- LHC Čížová, JPRL 42D a 42E

- Katastrální území Dědovice

- Územní systém ekologické stability – Nadregionální biocentrum Dědovické stráně

- Lokalita se nachází východně od osady Rybárna, jedná se o severní stráň nad řekou Otavou

- Ptačí oblast Údolí Otavy a Vltavy

Jedná se o výrazně svažitý západní svah nad řekou Vltavou, který se vyznačuje členitým, suťovitým terénem a četnými skalními výchozy, definující biotop suťových lesů – lesních porostů, které jsou úzce spjaté s kamenitým podložím a bohatou biologickou rozmanitostí. Území tvoří pestrý komplex přírodě blízkých lesů, které se vyskytují především na svazích, skalnatých stanovištích a mělčích půdách.

Dominují zde středoevropské dubohabrové lesy, známé jako hercynské mezické dubohabřiny, které se vyskytují na středně vlhkých a živinami dobře zásobených půdách. Tyto lesy jsou charakteristické smíšeným porostem dubu zimního (Quercus petraea), habru obecného (Carpinus betulus) a dalších listnatých dřevin a tvoří ekologicky stabilní kostru místní vegetace.

Na strmých svazích, suťových a kamenitých místech se rozvíjejí suťové a skalní lesy, kde převládá javor mléč (Acer platanoides) a lípa srdčitá (Tilia cordata), místy doplněné o udatnu lesní (Aruncus dioicus) a další druhy vázané na chladnější, vlhčí a kamenitá stanoviště. Tyto porosty mají vysokou přírodní hodnotu – slouží jako útočiště pro mnoho specializovaných druhů a významně přispívají ke stabilizaci svahů a omezení eroze.

Na sušších, teplejších a kyselých půdách se nacházejí teplomilné doubravy, přizpůsobené suchu a nižší úrodnosti stanoviště. Tyto porosty často přecházejí do extrémnějších forem acidofilních doubrav, kde převládají druhy náročné na světlo a dobře adaptované na sucho. Tato společenstva mají klíčový význam z hlediska ochrany suchomilné flóry a fauny a představují důležité prvky ekologické diverzity celé oblasti.

Území přímo navazuje na přírodní památku Dědovické stráně a z hlediska charakteru prostředí s ní tvoří přirozený funkční celek. Většina plochy má obdobné stanovištní podmínky i vegetační strukturu, což zvyšuje její přírodní hodnotu a ekologickou kontinuitu s chráněným územím.

Přibližně 80 % plochy tvoří porosty starší 70 let, které svým vzhledem i druhovou skladbou připomínají lesy vzniklé přirozenou obnovou, nikoli standardní hospodářské lesy. Stromy zde dosahují rozmanitých objemů a výšek a často nesplňují parametry produkčně zaměřených porostů. V těchto částech se dochovaly i fragmenty starších porostů, převážně v podobě zbytkových výstavků borovice lesní (Pinus sylvestris), z nichž značná část již odumřela a tvoří cenný substrát pro saproxylické organismy. Zbývajících 20 % území zaujímají mladší porosty ve věku do 30 let, které mají charakter výchovných (prořezávkových až probírkových) lesních porostů.

V místech s vyšší světelností dochází k přirozené obnově dřevin – typicky se zde uplatňuje habr, lípa dub či bříza.

Díky své poloze mimo hlavní rekreační trasy je lokalita málo navštěvovaná, což přispívá k nerušenému vývoji přírodních procesů. Výjimku tvoří pouze vyhlídka na údolí Otavy v západní časti území, které je jediným turistickým lákadlem v území.

Na snímku z leteckého snímkování pořízeného v 50. letech minulého století je patrné snížené zapojení porostu ve východní a centrální části území. V západní části území je viditelně mladší zřejmě jehličnatý porost. To odpovídá i věkovému složení současných porostů. V posledních letech v těchto dílcích neprobíhala těžba, docházelo pouze k odstranění části kmenů z turistických chodníčků. Přírodní rezervace Dědovické stráně, sousedící s tímto územím, byla vyhlášena již v roce 1974, což podtrhuje dlouhodobý zájem o ochranu přírodně cenného prostředí v této oblasti.

Na většině území, zejména v porostech staršího věku, nebudeme zasahovat do přirozeného vývoje a porosty budeme ponechávat samovolnému vývoji. Cílem bude podpořit přirozenou dynamiku ekosystému a zachování přírodní struktury lesa.

V mladších porostních skupinách, kde převládá borovice, budeme postupně upřednostňovat listnaté dřeviny, jako je habr, lípa a dub, aby se dosáhlo podobného druhového složení a charakteru porostů, jaký je na většině území.

Dřevo využitelné pro hospodářské účely bude odtěženo a zpracováno, zatímco zbylou biomasu  ponecháme v lokalitě k přirozenému rozkladu, což podpoří druhy vázané na mrtvé dřevo a s ním související biodiverzitu.

Ve starších porostech budeme provádět pouze zásahy zaměřené na odstranění stromů, které by mohly představovat provozní nebezpečí. Dřevo z těchto zásahů budeme ponechávat na místě k zetlení s cílem udržet ekologické funkce lesa.

- LHC 1483 Hluboká nad Vltavou, JPRL 602A

- Katastrální území Dehtáře u Českých Budějovic

- Lokalita se nachází na rybníku Dehtář, ptačí oblast Dehtář

Dehtářský ostrov se nachází na stejnojmenném rybníce Dehtář, který je sedmým největším rybníkem v Jihočeském kraji a desátým v celé České republice. Nachází se 15 km na západ od Českých Budějovic na území obce Žabovřesky.  V roce 2009 byla v rámci vytváření soustavy Natura 2000 vyhlášena ptačí oblast Dehtář o rozloze 351.95 ha. Vyskytuje se zde mnoho druhů vodního ptactva, například rybák obecný (Sterna hirundo) a husa velká (Anser anser).

Na ostrově se dlouhodobě vyskytuje stabilní hnízdní kolonie volavek popelavých (Ardea cinerea). Volavky popelavé hnízdí především v korunách vysokých stromů a na hnízdiště se páry každoročně vrací.

Dále je na většině plochy ostrova starý porost (cca 140 let) dubu a borovice, v menší míře jsou zastoupeny porosty mladší (cca 1,30 ha do 30 let věku). Je zde tedy předpoklad výskytu druhů vázaných na odumírající, mrtvé a trouchnivějící dřevo.

V současné době jsou na ostrově prováděny jen nejnutnější pěstební práce na mladých porostech. Ve starých porostech je prováděna pouze nejnutnější nahodilá těžba. V porostu s vlastní ptačí kolonií nejsou prováděny zásahy žádné.

Ostrov byl historicky využíván především rybářstvími, které hospodařili na rybníku Dehtář. Na pozemcích byly v minulosti chovány divoké kachny, z ostrova je přístup k tzv. „prubišti“ rybníka. Celý ostrov je spojen s pevninou umělou hrází vybudovanou rybáři v minulosti.

Na ostrově budeme provádět pouze těžbu k odstranění nebezpečných, případně zdraví ohrožujících stromů. Dále zde chceme provádět nutnou pěstební péči a následnou výchovu mladých lesních porostů. Vytěžené dřevo zejména starých dubů pak plánujeme v maximální možné míře ponechávat na místě pro vývoj chráněných druhů na něj vázaných.