dřevin je v lokalitě mimořádně široká a vyskytuje se zde i relativně velké množství mrtvého dřeva. Lesy v rámci ostrova jsou zařazeny do kategorie lesa zvláštního určení – les půdoochranný. Údolí řeky Krounky je také významným hnízdištěm ptáků. Nad údolím se nachází zřícenina hradu Rychmburk, pod nímž vede červená turistická stezka vedoucí podél toku řeky.
V rámci dotčeného území historicky probíhalo běžné lesnické hospodaření, které však mělo převážně extenzivní charakter, neboť bylo výrazně omezeno nedostupností terénu pro mechanizaci. Díky těmto skutečnostem je lokalita velmi dobře zachována. Údolí řeky Krounky a přilehlý hrad Rychnburk jsou oblíbeným turistickým cílem, vliv turismu je patrný zejména v okolí turistické trasy vedoucí údolím řeky.
Hlavním cílem plánované péče je zachování a zlepšení stavu přítomných biotopů suťových lesů, dubohabřin a acidofilních doubrav. V tomto ohledu budeme maximálně podporovat přirozenou druhovou skladbu lesních porostů a co nejpestřejší paletu původních dřevin. Při výchově a obnově budeme přednostně odstraňovat geograficky nepůvodní dřeviny (borovice černá, trnovník akát), dále budeme snižovat zastoupení stanovištně méně vhodných dřevin (SM). Porosty budeme v maximální míře obnovovat přirozeně nebo obnovou kombinovanou. Cílem lesnického hospodaření je členitější prostorová výstavba porostů s diferencovanou horizontální a vertikální strukturou. Tohoto stavu chceme dosáhnout prostřednictvím dlouhé až nepřetržité obnovní doby a vhodnými výchovnými zásahy. Obnovu porostů budeme realizovat primárně prostřednictvím jednotlivého nebo skupinového výběru, dále prostřednictvím maloplošných clonných sečí ve více fázích. Jako východiska obnovy budeme přednostně využívat části s vyšším zastoupením smrku.
V lesních porostech zajistíme dostatečnou přítomnost mrtvého dřeva k zetlení v podobě odumřelých, doupných a biotopových stromů. V maximální míře budeme využívat a podporovat spontánní a autoregulační procesy s důrazem na přítomnost dřevin přirozené dřevinné skladby. V rámci managementu bude část plochy o velikosti 0,2 – 0,5 ha ponechána bez zásahu (biotopová plocha). Vhledem ke zvýšenému pohybu osob v dané lokalitě je třeba jednotlivé managementové zásahy uzpůsobit z hlediska jejich bezpečnosti.
















druhově pestrá teplomilná dubohabřina s přechodem ke květnatým bučinám
- LHC Bučovice (od r. 2026 LHC Ždánický les), JPRL 343A13, 343A5, 343A9, 343B9, 343B1
- Katastrální území Bohuslavice u Kyjova, parcela 1561/60 (část)
Komplex lesních porostů se nachází na západně až jihozápadně orientovaných svazích pravého úbočí údolí s protékající Kyjovkou (Stupavou). Jde o listnaté porosty s převahou dubu zimního, habru, lípy, jednotlivého modřínu.
Dřevinná skladba je ovlivněna stanovištěm a expozicí terénu vůči světovým stranám. Ve výše položené části jihovýchodně exponovaných svahů se nachází i teplomilné dřeviny – typicky v podrostu nalézáme dřín (Cornus mas), dub šípák (Quercus pubescens) či jeřáb břek (Sorbus torminalis) s řadou teplomilných druhů bylin v podrostu. Na stanovišti s východní expozicí a na hlubších půdách se jednotlivě vyskytují jedinci buku lesního značných dimenzí. V porostech je vysoké zastoupení dřevní hmoty ponechané přirozenému rozpadu. V dolní části se nachází i menší mladší výsadba smrku ztepilého.
Lze se domnívat, že lesní porosty byly zřejmě v minulosti obnovovány z části formou výmladkového lesa. V posledních dekádách nebyly v tomto komplexu lesa prováděny obnovní zásahy (obnovní težba). V některých částech nebylo z důvodů nepřístupnosti lokality ani zpracováváno dříví, a tak se zde nachází vyšší množství dřevní hmoty ponechané přirozenému rozpadu.
Lesní porosty budeme obnovovat v rámci modelu maloplošného podrostního hospodářství. V panonských a karpatských dubohabřinách využijeme výběrný způsob hospodaření, podpoříme zastoupení dubu, zajistíme udržování světlých porostů a snížení hustoty zakmenění. Mohutné a staré stromy budeme ponechávat v porostech k dožití a úplnému zetlení, celkově navýšíme množství mrtvého dřeva a zajistíme jeho prostorovou a časovou kontinuitu. Při postupu realizace obnovních těžeb budeme využívat převážně dvoufázovou clonnou seč, kdy se v první etapě uvolní stávající i potencionální výstavkové stromy snížením zakmenění s cílem vzniku generativní přirozené obnovy. Ve druhé etapě po zajištění nárostu se výstavky zcela uvolní dotěžením zbytku stromů mateřského porostu na obnovované ploše. Těžby budeme realizovat přednostně v semenném roce. Výsledný tvar obnoveného prvku bude nepravidelný s členitými okraji, vše ve prospěch biologické diverzity. K ponechání budeme záměrně vybírat mohutné, staré, doupné stromy či zlomy. V max. míře budeme ponechávat jednotlivé výstavkové stromy k dožití a vyšší zásobu odumřelé hmoty – tlejícího dřeva, těžebních zbytků, odumírajících stromů a jejich torz nebo souší. Postupně přeměníme výsadbu smrku na les přirozené dřevinné skladby.














