- LHC Vimperk JPRL 642 C

- Katastrální území Zdíkov, parcela 474/2, 866/1 (část)

- 3. zóna CHKO Šumava, EVL Šumava

- Ve spodní části sousedí s přírodní památkou Pasecká slať

Plocha je téměř na rovině na stanovištích ovlivněných vodou, je tvořena podmáčenou smrčinou hraničící s rašelinnou smrčinou. Kromě smrku ztepilého se zde vyskytuje i buk. V bylinném patře roste mj. brusnice borůvka, třtina chloupkatá, podbělice alpská, přeslička lesní. Stromové patro je mozaikovité, částečně dochází k zrašelinění. Jádrová část ostrova péče jsou 150 let staré porosty smrku s nárosty smrku, jeřábu, jedle a buku. Ostatní porosty složí k ochraně těchto porostů.

Dřevinná skladba : v hlavní úrovni smrk (98 %), buk (2 %). V mladých porostech je smrk s příměsí borovice, jeřábu a břízy.

Území je potenciálně vhodným biotopem tetřívka obecného.

Jedná se o věkově i prostorově diferencovaný porost s přirozenou dřevinnou skladbou.

Území se vyznačuje vysokou biologickou rozmanitostí a významnou ekologickou hodnotou.

Oblast Pasek byla do roku 1945 hustěji osídlena a území rezervace bylo původně odlesněno a zčásti odvodněno. V minulosti byli na území vytvořeny meliorace, již se neudržují.

Důležitý je zde individuální přístup ke stromům, žádné plošné zásahy. V jádrových porostech nebudeme provádět mýtní úmyslné těžby a veškerá odumírající i odumřelá dřevní hmota, včetně sterilních souší, bude ponechávána k zetlení v porostu. Nahodilé těžby budou realizovány pouze v případě ohrožení osob nebo majetku, případně při nutnosti zabránit vývinu a šíření podkorního hmyzu na smrku ztepilém, přičemž asanovaná dřevní hmota bude  ponechána na místě.

Hospodaření mimo jádrovou část ostrova bude přizpůsobeno k její ochraně.

Zásahy budou vedeny s ohledem na dosažení „lesu významného pro biodiverzitu“, uplatňování principů přírodě blízkého obhospodařování, s maximálním využitím přírodních procesů.

Důležitý je zde individuální přístup ke stromům, žádné plošné zásahy.

V jádrových porostech nebudeme provádět mýtní úmyslné těžby a veškerou odumírající i odumřelou dřevní hmotu, včetně sterilních souší, budeme ponechávat k zetlení v porostu. Nahodilé těžby budeme realizovat pouze v případě ohrožení osob nebo majetku, případně při nutnosti zabránit vývinu a šíření podkorního hmyzu na smrku ztepilém, přičemž asanovaná dřevní hmota bude ponechána na místě.

Hospodaření mimo jádrovou část ostrova přizpůsobíme její ochraně. Zásahy budou vedeny s ohledem na dosažení „lesu významného pro biodiverzitu“, uplatňování principů přírodě blízkého obhospodařování, s maximálním využitím přírodních procesů.

- LHC Kladská, JPRL 726J2, 7526J4a, 726J4b, 726J4c, 726J5, 726J10,726J117, 726J118, 726J119, 726J120, 726J121, 726J122, 726J903, 726J904, 726K04a, 726K4b, 726K4c, 726K7, 726K123, 726K124, 726K125, 726K905

- Katastrální území Rájov u Mariánských Lázní, parcely 707/1 (část), 712, 715/1, 717, 748/2, 755/2, 759, 763, 764/2, 766, 773

- Lokalita je součástí CHKO Slavkovský les

‍

Na biotopu se vyskytují vzácné rostlinné a živočišné druhy jako jsou zdrojovka hladkosemenná potoční, rdest alpský, ostřice blešní, hvozdík lesní, prha arnika, ropucha obecná, skokan zelený, skokan krátkonohý, střevle potoční, čolek obecný, čolek horský, čolek velký, ještěrka živorodá, bekasina otavní, skřivan lesní. Celou lokalitou protéká Mlýnský potok. Rostlinné druhy mají příznivé podmínky pro svůj vývoj. Jedinci jsou vitální a zdraví. Živočišné druhy jsou pozorovány opakovaně v různém množství a v různém ročním období. Louky a tůně jsou v dobrém nepoškozeném stavu, lesní porosty jsou stabilní. Mlýnský potok s přirozeně se vinoucím korytem.

Lokalita je na okraji lesního komplexu, celkem mimo zájmovou oblast zdejších návštěvníků. Je zde klid umožňující přirozené fungování biotopu. Živočišné druhy nejsou nikterak rušeny, mohou se zdárně vyvíjet. Bezlesí se prolínají se solitérními smrky, s mladšími olšinami, vrbami a mladšími smrčinami. Po celé ploše se nacházejí menší lesní tůňky, jejichž stav je velmi dobrý a stabilní. Část mladších olšin je přeštíhlená, ohnutá a prolámaná. Smrčiny jsou poškozené zvěří. Okrajová jižní část je využívána k intenzivnímu lovu zvěře (krmeliště). V současnosti zde nejsou plánované žádné větší zásahy lesnického charakteru, pouze u prořezávek slabší výchovný zásah. Mlýnský potok má přirozený charakter. Lokalita je hojně navštěvována spárkatou zvěří, především sičí (jelen sika), jelení (jelen evropský) a černou (prase divoké). Z pohledu ochrany přírody je celá lokalita zahrnuta v druhé zóně CHKO Slavkovský les, není součástí maloplošně chráněného území ani evropsky významné lokality.

Jedná se o lokalitu původních luk, které byly ještě v polovině 20. století obhospodařovány místními sedláky. Poté došlo k upuštění od hospodaření a louky začaly samovolně a pomístně zarůstat, především smrkem. Některé plochy byly uměle zalesněny olší a smrkem. Tyto porostní skupiny mají dnes věk do 50 let, jsou nevychovávané, husté, ale celkově stabilní. V posledních 10 letech zde byly vybudovány lesní tůňky na podporu vodních živočichů.

V lokalitě plánujeme udržet funkčnost lesních tůněk, pečovat o jejich stav a nezasahovat do přirozeně se vinoucího koryta Mlýnského potoka. Zajistíme neměnný stav bezlesí, budeme korigovat případné nálety dřevin včasnou drobnou vyřezávkou. U mladších smrkových porostů provedeme postupný, jemný a několikrát se opakující výchovný zásah za účelem celkového zpevnění porostních skupin a upravíme postupně nepříznivý, přeštíhlený stav tak, aby stromy získaly větší stabilitu a odolnost. Nebudeme příliš zasahovat do okrajové jižní až jihozápadní části porostního okraje, abychom nenarušili okrajový plášť. U olšin budeme preferovat samovolný vývoj, kdy příroda sama vybere nejvhodnější jedince do budoucna. Nejvíce rozlámané jedince u umělých výsad lze pořezat a ponechat na místě. Zachováme vysoký podíl zamokřených ploch, v případě nutnosti přistoupíme i k částečnému odlesnění mladších smrkových enkláv v jižní části lokality. Základem je udržení funkčnosti a stabilizace vodního režimu v dané lokalitě. Okraje bezlesí v jižní části, které navazuje na zemědělsky obhospodařované plochy, vyznačíme kůly. Na případném monitoringu vyskytujících se rostlinných a živočišných druhů, vyřezávkách náletů a kosení luk budeme spolupracovat s AOPK, především CHKO Slavkovský les.

‍